Předchozí (728)  Strana:729  Další (730) |
|
|||
729
|
|||
|
|||
4. Snětí. Šf. III. 588.
5 Snětí = větve. Us.
Snětilec, lce, m. = míst. j. v M. Hontu
na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 13. Snětivec, vce, m = míst. jm. v M. Hontu
na Slov. Let. Mt. IV. 2. 13 Snětivovitý, gangränoid.
Snětivý. S. nákaza, SP. II. 276., hnízdo,
Brand-, Gangränherd, mrť, brandige Ne- crose, úplavice, brandige Dysenterie, vřed tlakový, Druckbrandgeschwür, zánět, gan- gränose Entzündung, zánět nitroblány dě- ložní, endometritis gangraenosa. Ktt. exc. Snětlavý = snětlivý, snětivý. S. pšenice.
Slov. LObz. XVI. 179. Snětojíchový, brandjauchig.
Sněťovitý = snětivý. S. pšenice. ZObz.
XXII. 213. Sněženka. Cf. Sbtk. Rostl. 45., 46., Dlj.
72. Sněžice, e, f, Schneewitterung, f., -was-
ser, n. Rk. Sněžina. Koll. III. 267.
Sněžinka, y, f., Schneeflocke, f. Mz.
Mkl. Má se za to, že oblak jen ze samých drobných sněžinek se skládá; Sníh se v pra- videlných šestibokých s-kách vyskytuje. Mj. 149. Sněžiti se = jako sníh se běleti. Čch.
Bs. 29. Bílé límce na hrdlech se sněží. Hdk Sněžka. Cf. Stč. Zem. 798. b. kralická
v Sudetách. Vz Km. 1885. 11., Sněžník (dod.) Sněžnice = kroupy ledové, Hagel, m.
Val. Brt. L. N. I. 217. Aby nepotloukly s. Vck. — S = hora u Semil, Tafelfichte, f. Mzr. 6., 10. Sněžník kralický. Krč. v Osv. 1885. 201.
Vz Sněžka (dod.), Rk. Sl. Sněžný. S. závěj. Kká. - S. = bílý jako
sníh. S. běl tváře, Čch., hlava, Kká., kří- dla. Vrch. Sniadza, e, f. = sněženi, das Schneien.
Sňah dlho padajúci je s. Slov. Hdž. Čít. 156. Sniakať = siakať, smrkati. Slov. Zátur.
Sniažik, u, m. = sněžík. Slov. Phľd.
VII. 105. Sniažok, žku, m. = sněžík. Slov. Phľd.
VII. 40. Snice. Mkl. Etym. 312, Ssk.
Snící, träumend. S. hlava. Vrch.
Snídáček, čku, m, = hrníček, ze kterého
se snídá. U Kr. Hrad. Kšť. Snídaní. Sniedánie. Št. Kn. š. 126., 175.
Co máme ks.? Prase píchaný. Us Brt. Gabelfrühstück: S. dopolední (naproti ran- nímu). U Uher. Hrad. předobědek. Wrch. Také laš. Tč. Máslo se sýrem a kořalku na zasnídanek. Laš. Tč. Vidličná (snídaně). Dch. Snídář, e, m. = nebozez. Slov. Bern.
Snídati odkud: z porculanových hrnků.
Hrts. Snidka, vz Snida.
Snietka, y, f. = snětka. Slov. Phľd. VI.
269. Sníh. Mkl. Etym. 312., Mkl. aL. 272.,
Rk. Sl. V jihových. Moravě sně, sna. Brt. Svrcholka = koráb, površek, oben gefrorener |
Schnee, příprašek, wenig gefallener Sch.,
závěška, zavěšený s., angehängter Sch , še- ludovka červená, prvozrnko červené, proto- coecus nivalis, rother Sch., Šp., selský = hrubý, panský = drobný, Nov. věčný, Stč. Zem. 545., 653 , veliký v dřívějších dobách. Vz Let. 86., 91., 155. Sněhem kúřiti = sně- žiti. Val. Vck. Pán Bôh hnojí snehom pre chudobných ľudí. Slov. Šd. Žitu (rži) s. adventní neprospěje ; Adventní sníh sežírá chléb. Zlinsky. Brt. S. na pole (dobrý) jako peřina. Dch. Březnový sníh žere, dubnový hnojí Šd. Jak se strom rozhýhá pod sně- hem, tak se bude rozhýbati pod ovocem; Jak vysoko sněhu do vánoc, tak vysoké bude seno. Zlinsky. Brt. Padá li první s. do bláta, bude sucho a nedostatek; Není li o vánocích sněhu, ale mnoho bláta, přijdou sněhy teprv o veliké noci. Mus. 1854. 549. Nepadá s., by zahubil svět, nýbrž aby každé zvíře ukázalo svou stopu; Sejde s, sejde i stopa. Bž. exc. Narodí-li se dítě, když padá s. aneb kvetou-li stromy, budou mu brzo vlasy prokvétati. Us. Brt. — Hádanka: 1. Letí, letí, křídel nemá; sedá, sedá, zadku nemá. — 2 Přišel k nám bílý vůl zalehl nám celý dvůr. — 3. Přišla k nám potvora, nahledla do dvora, na každém kolíčku ne- chala trošičku. Km. 1886. 737. Brt. — S.= bělosť sněhová. Sníh ňader, Vrch., vousů, hlavy. Kká. Kmet s poletavým sněhem ko- lem lebi (s bílými vlasy). Čch. Pripadla mi moja hlavka sniežkom. Mt. sl. 1874. 67. Snijať sa = sníti se, zdáti se. Uh. Brt.
D. 267. Sniknouti se kam. Všichni sě snikli
k Josefovi kvapně. Josef 186. A snikše se v hromadu. Ib. 180. Snilka, y, f. = snivá dívka, Träumerin,
f. Čch. Bs. 148. Snímací, Copir-. S. stroj (snímadlo),
deska, papír kreslicí, Zeichenblock, kalen- dář, Blockkalender. Dch., Šp., Hs. Snímačka, Abhubkiste, Hř., Streblings-
wolle, f. Šp. Snímadlo, a, n. Vz Snímací. Šp., Zpr.
arch. VI1I. 91. Snímatelný = co lze snímati, abnehm-
bar atd. Vz Sejmouti. Tš. Laok. 46. Snímek fotografický, Abbild, n., Us. Pdl.,
Čch , notářský, notarielle Ausfertigung. J. tr. Snímkovadlo, a, n, Copirmaschine, f.
Rk. Snísti. Cf. Listy fil. 1878. 209., Zdlabati,
Zdlabiti, Jiesť. — co. Co zím, to vím. Laš. Tč. Čo zjieš, to vieš; čo chudobnému dáš, to u Boha máš; ale čo po tebe ostane, kto vie, komu sa dostane. Slov. Rr. MBš. Mol rúcho zjiedá. BO. Mnoho drobných vran i koňa zedia. Zbr. Hry. 251. Co nezimy, to schovámy. Slez. Šd. Zjieš ty čerta ( = ne- chlub se, neprovedeš toho)!: Škoda je, čo pes nezjie (co je tak zkaženo, že toho ani pes nechce); Ak si zjieš prasa (na Slov. = sele, mladé prase), nebudeš mať korytko mäsa; Čo zjiem, to viem, čo vypijem, to užijem a co po mne ostane, čert (Bôh) vie, kdo to dostane; Vtáčatko by viac zjedlo (tomu, kdo málo jí); Ďakujem ti, že si ma nezjel (říkají tomu, kdo zívl a nezastřel si |
||
|
|||
Předchozí (728)  Strana:729  Další (730) |