Předchozí (731)  Strana:732  Další (733) |
|
|||
732
|
|||
|
|||
v s tu stěhuje, dlouho v novém bytě ne-
zůstane. Us. Jiné pověry o s tě vz v Mus. 1854. 547., 548. — S. bílá. Cf. Brt. L. N. I. 215 (pověry), Zbrt. 77., 94., 252. (den strašidel), 253., Paníček (dod.), Mus. 1853. 494. (pověry o b. s ). Při prvním zvonění na bílou sobotu metou hospodyně po domě, aby se švábi nedrželi. U Bydž. Kšť. — S. = kráva narozená v sobotu. Mor. Brt. Sobotáles. Ať ti vrátí učitel s. (říkají,
když někdo něco neumí). Us. Cf. Zbrt. 40. Sobotář. Nepřekáželi jim ani unitáři ani
s-ři. Dr. Rezek Sobotěnka, y, f. = sobota. Brt. Pa. 5.
Sobotiště, ě, n. = míst. jm. na Slov. P.
Kal. Sobotka = oheň atd. Cf. Mkl. Etym.
314 , Koll. St. 652., Zbrt. 127., Sbtk Rostl. 289., Svobodka (dod.). — S. = lehká žen- ština, která chodí v ssobotu ku prohlídce lékařské. N. Bydž. Kšť. — S = druh ko- ření. U Kdýně. Rgl. Cf. Sabatýn (dod.). — S., os. jm. — S. Primus, nar. 1841 , sekretář české univer., red. Matice lidu, spisov. Cf. Tf. H. 1. 147, 173., Šb. Dj. ř. 288., Pyp. K. 293., 434., 487 . Bačk. Písm. 1. 936., Bačk. Př. 185., Tf. Mtc. 297., Mus. 1886. 638., Rk. Sl, S. N. Sobotnice, vrch nad Subietovou. Němc.
IV. 404. — S., vz Nedělnice. Sobovice, e, f. = sobí usně, Rennthier-
leder. n. Šp. Sobrání, n = sněm bulharsky; v Srbsku
skupština. Cf. Sobor, Sobora Sobství. Šf. T. m. 23, Kká. K sl. j.
156. Sócati = strkati, do zad tlouci, žduchati,
stossen. Mor. a slov. Vz Sótať, Soliti. — (odkud) koho kam: do temnice. Kyt. Čo ho s-te od matky vlasti do stínu? Btt Sp. 128 — se = potáceti se, taumeln. Hdž. Šlb. 14. Šoći = osení. Chodí po śoću. Laš. Brt.
Socialismus. Vz Kzl. 322., Mus. 1887.
542. S. pokud by se dal provésti. Vz Pal. Rdh. III. 294. Socialní statistika, Osv. I. 291 , demo-
krat, domokratie. Vz S. N XI. 173. Sociativ, instrumental s předložkou se,
s. D. Lhrg. 161 , 301. Sociolog, a, m. = kdo se zabývá socio-
logií. Sociologie, e, f., latřec. = věda o jevech
společenských, která snaží se postaviti vše- obecný zákon o kulturním vývoji lidstva, spolkověda. Dk., Msr. 81., Mus. 1880. 427., 1887. 542., Rk. Sl. Soča, dle Káča.
Sočba. Ezp. 3085.
Sočebný skutek (sočení). Arn. 1476.
Sočinok, nku, m. = práce, dílo (literarní).
Vz Czm. 102. Sočiti. Mkl. aL. 266.
Sočný = k sočení sklonný, schmähsüch-
tig. Dch. Sočovice. Cf. Mkl. Etym. 313, Rstp.
379., 395., Šocovice. Ked chceš pekným byť, najedz sa s-ce. Mt. S. Šošovica dobrá vára, ona ľudom riť otvára. Slov, Rr. MBš. |
Soda. Cf. Šf. Poč. 223., 229., 230., KP.
VI. 17., 152 Sodka, y, f. = sedadlo na voze, sedka.
Laš Brt. D. 267. Sódná (Soudná), é, f. = pole u Lověšic.
Pk. Sodnatovápenitý. S. sklo, Natronkalk-
glas, n. Sl. les. Sodnatý. S. kysličník, Natron, Natrium-
oxyd, soli, Natriumoxydsalze, Nz., mýdlo, Natronseife, vz Mýdlo (dod.); dusičnan, Natronsalpeter, kyselka, Natronsäuerung, Sl. les., louh, Aetznatronlauge, roztok, Aetz- natronlösung, uhličitan, kohlensaures Natron, síran, schwefelsaures Natron, fosforečnan, phosphorsaures N., sírnatan, unterschweflig- saures N., dvojuhličitan, doppeltkohlensaures N., boran, borsaures N., cíničitan, zinnsauros N, octan, essigsaures N. Šp. Sodomie. Cf Slov. zdrav. 348.
Sodovka Cf. Slov, zdrav. 399.
Sodovkář, e, m. = kdo sodovku vyrábí.
Us. Sofa, Sofka = Žofie. U Kdýně. Rgl.
Sofian Jak. Walkenberger, 1594. Vz Jg.
H. 1. 627., Jir. Ruk. II. 237. Sofista, pl. -sté. Cf. Vlšk. 180., 131.,
233. Sofistický, sophistisch. S. mam Šml. I.
38. Sofka, y, f., vz Sofa (dod)
Sofokratie, e, f. = vláda mudrců. Pal.
Rdh. III. 140. Sogan, a, m = ohnaš (výrostek). Mor.
Brt. D. 267. Socha. Mkl. Etym. 313., Sv. ruk. An.
415. — S. = kůl. Kochan, když okolo sochy chodieše a z sebe třeva točieše. Dal. 40. 9. Byl k soše přivázán Modl. 53. a. Káza Ježiušě k soše přivázati Hrad. 88. b. Před domem bieše suchá s., arboris truncus ari- dus. Um. Jiř. K soše přivázati. Hr. rk. 251. S. = kůl v plotě. Mor. Brt. — S. = stěžen, Mastbaum, m. Z nichžto každá lodí mějíše čtyři sochy a čtyři opony nebo plátna (plachty). Výb. II. 554. Socháň, ě, m., bildsäulhoher Mensch. Ssk.
Socholijec, jce, m. = socholitec. Btk.
Voc. 123. Sochor. V 11. ř. článku nepravá oprav
v: pravá. Sochořica, e, f., jm. pole. MzO. 1890.
130. Sochornice, e, f. = poloha u Kralup na
Velvarsku. Sochorovati = na vorech se sochorem
zacházeti. Kutn. Sochovnictví, n. = sochařství. Pl. II.
213 Sochranný. S. banka. Cf. Czm. 102.
Sojákati = křičeti (o sojce). Sojka so-
jáká. Mor. Brt. Soje, e, f. Ezp. 1646.
Sojka. Cf. Mkl. Etym. 313., Brm. II. 2.
492.—512., Šf. III. 562., Soják. S. sojaká (skrčí). Mor. Brt. — S. = nepořádná, zlá, vadivá ženská Mor. Vck., Brt. — S. Jan. Vz Slavín č. 35. v příloze. — S. Mat., 1750.—1817., čes. skladatel círk. Vz Rk. Sl. |
||
|
|||
Předchozí (731)  Strana:732  Další (733) |