727

arium), Víšek 4., soukromý, Katech, trid.
332., církevní (náboženským způsobem uči-
něný), církevně platný, svátostní, S. N. XI.
170 8. pod dubem, pod rokytou. Vz Sbtk.
Rostl. 73., 137. S. řím. a řec. Vz Vlšk. 511.
S. příbuzných. Vz Slov. zdrav. 348. — S. =
shromáždění. S. plebs, ecclesia, congregatio,
synagoga, populus. Cf. Ž. kl. (337.). Přivedli
jej v sňatek svój. B. olom. 258 Vešken s.
i súdie prosbu k němu učinichu. Hr. rk.
43. (41). Z jednostejné té jich společnosti
a sňatku Otter. I. 16. S. sedláků. Výb. II.
1364. Cf. Výb. II. 29., Pal Rdh. I. 185. —
S. = sejatek, die Fruchtnahme von einem
angebauten Felde. U Zborovic na Mor. Šd.

Sňatkový cíl. Č. Kn. š. 240.

Snaženec, nce, m. S. libomudrctví (kan-
didat filos.). Nár. list. 1859.

Snažení duševní, Mus., vědecké.

Sňaženka = sněženka. Slov. Loos.

Snaženství. Šf. III. 575., Pal. Rdh. I.
353. S., raolimen. 1424. Vynikaje bystrostí
a s-stvím nad spolužáky. Šml. Těži se tebe
se s-tvím. Sv. ruk. 161. Měst svým s-stvím
dobyl. Výb. I. 460 Vida jeho s.; S velikým
s-stvím ho prosila. Pass. mus. 408., 462.
Cné s. Pravn. 846 Vše s. své k něčemu,
na něco obrátiti; Vším s-stvím stojiec po
tom. Št. Kn. š. 164., 62., 144

Snažící mohutnosť. Vz Jg. Slnosť 32.

Snažilský, streberisch. Dch.

Snažilství, n., Streberthum, Streben, n.
Dch., Nár. listy.

Sňažina sněžina. Slov. Ssk.

Sňažinka, y, f. = sněženka, druh bílých
zemáků. Slov. LObz. XVI. 53.

1. Snažiti = čistiti, uklízeti. Laš. Brt. D.
267.

2. Snažiti se. Cf. Mkl. Etym. 312. —
s inft. Ve spise snaží se dokázati. Us. Pdl.
Snažujte se česť mu dáti. Výb. II. 1688. Adam
nesnažoval se takového panství, jako Kain,
vyzdvihnouti. Kosmogr. 26. B. — se nač.
Snaž se na to, aby . . . .; Ještě se na to
snažíš. Pass. mus. 470. Najviec sě na to
snažil. Výb. I. 267. — se k čemu. S. se
k idealu, Osv. I. 161, k nějakému cíli, Dk.,
k službám božím, Kar. 122, k dokonalosti.
Pal. Rdh. I. 42. K zdraví jeho vždy se
snaží. Ezp. 2021. — se čeho. Vždy se
dobrého snaž. Brt. S. 3. vd. 44. a. — se
za čím. Věda sama snaží se za pravdou.
Dk.

Snaživec, vce, m. = snažil. Dch.

Snaživosť. Pal. Rdh. 1. 337. Cf. Jg.
Slnosť. 32.

Snaživý, strebsam. S. síla, Lenz, mladík,
muž, žák, úsilí, Us., podnik. Mus. 1880.
276.

Sňažka, y, f. = sněžka. Cf. Sňah Let.
Mt. sl. X. 1. 19., Loos.

Snažlivec, vce, m. = snaživec. Osv. I.
130.

Snažlivý člověk. Osv. I 270.

