731

Snoženoklaný, fussspaltig. Sl. les.

Snoženosečný, fussschnittig. SI. les.

Snoženožilný, fussnervig. SI. les.

Snožený; -en, a, o, fubstörmig. SI. les.

Snožiti, Füsse schliessen, v tělocv. Rgl.

Snožmo, schlussbeinig, mit geschlossenen
Füssen, Beinen. Čsk., Rgl.

Snubač, snubič, e, m., paranymphus,
zastr. Hank. Sb. 182. S., procus. Bhm.,
Rozk. Vz Snubič (dod.)

Snubák, a, m. = milovník. Ezp. 2478.

Snubčí buničky. Hg.

Snúbenica, e, f, die Verlobte. Phl'd. III.
2. 117.

Snúbeník, a, m., der Verlobte. Slov.
Bern.

Snubica, e, f. = slubice (slupice). Slez.
Šd.

Snubič, Sponsor, 15. stol. Cf. Snubač
(dod.).

Snubní. S. smlouvy, Neč., lístek, Us.,
komnata. Čch.

Snubník, u, m. = snubný prsten. Šd.

Snuoci. Věděti dávám, že mi v snuoci
dána výstraha. Arch. IX. 125. V snuoci
vypravil lidi Ib. 204. Cf. Noc (dod.), Snoci.

Snůška obětní = ofěra. Hnoj Cf. Vlšk.
191., 193. — Dávní snůšky (spolky) Bulharů
s Franky. Šf. Strž. II. 195.

Snuť sa. Roj se snuje = vyletuje. Val.
Vck.

Snůtlumač, e, m., ôveigonókog. Vky.
Lpř.: sny se obírající, sny věštící, snovid.

Snuvati = snovati. Črevá by bol z neho
snuval (tak byl rozloben). Slov Zátur.

Snuzení = zhubení, potlačení, Verder-
ben. Št. Kn. š. 280. 31.

Snytovati, zusammennieten. Mj. 137.,
Zpr. arch.

Sob. Vz Brm. I. 3. 120 , Rk Sl., Frč. G.
148. — S , os. jm. Jg. H. 1. 627.

Soba. Sv. ruk. 155.

Sobak, a, m. = pes, epithet v rus. pí-
sních Tatarům dávaný. Č. Kn. š. 59

Sobástnúť čím po kom = hoditi. Val.
Slavč. 106.

Sobáš. Mkl Etym. 312. S. slaviti. Hdk.
Sdavky v kostele jsou s. Pokr Z hor 204.

Sobášený = sesdaný, oddaný. Sl. ps.
Šf. 1. 138.

Sobat, a, m. = rybník u Mšece.

Sobčice. Tam jest hřbitov pastvištěm a
co z toho as bude? Vz Sbtk. Krat. h. 104.

Soběbřuchy, míst. jm. D. ol. 1. 313.

Soběbylý člověk. Výb. II. 1164.

Sobecký. S. láska, Kká, prospěchy,
zájmy. Mus.

Sobectví Vz Jg. Slnosť. 52.

Sobědraž od Sobědraha. Pal Rdh. 1.
132.

Soběhrab, a, m. = skoupý. Us.

Soběhrd. Výb. II. 1623. — S., os. jm.,
syn Masopustův. Výb. II. 1623. — S. Mni-
šovský z Sebuzína. 1580.-1644., místokomor-
ník desk zemských. Vz Jir. Ruk. 235.

Soběhrdy, od Soběhrda. Pal. Rdh. I.
136.

Soběhrdy. Fr. Trnka, Šml., Mus. 1891.
239.

Soběhřiby, míst. jm. Pk Npj. 14.

Sobek Burian z Kornic, kancléř Star.
města praž. 1524 Vz Jg. H. 1. 627., Šb.
Dj. ř. 288., Jir. Ruk. 11. 236. — S. Frant.,
nar. 1844., prof v Chrud., spis. - S. Václ.,
nar. 1834., prof. čes. realky v Praze.

Soběkov, a, m., míst. jm. D. ol. I. 899.,
II. 69. a j.

Soběkurský, ého, m., os. jm. Arch.
VIII. 446., 454.

Soběsim. Řěchu k s. = k sobě samým.
Ev. Jan. Výb. I. 6.

Soběslav, i, Pal. Rdh. I 130., Arch. IX.
168. (r. 1476.), X. 81. (r.1498); ě: do S-vé,
Arch. VII. 332, ARch. VIII. 3., 35., 46, IX.
178., 197., 203., X. 4, 18., 93, 105, Z S-ve.
Arch. VIII. 122, VII. 280, 332., Břez. 12.,
Km. 1886. 27. Cf. Boleslav, List. fil. 1882.
124.

