Předchozí (727)  Strana:728  Další (729) |
|
|||
728
|
|||
|
|||
Sněhovka = shrnovačka, Schneeschaufel.
Sl. les. — S. = druh kobližek. Hnsg. — S. = káně rousňák. Šír. Pt. — S. = druh řípy, boule de neige. Dlj. 15. Sněhový. S. pluh (na drahách), NA. IV.
211., háv vrchů, slepota, brejle, Nz. lk., vichřice, Us , bouře, Sl. les., koule, vz Knedlík. Sněhula, y, f. = bílá koza. Mor. Brt.
Sněhulák, a, m = sněhový panák, Schnee-
mann, m. Vz Sněhoun. Us Kšť, Km. 1887. 559., Tč., Brt., Hk., Rjšk - S. = bílý ku- latý bob. U Bydž. a Hrad. Kšť. Sněhule, Schneeammer, f. Sl. les., Brm.
IL 2. 295., 315., Vega I. 77 , 225., Mkl. Etym. 312. Sněhulka, vz Sněhule. — S. = sněženka.
Čch. Pr. 104. Sněhuplný, schneevoll. S. zima. Koll.
IV. 159. 1. Sněm. Sněm se s ním protivníky ukro-
til. Výb. I. 465. 2. Sněm. Gt. senmu, zastr. Jir. Cf. List.
fil. 1878. 209., Rk. SI , S. N, Wtr. Obr. 792., Arch. IX. 249. a j. tam. Vichrů divý s. Čch. Bs. 7. Do prvního panského senmu Půh I. 201. Poňovadž jest póhon senmu minutěho; Aby na tom senmě odpovídal. Půh. II. 516., 551. Ze sněmů bratrských. Vz Výb. II. 1393 nn. Potom v Benešově s. složichu (učinili). Výb. II. 848 Zradie vy na senmech. Bil. víd. 93. Sněmy v čas soudu býti neměly. Vz Kn. dr. XXXVII. O s-mech. Cf. Vš. Jir 466., Jg. H. 1. 746., Tk. VI. 356., VII. 419., Pal. Rdh. I. 185 , II. 101., Ukaz. 37. S. mor. = úředně od zeměpána svolaná schůze všech čtyř stavů: sjezd = důvěrná schůze stavovská v dobách zvl. důležitých. Arch. X 341. S. panský, zápovědný. Vz tato slova i v dod. Sněmec, germanice, zastr. Hank. Sb.
417. Sněmek, mku, m., zdrob. sněm. Dch.
Sněmíkový = sněmový. S. výjev. Kká.
Td. 341. Sněmovati. Arch. VIII 204. - kde:
v Praze. — s kým: s stavy českými Dač. I. 264. Sněmovní památky = knihy protokollů
sněmovních, na Mor. počínají se r. 1518. Cf. Arch. X. 243. Sněmovnictví, n., Parlamentarismus, m.
Rk. Sněmovničí, Abgeordneten-. S plat. Lpř.
Sněpel, storax, zastr.
Snesený, vz Snešený.
Sneslivosť, i, f.. Tragfähigkeit, f. Dch.
Sneslivý, tragfähig. Dch.
Snésti. Veď nechceť Buoh, by kto přijal
pokánie těžšie než snésti móž. Št. Kn. š. 31. — co. Snášeti material k slovníku. Us. Prosím, sneste mne (vyslyšte mne). Us. Tisíc rokov znáša národ slávský trpký los žitia. Ppk. I. 39. Milosť (láska) vše snese. Št. Kn. š. 33. Blázen budeš, když nemóžeš znésť jazyka ženy, nebo ona přirozenosť svojú nepřemění. Laš. Tč. Kdo chce míti oheň, musí i dým s. Km. — co komu: dary. Us. Pdl. — se jak kudy. Jarým |
skokem po stupních se snesl. Čch. Mch.