Snažně. Čechové s. = udatně, opravdově,
statečně etc. Moravci protáhnouce á inepte
říkají: snážně = celeriter, spěšně, rychle.
Bl. Gr. 339. S. komu sloužiti, něčeho žá-
dati, na paměti něco míti. Výb. II. 3., 16.
Vás po všem městě s. hledati kázal. Pass.

mus. 365. Příklady s následovati Kar. 90.
S. se připraviti, něčeho hledati, něčí vůli
činiti, koho odchovati, něco obmýšleti. Št.
Kn. š. 6., 29., 37., 43., 187.

Snažník, a, m., assiduus. 16. stol.

Snažnosť. Pož. 45. Všicku s. obrátil ke
mně; S. oč míti (péči). Št. Kn. š. 18., 102.
Usilujíce svými skutky a s-stmi života věč-
ného na Bohu sobě zasloužiti. BR. II. 507. b.

Snažný. Mkl. Etym. 312. S. kazatel. Pass.
14. stol. Nemá mnien býti s., jenž opúštie
neškodlivé věci. Kar. 124. — kde. Neb
snažnu býti i v nižšiem stavu lépe mi se
líbí.. . Št. Kn. š. 176. — čeho. Buď mne
snažen. Pravn. 1049. S. hospodářství, Št.
Kn. š. 69. (46.), svého dobrého. Št. N.
j 123. — k čemu. K proštění jich snažni
byli. Výb. I. 471. Kdo tlustým hlasem ob-
dařen, k lakomství jest velmi snažen. Výb
I. 958. — s inft. Zbožím se vypínati sna-
žní. Kom. — na čem. Býti snažnu a ústavnu
na modlitvách. Št. Kn. š. 70. — o čem.
Král byl snažen o stavu jich (poddaných).
Kar. 122

Snažný = sněžný. Vz Snah. Slov. Ppk.
I. 182., Sldk. 476., Orl. VI. 63., Phl'd. II.
365

Snebehřmotný (!), vipißge/terrj?. Tký. Dle
Lpř.: vysokohřmící, -hlučný.

Snědavý. Mkl. Etym. 310.

Snědek = jídlo. Nemoha (vlk) nic sobě
nhoniti k snědku. Tkadl. S. = nemoc etc.
Řetkev, po samém jídle když se jí, poru-
šuje pokrmy, odkavadž potom s., nezažitosť,
zacpání žil atd. pochází. Háj. Hovorí sa (od
snedku), že keď človek všeličo dohromady
pojie a žalúdok mu to stroviť nemôže, speče
sa mu to pohltané v žalúdku do gule. Phľd.
XI. 211. — S. = rostl. Cf. Rosc. 110, Mllr.
74.

Snědený. Lepšie dělené, ako naraz zjie-
dené; Čo je v lete zelené, všetko v zime
zjiedené. Slov. Šd.

Snědl, a, m , os. jm. Arch. VII. 371.

Snědný. S. potřeby (Nahrungs-), věci.
Arch. VII. 300., VIII. 55., IX. 145.

Snědotvářný S. Vlachyně. Koll. III.
241.

Snědoučký = hezky, hodně snědý. Osv.
V. 635.

Snědovlasý, braunhaarig. Dch.

Snědý. Mkl. Etym. 310.

Sněh, u, m. = sníh. Rk., Bern.

Sněhařka, y, f. = mlynářík, sýkora. Šír.
Pt.

Sněhoburný, schneebrausend. Lpř.

Sněhochodný, über den Schnee wandelnd.
Lpř.

Sněhochlum, u, m., Schneeberg, m. Koll.
III. 240

Sněholom, u, m., Schneebruch, m. (roz-
lom sněhem, potom sněhový). Sl. les.

Sněhoplod, u, m., symphoricarpus, Schnee-
holder, m., rostl. Rk.

Sněhosejpka, y, f. = metelice. Vký.

Sněhotlak, u, m. = tlak sněhový, sněhu,
Schneedruck, m. Sl. les.

Sněhoviště, ě, n. = sněžiště. Rk.

Sněhovitý = sněhu podobný, schnee-
artig. S. tělo. Kk.