Soběslavský. Proč slují S-ští homolkáři
a proč se pyšní svou věží? Vz Sbtk. Krat.
h. 105. — S., ého, m., os. jm. — S. Jak ,
farář. — S., vz Musophilus, Rešátko, Ro-
sacius.

Soběstačnosť, i, f., Selbstgenügsamkeit,
f. Dk. P. 84. Monady mají jakoubi s. Dk.
Mon. 29.

Sobětnosť, i, f., Egoismus. Brt.

Sobětný, egoistisch. Brt.

Soběvládný Slovan. Štulc I. 121.

Soběvolenství, n., libertas. Alb. Ráj. k
50.

Soběvolně. Št. Kn. š. 99.

Soběvolnosť Výb. 11. 1421.

Soběvolný = svévolný. S. žádosť. Št.
Kn. š. 122. — S. = svobodný lidský duch.
Šf. III. 570.

Sobička, y, m., os. jm. — S. Jarosl.,
piof. v Praze.

Sobiti co komu. Aby ižádný sobě nic
nesobil. Št. Kn. š 134. Vlasti nesobím si
žádné. Výb. 11. 936. — co na čem. Málo
sobě na něm sobil (osoboval). Výb. II.
985. — S. = sázeti, plemeniti. Val. Brt. D.
267.

Sobľudať = pozorovati. Slov. Cf. Czm.
102.

Sobný, addextratus. Pitomé orlice, a ty
jsú velmi s-né, že lapají s nimi zajiece,
lišky. Mill. 63. S. člověk = který si sobí,
arrogant. Brt.— S. = dužný, možný, tělný,
uutersetzt. Val., laš. Brt. D. 267.

Sobol. Mkl. Etym. 312.

Sobolář, e, m., Zobelfänger, m. Rk. Cf.
Sobolník.

Sobolec, lce, m. = brkoslav. Šír. Pt.

Sobolí srst. Ct. Mách. 62.

Soboliček, čka, m. = brkoslav. Šír. Pt.

Sobolina, y, f. = sobolí srsť. Kká. Td.
162., Sl. let. 11. 3.

Sobor, u, m., vrch u Nitry. Proch. Ž. M.
— S. = sobranie. Cf. Sobora. Leže ve s-ru
pestroskvělém. Čch. Sl. 78.

Sobora, y, f. = sobor, sobranie. Soberte
sa Slavian hory kol Krivaňa do sobory.
Slov. Hrbň.

Sobota. Mkl. Etym. 314. S. dievska
(balešová) robota. Slov. Orl. IX. 247 , Rr.
MBš V sobotu se nemá už nic dělati ani
přístí ani peří dráti. Val. Vck. Kdo se



