729

4. Snětí. Šf. III. 588.

5 Snětí = větve. Us.

Snětilec, lce, m. = míst. j. v M. Hontu
na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 13.

Snětivec, vce, m = míst. jm. v M. Hontu
na Slov. Let. Mt. IV. 2. 13

Snětivovitý, gangränoid.

Snětivý. S. nákaza, SP. II. 276., hnízdo,
Brand-, Gangränherd, mrť, brandige Ne-
crose, úplavice, brandige Dysenterie, vřed
tlakový, Druckbrandgeschwür, zánět, gan-
gränose Entzündung, zánět nitroblány dě-
ložní, endometritis gangraenosa. Ktt. exc.

Snětlavý = snětlivý, snětivý. S. pšenice.
Slov. LObz. XVI. 179.

Snětojíchový, brandjauchig.

Sněťovitý = snětivý. S. pšenice. ZObz.
XXII. 213.

Sněženka. Cf. Sbtk. Rostl. 45., 46., Dlj.
72.

Sněžice, e, f, Schneewitterung, f., -was-
ser, n. Rk.

Sněžina. Koll. III. 267.

Sněžinka, y, f., Schneeflocke, f. Mz.
Mkl. Má se za to, že oblak jen ze samých
drobných sněžinek se skládá; Sníh se v pra-
videlných šestibokých s-kách vyskytuje. Mj.
149.

Sněžiti se = jako sníh se běleti. Čch.
Bs. 29. Bílé límce na hrdlech se sněží. Hdk

Sněžka. Cf. Stč. Zem. 798. b. kralická
v Sudetách. Vz Km. 1885. 11., Sněžník
(dod.)

Sněžnice = kroupy ledové, Hagel, m.
Val. Brt. L. N. I. 217. Aby nepotloukly s.
Vck. — S = hora u Semil, Tafelfichte, f.
Mzr. 6., 10.

Sněžník kralický. Krč. v Osv. 1885. 201.
Vz Sněžka (dod.), Rk. Sl.

Sněžný. S. závěj. Kká. - S. = bílý jako
sníh. S. běl tváře, Čch., hlava, Kká., kří-
dla. Vrch.

Sniadza, e, f. = sněženi, das Schneien.
Sňah dlho padajúci je s. Slov. Hdž. Čít.
156.

Sniakať = siakať, smrkati. Slov. Zátur.

Sniažik, u, m. = sněžík. Slov. Phľd.
VII. 105.

Sniažok, žku, m. = sněžík. Slov. Phľd.
VII. 40.

Snice. Mkl. Etym. 312, Ssk.

Snící, träumend. S. hlava. Vrch.

Snídáček, čku, m, = hrníček, ze kterého
se snídá. U Kr. Hrad. Kšť.

Snídaní. Sniedánie. Št. Kn. š. 126., 175.
Co máme ks.? Prase píchaný. Us Brt.
Gabelfrühstück: S. dopolední (naproti ran-
nímu). U Uher. Hrad. předobědek. Wrch.
Také laš. Tč. Máslo se sýrem a kořalku
na zasnídanek. Laš. Tč. Vidličná (snídaně).
Dch.

Snídář, e, m. = nebozez. Slov. Bern.

Snídati odkud: z porculanových hrnků.
Hrts.

Snidka, vz Snida.

Snietka, y, f. = snětka. Slov. Phľd. VI.
269.

Sníh. Mkl. Etym. 312., Mkl. aL. 272.,
Rk. Sl. V jihových. Moravě sně, sna. Brt.
Svrcholka = koráb, površek, oben gefrorener

Schnee, příprašek, wenig gefallener Sch.,
závěška, zavěšený s., angehängter Sch , še-
ludovka červená, prvozrnko červené, proto-
coecus nivalis, rother Sch., Šp., selský =
hrubý, panský = drobný, Nov. věčný, Stč.
Zem. 545., 653 , veliký v dřívějších dobách.
Vz Let. 86., 91., 155. Sněhem kúřiti = sně-
žiti. Val. Vck. Pán Bôh hnojí snehom pre
chudobných ľudí. Slov. Šd. Žitu (rži) s.
adventní neprospěje ; Adventní sníh sežírá
chléb. Zlinsky. Brt. S. na pole (dobrý) jako
peřina. Dch. Březnový sníh žere, dubnový
hnojí Šd. Jak se strom rozhýhá pod sně-
hem, tak se bude rozhýbati pod ovocem;
Jak vysoko sněhu do vánoc, tak vysoké
bude seno. Zlinsky. Brt. Padá li první s.
do bláta, bude sucho a nedostatek; Není li
o vánocích sněhu, ale mnoho bláta, přijdou
sněhy teprv o veliké noci. Mus. 1854. 549.
Nepadá s., by zahubil svět, nýbrž aby každé
zvíře ukázalo svou stopu; Sejde s, sejde
i stopa. Bž. exc. Narodí-li se dítě, když
padá s. aneb kvetou-li stromy, budou mu
brzo vlasy prokvétati. Us. Brt. — Hádanka:
1. Letí, letí, křídel nemá; sedá, sedá, zadku
nemá. — 2 Přišel k nám bílý vůl zalehl
nám celý dvůr. — 3. Přišla k nám potvora,
nahledla do dvora, na každém kolíčku ne-
chala trošičku. Km. 1886. 737. Brt. — S.=
bělosť sněhová. Sníh ňader, Vrch., vousů,
hlavy. Kká. Kmet s poletavým sněhem ko-
lem lebi (s bílými vlasy). Čch. Pripadla mi
moja hlavka sniežkom. Mt. sl. 1874. 67.

