728

Sněhovka = shrnovačka, Schneeschaufel.
Sl. les. — S. = druh kobližek. Hnsg. —
S. = káně rousňák. Šír. Pt. — S. = druh
řípy, boule de neige. Dlj. 15.

Sněhový. S. pluh (na drahách), NA. IV.
211., háv vrchů, slepota, brejle, Nz. lk.,
vichřice, Us , bouře, Sl. les., koule, vz
Knedlík.

Sněhula, y, f. = bílá koza. Mor. Brt.

Sněhulák, a, m = sněhový panák, Schnee-
mann, m. Vz Sněhoun. Us Kšť, Km. 1887.
559., Tč., Brt., Hk., Rjšk - S. = bílý ku-
latý bob. U Bydž. a Hrad. Kšť.

Sněhule, Schneeammer, f. Sl. les., Brm.
IL 2. 295., 315., Vega I. 77 , 225., Mkl. Etym.
312.

Sněhulka, vz Sněhule. — S. = sněženka.
Čch. Pr. 104.

Sněhuplný, schneevoll. S. zima. Koll.
IV. 159.

1. Sněm. Sněm se s ním protivníky ukro-
til. Výb. I. 465.

2. Sněm. Gt. senmu, zastr. Jir. Cf. List.
fil. 1878. 209., Rk. SI , S. N, Wtr. Obr.
792., Arch. IX. 249. a j. tam. Vichrů divý
s. Čch. Bs. 7. Do prvního panského senmu
Půh I. 201. Poňovadž jest póhon senmu
minutěho; Aby na tom senmě odpovídal.
Půh. II. 516., 551. Ze sněmů bratrských.
Vz Výb. II. 1393 nn. Potom v Benešově
s. složichu (učinili). Výb. II. 848 Zradie
vy na senmech. Bil. víd. 93. Sněmy v čas
soudu býti neměly. Vz Kn. dr. XXXVII.
O s-mech. Cf. Vš. Jir 466., Jg. H. 1. 746.,
Tk. VI. 356., VII. 419., Pal. Rdh. I. 185 ,
II. 101., Ukaz. 37. S. mor. = úředně od
zeměpána svolaná schůze všech čtyř stavů:
sjezd = důvěrná schůze stavovská v dobách
zvl. důležitých. Arch. X 341. S. panský,
zápovědný. Vz tato slova i v dod.

Sněmec, germanice, zastr. Hank. Sb.
417.

Sněmek, mku, m., zdrob. sněm. Dch.

Sněmíkový = sněmový. S. výjev. Kká.
Td. 341.

Sněmovati. Arch. VIII 204. - kde:
v Praze. — s kým: s stavy českými Dač.
I. 264.

Sněmovní památky = knihy protokollů
sněmovních, na Mor. počínají se r. 1518.
Cf. Arch. X. 243.

Sněmovnictví, n., Parlamentarismus, m.
Rk.

Sněmovničí, Abgeordneten-. S plat. Lpř.

Sněpel, storax, zastr.

Snesený, vz Snešený.

Sneslivosť, i, f.. Tragfähigkeit, f. Dch.

Sneslivý, tragfähig. Dch.

Snésti. Veď nechceť Buoh, by kto přijal
pokánie těžšie než snésti móž. Št. Kn. š.
31. — co. Snášeti material k slovníku. Us.
Prosím, sneste mne (vyslyšte mne). Us.
Tisíc rokov znáša národ slávský trpký los
žitia. Ppk. I. 39. Milosť (láska) vše snese.
Št. Kn. š. 33. Blázen budeš, když nemóžeš
znésť jazyka ženy, nebo ona přirozenosť
svojú nepřemění. Laš. Tč. Kdo chce míti
oheň, musí i dým s. Km. — co komu:
dary. Us. Pdl. — se jak kudy. Jarým

