732

v s tu stěhuje, dlouho v novém bytě ne-
zůstane. Us. Jiné pověry o s tě vz v Mus.
1854. 547., 548. — S. bílá. Cf. Brt. L. N.
I. 215 (pověry), Zbrt. 77., 94., 252. (den
strašidel), 253., Paníček (dod.), Mus. 1853.
494. (pověry o b. s ). Při prvním zvonění
na bílou sobotu metou hospodyně po domě,
aby se švábi nedrželi. U Bydž. Kšť. — S. =
kráva narozená v sobotu. Mor. Brt.

Sobotáles. Ať ti vrátí učitel s. (říkají,
když někdo něco neumí). Us. Cf. Zbrt. 40.

Sobotář. Nepřekáželi jim ani unitáři ani
s-ři. Dr. Rezek

Sobotěnka, y, f. = sobota. Brt. Pa. 5.

Sobotiště, ě, n. = míst. jm. na Slov. P.
Kal.

Sobotka = oheň atd. Cf. Mkl. Etym.
314 , Koll. St. 652., Zbrt. 127., Sbtk Rostl.
289., Svobodka (dod.). — S. = lehká žen-
ština, která chodí v ssobotu ku prohlídce
lékařské. N. Bydž. Kšť. — S = druh ko-
ření. U Kdýně. Rgl. Cf. Sabatýn (dod.). —
S., os. jm. — S. Primus, nar. 1841 , sekretář
české univer., red. Matice lidu, spisov. Cf.
Tf. H. 1. 147, 173., Šb. Dj. ř. 288., Pyp. K.
293., 434., 487 . Bačk. Písm. 1. 936., Bačk.
Př. 185., Tf. Mtc. 297., Mus. 1886. 638.,
Rk. Sl, S. N.

Sobotnice, vrch nad Subietovou. Němc.
IV. 404. — S., vz Nedělnice.

Sobovice, e, f. = sobí usně, Rennthier-
leder. n. Šp.

Sobrání, n = sněm bulharsky; v Srbsku
skupština. Cf. Sobor, Sobora

Sobství. Šf. T. m. 23, Kká. K sl. j.
156.

Sócati = strkati, do zad tlouci, žduchati,
stossen. Mor. a slov. Vz Sótať, Soliti. —
(odkud) koho kam: do temnice. Kyt.
Čo ho s-te od matky vlasti do stínu? Btt
Sp. 128 — se = potáceti se, taumeln. Hdž.
Šlb. 14.

Šoći = osení. Chodí po śoću. Laš. Brt.

Socialismus. Vz Kzl. 322., Mus. 1887.
542. S. pokud by se dal provésti. Vz Pal.
Rdh. III. 294.

Socialní statistika, Osv. I. 291 , demo-
krat, domokratie. Vz S. N XI. 173.

Sociativ, instrumental s předložkou se,
s. D. Lhrg. 161 , 301.

Sociolog, a, m. = kdo se zabývá socio-
logií.

Sociologie, e, f., latřec. = věda o jevech
společenských, která snaží se postaviti vše-
obecný zákon o kulturním vývoji lidstva,
spolkověda. Dk., Msr. 81., Mus. 1880. 427.,
1887. 542., Rk. Sl.

Soča, dle Káča.

Sočba. Ezp. 3085.

Sočebný skutek (sočení). Arn. 1476.

Sočinok, nku, m. = práce, dílo (literarní).
Vz Czm. 102.

Sočiti. Mkl. aL. 266.

Sočný = k sočení sklonný, schmähsüch-
tig. Dch.

Sočovice. Cf. Mkl. Etym. 313, Rstp.
379., 395., Šocovice. Ked chceš pekným
byť, najedz sa s-ce. Mt. S. Šošovica dobrá
vára, ona ľudom riť otvára. Slov, Rr. MBš.

Soda. Cf. Šf. Poč. 223., 229., 230., KP.
VI. 17., 152

Sodka, y, f. = sedadlo na voze, sedka.
Laš Brt. D. 267.

Sódná (Soudná), é, f. = pole u Lověšic.
Pk.

Sodnatovápenitý. S. sklo, Natronkalk-
glas, n. Sl. les.

Sodnatý. S. kysličník, Natron, Natrium-
oxyd, soli, Natriumoxydsalze, Nz., mýdlo,
Natronseife, vz Mýdlo (dod.); dusičnan,
Natronsalpeter, kyselka, Natronsäuerung,
Sl. les., louh, Aetznatronlauge, roztok, Aetz-
natronlösung, uhličitan, kohlensaures Natron,
síran, schwefelsaures Natron, fosforečnan,
phosphorsaures N., sírnatan, unterschweflig-
saures N., dvojuhličitan, doppeltkohlensaures
N., boran, borsaures N., cíničitan, zinnsauros
N, octan, essigsaures N. Šp.

Sodomie. Cf Slov. zdrav. 348.

Sodovka Cf. Slov, zdrav. 399.

Sodovkář, e, m. = kdo sodovku vyrábí.
Us.

Sofa, Sofka = Žofie. U Kdýně. Rgl.

Sofian Jak. Walkenberger, 1594. Vz Jg.
H. 1. 627., Jir. Ruk. II. 237.

Sofista, pl. -sté. Cf. Vlšk. 180., 131.,
233.

Sofistický, sophistisch. S. mam Šml. I.
38.

Sofka, y, f., vz Sofa (dod)

Sofokratie, e, f. = vláda mudrců. Pal.
Rdh. III. 140.

Sogan, a, m = ohnaš (výrostek). Mor.
Brt. D. 267.

Socha. Mkl. Etym. 313., Sv. ruk. An.
415. — S. = kůl. Kochan, když okolo sochy
chodieše a z sebe třeva točieše. Dal. 40. 9.
Byl k soše přivázán Modl. 53. a. Káza
Ježiušě k soše přivázati Hrad. 88. b. Před
domem bieše suchá s., arboris truncus ari-
dus. Um. Jiř. K soše přivázati. Hr. rk. 251.
S. = kůl v plotě. Mor. Brt. — S. = stěžen,
Mastbaum, m. Z nichžto každá lodí mějíše
čtyři sochy a čtyři opony nebo plátna
(plachty). Výb. II. 554.

Socháň, ě, m., bildsäulhoher Mensch. Ssk.

Socholijec, jce, m. = socholitec. Btk.
Voc. 123.

Sochor. V 11. ř. článku nepravá oprav
v: pravá.

Sochořica, e, f., jm. pole. MzO. 1890.
130.

Sochornice, e, f. = poloha u Kralup na
Velvarsku.

Sochorovati = na vorech se sochorem
zacházeti. Kutn.

Sochovnictví, n. = sochařství. Pl. II.
213

Sochranný. S. banka. Cf. Czm. 102.

Sojákati = křičeti (o sojce). Sojka so-
jáká. Mor. Brt.

Soje, e, f. Ezp. 1646.

Sojka. Cf. Mkl. Etym. 313., Brm. II. 2.
492.—512., Šf. III. 562., Soják. S. sojaká
(skrčí). Mor. Brt. — S. = nepořádná, zlá,
vadivá ženská Mor. Vck., Brt. — S. Jan.
Vz Slavín č. 35. v příloze. — S. Mat.,
1750.—1817., čes. skladatel círk. Vz Rk. Sl.