Snijať sa = sníti se, zdáti se. Uh. Brt.
D. 267.

Sniknouti se kam. Všichni sě snikli
k Josefovi kvapně. Josef 186. A snikše se
v hromadu. Ib. 180.

Snilka, y, f. = snivá dívka, Träumerin,
f. Čch. Bs. 148.

Snímací, Copir-. S. stroj (snímadlo),
deska, papír kreslicí, Zeichenblock, kalen-
dář, Blockkalender. Dch., Šp., Hs.

Snímačka, Abhubkiste, Hř., Streblings-
wolle, f. Šp.

Snímadlo, a, n. Vz Snímací. Šp., Zpr.
arch. VI1I. 91.

Snímatelný = co lze snímati, abnehm-
bar atd. Vz Sejmouti. Tš. Laok. 46.

Snímek fotografický, Abbild, n., Us. Pdl.,
Čch , notářský, notarielle Ausfertigung. J. tr.

Snímkovadlo, a, n, Copirmaschine, f.
Rk.

Snísti. Cf. Listy fil. 1878. 209., Zdlabati,
Zdlabiti, Jiesť. — co. Co zím, to vím. Laš.
Tč. Čo zjieš, to vieš; čo chudobnému dáš,
to u Boha máš; ale čo po tebe ostane, kto
vie, komu sa dostane. Slov. Rr. MBš. Mol
rúcho zjiedá. BO. Mnoho drobných vran
i koňa zedia. Zbr. Hry. 251. Co nezimy, to
schovámy. Slez. Šd. Zjieš ty čerta ( = ne-
chlub se, neprovedeš toho)!: Škoda je, čo
pes nezjie (co je tak zkaženo, že toho ani
pes nechce); Ak si zjieš prasa (na Slov. =
sele, mladé prase), nebudeš mať korytko
mäsa; Čo zjiem, to viem, čo vypijem, to
užijem a co po mne ostane, čert (Bôh) vie,
kdo to dostane; Vtáčatko by viac zjedlo
(tomu, kdo málo jí); Ďakujem ti, že si ma
nezjel (říkají tomu, kdo zívl a nezastřel si