skokem po stupních se snesl. Čch. Mch.
63. — co s kým: boj. Osv. V. 640. — co
kdy. Byl těžce zraněn a nemoha při hojení
sebe bolesti s. do studnice vskočil. Dač.
I. 203. — se. Snášeli se, až z toho mohl
zlý duch míti radosť (nesnášeli se). Janda, —
co komu k čemu (odkud). Z koutů sluje
mech jí snesl ku podušce. Co křídlem slova
sneslo se jí k sluchu. Vrch. Vše tam k těše
ti snesu. Čch. — odkud. Z nebe sen se
snesl. Us. Tu se z mračen dolů snesl stín;
S dubu zvolna snášel se list žlutý. Vrch —
se kam (jak). Andělů zástup se k němu
snášel s nebe; Bouř černými se snesla pe-
rutěmi nad celý kraj; Jitro se sneslo k po-
rosené trávě. Vrch. Mezi kmeny čirá noc
se snesla Čch. Sníh snášel se ve vločkách
na hrob; Na krajinu snášelo se večerní šero.
Hrts. Části v jeden celek s. Tf. — co proč.
Kdyby byla od pajmámy, dala bych se do
stonání, ale že je od milého, snesu já ju
z lásky jeho. Sš. P. 114. Všecko skrze po-
koru snášeti. Alx. P. 101. — s inft. Snáší
se při nás omluva její slušná býti (zdá se).
Wtr. exc.

Snešení sněmů. Vz Jg. H. 1. 746., 747.

Snešený kdy. Sbírka ku konci 13. sto-
letí s-ná. Jir. Anth. I. 3. vd. 8.

1. Snět. Že jest samého Boha snět (větev,
potomek). Výb. I. 417. — S. = do voru
svázané chmelné tyče neb prkna, Tafel,
Hopfenstangentafel, Brettertafel. Na Vltavě.
Špd. — S. = trup lidský. Val. Brt. D. 267.

Sněť, gangraena. Cf. Mkl. Etym 312.,
Slov. zdrav. 346. S. bělavá, gangréne blanche,
bílá, weisser B., černá, schwarzer B., hni-
lobná, septischer B., horečková, Fieber-,
horká, heisser B., hrtanu, g. laryngis, kožní,
Haut-, křečová, g. spastica, lícní (vodní rak),
noma, lůna, gangraena vulvae, námelová,
nemocniční, Spital-, ohromující či zhoubná,
plicní, g. pulmonum, plic (náhlá zánětlivá,
acuta pneumonica, po úrazu, traumatica,
převleklá, metastatica, vmetková, embolica);
při cukrovce, proleženinná, Decubital-, samo-
statná, idiopathica, věkem sešlých, maran-
tischer B., slezinná, souměrná, symmetri-
scher B., starců, g. senilis, stlačením, stu-
dená, sphacelus, suchá, trockener B., tlaková,
Druck-, po úrazu, úrazová, úst, g. oris,
víček, g. palpebrarum, vlhká, feuchter B.,
vmetková, g. embolica, z oznobení, Er-
frierungs-. Ktt exc. Snětí stižený, munifi-
cit. Nz. lk. S. slezinná dobytka. Cf. KP.
VI. 441. — S. v bot. Cf. Rosc. 68., Šma-
tlák (dod). S. suchá, ustilago, Staubbrand
1. na obilí či obilná, u. carbo, 2. na prose,
u. destruens, Hirse-, 3. na kukuřici či ku-
kuřičná, u. maydis, Mais-, 4. nepáchnoucí
v obplodí žitném, u. secalis, Roggenkorn-
brand; s. mazavá, tilletia caries, hl. na pše-
nici (proto i pšeničná); s. v žitných stéb-
lech, urocystis occulta, Roggenstengelbrand.
Pta.

Snětek, tku, m., Darmfieber. — S. =
sněť, zásněť atd. Mondkalb, n. Val. Vck.

Snětev. Vz Mkl. Etym. 387. b.

2 Snětí manželské. Když manželku v prv-
ním snětí (obcování) prve porušenou býti
seznal. Výb. II. 1570.