	731

	Snoženoklaný, fussspaltig. Sl. les. Snoženosečný, fussschnittig. SI. les. Snoženožilný, fussnervig. SI. les. Snožený; -en, a, o, fubstörmig. SI. les. Snožiti, Füsse schliessen, v tělocv. Rgl. Snožmo, schlussbeinig, mit geschlossenen Füssen, Beinen. Čsk., Rgl. Snubač, snubič, e, m., paranymphus, zastr. Hank. Sb. 182. S., procus. Bhm., Rozk. Vz Snubič (dod.) Snubák, a, m. = milovník. Ezp. 2478. Snubčí buničky. Hg. Snúbenica, e, f, die Verlobte. Phl'd. III. 2. 117. Snúbeník, a, m., der Verlobte. Slov. Bern. Snubica, e, f. = slubice (slupice). Slez. Šd. Snubič, Sponsor, 15. stol. Cf. Snubač (dod.). Snubní. S. smlouvy, Neč., lístek, Us., komnata. Čch. Snubník, u, m. = snubný prsten. Šd. Snuoci. Věděti dávám, že mi v snuoci dána výstraha. Arch. IX. 125. V snuoci vypravil lidi Ib. 204. Cf. Noc (dod.), Snoci. Snůška obětní = ofěra. Hnoj Cf. Vlšk. 191., 193. — Dávní snůšky (spolky) Bulharů s Franky. Šf. Strž. II. 195. Snuť sa. Roj se snuje = vyletuje. Val. Vck. Snůtlumač, e, m., ôveigonókog. Vky. Lpř.: sny se obírající, sny věštící, snovid. Snuvati = snovati. Črevá by bol z neho snuval (tak byl rozloben). Slov Zátur. Snuzení = zhubení, potlačení, Verder- ben. Št. Kn. š. 280. 31. Snytovati, zusammennieten. Mj. 137., Zpr. arch. Sob. Vz Brm. I. 3. 120 , Rk Sl., Frč. G. 148. — S , os. jm. Jg. H. 1. 627. Soba. Sv. ruk. 155. Sobak, a, m. = pes, epithet v rus. pí- sních Tatarům dávaný. Č. Kn. š. 59 Sobástnúť čím po kom = hoditi. Val. Slavč. 106. Sobáš. Mkl Etym. 312. S. slaviti. Hdk. Sdavky v kostele jsou s. Pokr Z hor 204. Sobášený = sesdaný, oddaný. Sl. ps. Šf. 1. 138. Sobat, a, m. = rybník u Mšece. Sobčice. Tam jest hřbitov pastvištěm a co z toho as bude? Vz Sbtk. Krat. h. 104. Soběbřuchy, míst. jm. D. ol. 1. 313. Soběbylý člověk. Výb. II. 1164. Sobecký. S. láska, Kká, prospěchy, zájmy. Mus. Sobectví Vz Jg. Slnosť. 52. Sobědraž od Sobědraha. Pal Rdh. 1. 132. Soběhrab, a, m. = skoupý. Us. Soběhrd. Výb. II. 1623. — S., os. jm., syn Masopustův. Výb. II. 1623. — S. Mni- šovský z Sebuzína. 1580.-1644., místokomor- ník desk zemských. Vz Jir. Ruk. 235. Soběhrdy, od Soběhrda. Pal. Rdh. I. 136. Soběhrdy. Fr. Trnka, Šml., Mus. 1891. 239.	Soběhřiby, míst. jm. Pk Npj. 14. Sobek Burian z Kornic, kancléř Star. města praž. 1524 Vz Jg. H. 1. 627., Šb. Dj. ř. 288., Jir. Ruk. 11. 236. — S. Frant., nar. 1844., prof v Chrud., spis. - S. Václ., nar. 1834., prof. čes. realky v Praze. Soběkov, a, m., míst. jm. D. ol. I. 899., II. 69. a j. Soběkurský, ého, m., os. jm. Arch. VIII. 446., 454. Soběsim. Řěchu k s. = k sobě samým. Ev. Jan. Výb. I. 6. Soběslav, i, Pal. Rdh. I 130., Arch. IX. 168. (r. 1476.), X. 81. (r.1498); ě: do S-vé, Arch. VII. 332, ARch. VIII. 3., 35., 46, IX. 178., 197., 203., X. 4, 18., 93, 105, Z S-ve. Arch. VIII. 122, VII. 280, 332., Břez. 12., Km. 1886. 27. Cf. Boleslav, List. fil. 1882. 124. Soběslavský. Proč slují S-ští homolkáři a proč se pyšní svou věží? Vz Sbtk. Krat. h. 105. — S., ého, m., os. jm. — S. Jak , farář. — S., vz Musophilus, Rešátko, Ro- sacius. Soběstačnosť, i, f., Selbstgenügsamkeit, f. Dk. P. 84. Monady mají jakoubi s. Dk. Mon. 29. Sobětnosť, i, f., Egoismus. Brt. Sobětný, egoistisch. Brt. Soběvládný Slovan. Štulc I. 121. Soběvolenství, n., libertas. Alb. Ráj. k 50. Soběvolně. Št. Kn. š. 99. Soběvolnosť Výb. 11. 1421. Soběvolný = svévolný. S. žádosť. Št. Kn. š. 122. — S. = svobodný lidský duch. Šf. III. 570. Sobička, y, m., os. jm. — S. Jarosl., piof. v Praze. Sobiti co komu. Aby ižádný sobě nic nesobil. Št. Kn. š 134. Vlasti nesobím si žádné. Výb. 11. 936. — co na čem. Málo sobě na něm sobil (osoboval). Výb. II. 985. — S. = sázeti, plemeniti. Val. Brt. D. 267. Sobľudať = pozorovati. Slov. Cf. Czm. 102. Sobný, addextratus. Pitomé orlice, a ty jsú velmi s-né, že lapají s nimi zajiece, lišky. Mill. 63. S. člověk = který si sobí, arrogant. Brt.— S. = dužný, možný, tělný, uutersetzt. Val., laš. Brt. D. 267. Sobol. Mkl. Etym. 312. Sobolář, e, m., Zobelfänger, m. Rk. Cf. Sobolník. Sobolec, lce, m. = brkoslav. Šír. Pt. Sobolí srst. Ct. Mách. 62. Soboliček, čka, m. = brkoslav. Šír. Pt. Sobolina, y, f. = sobolí srsť. Kká. Td. 162., Sl. let. 11. 3. Sobor, u, m., vrch u Nitry. Proch. Ž. M. — S. = sobranie. Cf. Sobora. Leže ve s-ru pestroskvělém. Čch. Sl. 78. Sobora, y, f. = sobor, sobranie. Soberte sa Slavian hory kol Krivaňa do sobory. Slov. Hrbň. Sobota. Mkl. Etym. 314. S. dievska (balešová) robota. Slov. Orl. IX. 247 , Rr. MBš V sobotu se nemá už nic dělati ani přístí ani peří dráti. Val. Vck. Kdo se