	729

	4. Snětí. Šf. III. 588. 5 Snětí = větve. Us. Snětilec, lce, m. = míst. j. v M. Hontu na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 13. Snětivec, vce, m = míst. jm. v M. Hontu na Slov. Let. Mt. IV. 2. 13 Snětivovitý, gangränoid. Snětivý. S. nákaza, SP. II. 276., hnízdo, Brand-, Gangränherd, mrť, brandige Ne- crose, úplavice, brandige Dysenterie, vřed tlakový, Druckbrandgeschwür, zánět, gan- gränose Entzündung, zánět nitroblány dě- ložní, endometritis gangraenosa. Ktt. exc. Snětlavý = snětlivý, snětivý. S. pšenice. Slov. LObz. XVI. 179. Snětojíchový, brandjauchig. Sněťovitý = snětivý. S. pšenice. ZObz. XXII. 213. Sněženka. Cf. Sbtk. Rostl. 45., 46., Dlj. 72. Sněžice, e, f, Schneewitterung, f., -was- ser, n. Rk. Sněžina. Koll. III. 267. Sněžinka, y, f., Schneeflocke, f. Mz. Mkl. Má se za to, že oblak jen ze samých drobných sněžinek se skládá; Sníh se v pra- videlných šestibokých s-kách vyskytuje. Mj. 149. Sněžiti se = jako sníh se běleti. Čch. Bs. 29. Bílé límce na hrdlech se sněží. Hdk Sněžka. Cf. Stč. Zem. 798. b. kralická v Sudetách. Vz Km. 1885. 11., Sněžník (dod.) Sněžnice = kroupy ledové, Hagel, m. Val. Brt. L. N. I. 217. Aby nepotloukly s. Vck. — S = hora u Semil, Tafelfichte, f. Mzr. 6., 10. Sněžník kralický. Krč. v Osv. 1885. 201. Vz Sněžka (dod.), Rk. Sl. Sněžný. S. závěj. Kká. - S. = bílý jako sníh. S. běl tváře, Čch., hlava, Kká., kří- dla. Vrch. Sniadza, e, f. = sněženi, das Schneien. Sňah dlho padajúci je s. Slov. Hdž. Čít. 156. Sniakať = siakať, smrkati. Slov. Zátur. Sniažik, u, m. = sněžík. Slov. Phľd. VII. 105. Sniažok, žku, m. = sněžík. Slov. Phľd. VII. 40. Snice. Mkl. Etym. 312, Ssk. Snící, träumend. S. hlava. Vrch. Snídáček, čku, m, = hrníček, ze kterého se snídá. U Kr. Hrad. Kšť. Snídaní. Sniedánie. Št. Kn. š. 126., 175. Co máme ks.? Prase píchaný. Us Brt. Gabelfrühstück: S. dopolední (naproti ran- nímu). U Uher. Hrad. předobědek. Wrch. Také laš. Tč. Máslo se sýrem a kořalku na zasnídanek. Laš. Tč. Vidličná (snídaně). Dch. Snídář, e, m. = nebozez. Slov. Bern. Snídati odkud: z porculanových hrnků. Hrts. Snidka, vz Snida. Snietka, y, f. = snětka. Slov. Phľd. VI. 269. Sníh. Mkl. Etym. 312., Mkl. aL. 272., Rk. Sl. V jihových. Moravě sně, sna. Brt. Svrcholka = koráb, površek, oben gefrorener	Schnee, příprašek, wenig gefallener Sch., závěška, zavěšený s., angehängter Sch , še- ludovka červená, prvozrnko červené, proto- coecus nivalis, rother Sch., Šp., selský = hrubý, panský = drobný, Nov. věčný, Stč. Zem. 545., 653 , veliký v dřívějších dobách. Vz Let. 86., 91., 155. Sněhem kúřiti = sně- žiti. Val. Vck. Pán Bôh hnojí snehom pre chudobných ľudí. Slov. Šd. Žitu (rži) s. adventní neprospěje ; Adventní sníh sežírá chléb. Zlinsky. Brt. S. na pole (dobrý) jako peřina. Dch. Březnový sníh žere, dubnový hnojí Šd. Jak se strom rozhýhá pod sně- hem, tak se bude rozhýbati pod ovocem; Jak vysoko sněhu do vánoc, tak vysoké bude seno. Zlinsky. Brt. Padá li první s. do bláta, bude sucho a nedostatek; Není li o vánocích sněhu, ale mnoho bláta, přijdou sněhy teprv o veliké noci. Mus. 1854. 549. Nepadá s., by zahubil svět, nýbrž aby každé zvíře ukázalo svou stopu; Sejde s, sejde i stopa. Bž. exc. Narodí-li se dítě, když padá s. aneb kvetou-li stromy, budou mu brzo vlasy prokvétati. Us. Brt. — Hádanka: 1. Letí, letí, křídel nemá; sedá, sedá, zadku nemá. — 2 Přišel k nám bílý vůl zalehl nám celý dvůr. — 3. Přišla k nám potvora, nahledla do dvora, na každém kolíčku ne- chala trošičku. Km. 1886. 737. Brt. — S.= bělosť sněhová. Sníh ňader, Vrch., vousů, hlavy. Kká. Kmet s poletavým sněhem ko- lem lebi (s bílými vlasy). Čch. Pripadla mi moja hlavka sniežkom. Mt. sl. 1874. 67. Snijať sa = sníti se, zdáti se. Uh. Brt. D. 267. Sniknouti se kam. Všichni sě snikli k Josefovi kvapně. Josef 186. A snikše se v hromadu. Ib. 180. Snilka, y, f. = snivá dívka, Träumerin, f. Čch. Bs. 148. Snímací, Copir-. S. stroj (snímadlo), deska, papír kreslicí, Zeichenblock, kalen- dář, Blockkalender. Dch., Šp., Hs. Snímačka, Abhubkiste, Hř., Streblings- wolle, f. Šp. Snímadlo, a, n. Vz Snímací. Šp., Zpr. arch. VI1I. 91. Snímatelný = co lze snímati, abnehm- bar atd. Vz Sejmouti. Tš. Laok. 46. Snímek fotografický, Abbild, n., Us. Pdl., Čch , notářský, notarielle Ausfertigung. J. tr. Snímkovadlo, a, n, Copirmaschine, f. Rk. Snísti. Cf. Listy fil. 1878. 209., Zdlabati, Zdlabiti, Jiesť. — co. Co zím, to vím. Laš. Tč. Čo zjieš, to vieš; čo chudobnému dáš, to u Boha máš; ale čo po tebe ostane, kto vie, komu sa dostane. Slov. Rr. MBš. Mol rúcho zjiedá. BO. Mnoho drobných vran i koňa zedia. Zbr. Hry. 251. Co nezimy, to schovámy. Slez. Šd. Zjieš ty čerta ( = ne- chlub se, neprovedeš toho)!: Škoda je, čo pes nezjie (co je tak zkaženo, že toho ani pes nechce); Ak si zjieš prasa (na Slov. = sele, mladé prase), nebudeš mať korytko mäsa; Čo zjiem, to viem, čo vypijem, to užijem a co po mne ostane, čert (Bôh) vie, kdo to dostane; Vtáčatko by viac zjedlo (tomu, kdo málo jí); Ďakujem ti, že si ma nezjel (říkají tomu, kdo zívl a nezastřel si