63. — co s kým: boj. Osv. V. 640. — co kdy. Byl těžce zraněn a nemoha při hojení sebe bolesti s. do studnice vskočil. Dač. I. 203. — se. Snášeli se, až z toho mohl zlý duch míti radosť (nesnášeli se). Janda, — co komu k čemu (odkud). Z koutů sluje mech jí snesl ku podušce. Co křídlem slova sneslo se jí k sluchu. Vrch. Vše tam k těše ti snesu. Čch. — odkud. Z nebe sen se snesl. Us. Tu se z mračen dolů snesl stín; S dubu zvolna snášel se list žlutý. Vrch — se kam (jak). Andělů zástup se k němu snášel s nebe; Bouř černými se snesla pe- rutěmi nad celý kraj; Jitro se sneslo k po- rosené trávě. Vrch. Mezi kmeny čirá noc se snesla Čch. Sníh snášel se ve vločkách na hrob; Na krajinu snášelo se večerní šero. Hrts. Části v jeden celek s. Tf. — co proč. Kdyby byla od pajmámy, dala bych se do stonání, ale že je od milého, snesu já ju z lásky jeho. Sš. P. 114. Všecko skrze po- koru snášeti. Alx. P. 101. — s inft. Snáší se při nás omluva její slušná býti (zdá se). Wtr. exc. Snešení sněmů. Vz Jg. H. 1. 746., 747.
Snešený kdy. Sbírka ku konci 13. sto-
letí s-ná. Jir. Anth. I. 3. vd. 8. 1. Snět. Že jest samého Boha snět (větev,
potomek). Výb. I. 417. — S. = do voru svázané chmelné tyče neb prkna, Tafel, Hopfenstangentafel, Brettertafel. Na Vltavě. Špd. — S. = trup lidský. Val. Brt. D. 267. Sněť, gangraena. Cf. Mkl. Etym 312.,
Slov. zdrav. 346. S. bělavá, gangréne blanche, bílá, weisser B., černá, schwarzer B., hni- lobná, septischer B., horečková, Fieber-, horká, heisser B., hrtanu, g. laryngis, kožní, Haut-, křečová, g. spastica, lícní (vodní rak), noma, lůna, gangraena vulvae, námelová, nemocniční, Spital-, ohromující či zhoubná, plicní, g. pulmonum, plic (náhlá zánětlivá, acuta pneumonica, po úrazu, traumatica, převleklá, metastatica, vmetková, embolica); při cukrovce, proleženinná, Decubital-, samo- statná, idiopathica, věkem sešlých, maran- tischer B., slezinná, souměrná, symmetri- scher B., starců, g. senilis, stlačením, stu- dená, sphacelus, suchá, trockener B., tlaková, Druck-, po úrazu, úrazová, úst, g. oris, víček, g. palpebrarum, vlhká, feuchter B., vmetková, g. embolica, z oznobení, Er- frierungs-. Ktt exc. Snětí stižený, munifi- cit. Nz. lk. S. slezinná dobytka. Cf. KP. VI. 441. — S. v bot. Cf. Rosc. 68., Šma- tlák (dod). S. suchá, ustilago, Staubbrand 1. na obilí či obilná, u. carbo, 2. na prose, u. destruens, Hirse-, 3. na kukuřici či ku- kuřičná, u. maydis, Mais-, 4. nepáchnoucí v obplodí žitném, u. secalis, Roggenkorn- brand; s. mazavá, tilletia caries, hl. na pše- nici (proto i pšeničná); s. v žitných stéb- lech, urocystis occulta, Roggenstengelbrand. Pta. Snětek, tku, m., Darmfieber. — S. =
sněť, zásněť atd. Mondkalb, n. Val. Vck. Snětev. Vz Mkl. Etym. 387. b.
2 Snětí manželské. Když manželku v prv-
ním snětí (obcování) prve porušenou býti seznal. Výb. II. 1570. |
||
|
|||
Předchozí (727)  Strana:728  Další (729) |