735

Sósek, sku, m. (hor.), súsek (val.), suśek
(laš.) = truhla na obilí. Vz Špižírna. Brt.

Sosírek, rku, m., saucière, nádoba na
omáčku, Brühe-, Saucenäpfchen, n. U Po-
čát. Jdr. U Kdýně. Rgl.

Sosiť sa, sich stellen. Slov. Ssk.

Soslovie, n = třída, vrstva. Slov. Vz
Czm. 102.

Sosna. Cf. Mkl. Etym. 317. a.. Mllr 79.,
Rosc. 101., Sbtk. Rostl. 21, 198 —201., 82.

Sosňák, u, m = sosnový les, Fichten-
wald, m. Šd.

Sosnář, e, m , exactor, alleonum, zastr.
Rozk.

Sosničí, n. = kollekt. (sosny). 1617.
Zkl., VSlz. II. 346. Vz Sosní.

Sosnina, vz Sosnička.

Sosninka, y, f. = houba, která roste
v sosnovém lese. Slez. Šd.

Sosnokaz. Cf. Brm IV 438 , Kk. Mot.
215.

Sosnovec, vce, m., gastropacha pini,
Kiefernspinner, m. Rk

Sosnoviště, ě, n. = sosnoví, sosnovina
Rk

Sosnovský z Vlkanova Frant. Jos., dě-
kan, † 1756. Vz Jir Ruk. II. 242., Mus
1891. 105.

Sosobášiť = oddati, sňatkem spojiti,
ehelich verbinden. Slov.

Sosredotočiť = sosústredit. Slov. Vz
Czm. 102.

Sostav, u, m. = soustava. Slov. Vz Czm.
102

Sostavný = soustavný. Slov. Vz Czm.
112.

Sosyp, u, m. = sesyp, skládka (obilí).
S. 50 m. žita. N. Hlsk.

Soška = kůl k ktromu. U těch stromů
jsou slabé sošky. U Hořic. Hk. — S =
druh mandele na poli. Vz Kolek.

Soškový. S. uhlí, Quandelkohle. Sl. les

Sošmiatať = sesmítati. Z stromu divé
výrastky sošmiatali. Phľd. VI. 209.

Sošol, a, m , os jm. List. hrad. 1581.

Sošov, a, m = hora ve Slez Sláma.
Put. 363.

Sošust, u, m = sešust. Slov. Let. Mt.
S. I. 49.

Sošustnouti se = spadnouti. Nechby
sä to naraz sošustlo dolu na zem (těžký
oblak). Slov. Hdž. Čít. 155

Sotadeický verš, sotadeik, u, m. Dk.
Poet. 276.

Soták, a, m. S-ci v sever. Uhřích. Šf.
III. 18., Šf. Strž. I. 287., Sl. ps Šf. IX.

Sótati (sócati, sácati), sótnúti (sócnúť),
sotiti. Vz Sócati, Sotiti. S. do koho =
strčiti; kým = udeřiti o zem. Brt. D. 267.

Sotění, vz Sot.

Sotěný; -ěn, a, o, gestossen. Slov. Lipa.
Vz Sotiti.

Sotise, vz Sottise.

Sotiti. Mkl. Etym. 317. a. S., trudere.
Šf. III. 461. S., sotýsať (val. žduchati). Brt
D.

Sotna. Na sotnách se smrtí bojuje (umírá).
Č., Mus. 1880. 379.

2 Sotně. Šf. III. 511., Výb. I 829. S.
sobú vlásti moha. Leg. o 12 apošt. 147.

S hladem hledí. Ezp. 228. Údi s. vládnú
sobú. Alx. V. v. 157.

Sotný. Mkl. Etym. 317. a S. bratr. Jdš.
v. 22.

Sotor = dlouhý slaměný n. palochový
koš (v Novohradě z vrbových průtkov. Rr.
Sb), v němž Slováci zvl. láhve s vínem
se sklepa vynášejí; u Jevíčka: samšék. Brt.
Chodí nadutý jako s. Brt. Cf. Sotorek,
Sotrík.

Sotora, y, f. = sotor. Brt.

Sotorek, rku, m., vz Sotor.

Sotrcati = žduchati, sotiti. Val. Vck.
Vz Sótati. S. někým = chopiti ho za prsa
a k sobě a od sebe jím strkati. Val. Slavč.
59.

Sotrík, u, m. = sotor. Slov. Rr. Sb.

Sottisa, fr. = hlouposť, hloupá myšlénka,
odpověď a p., Albernheit, Narrheit; hrub-
ství, hrubá řeč, grobe, beleidigende Rede,
Grobheit.

Sotůrek, vz Sotor. Prss., Sš.

Sotúriť co kam = sotiti. Slov. Čkžk
X. 81.

Sotůrka, y, f. = kožená kabela. Mor.
Brt. Cf. Sotor, Sotora.

1. Sotva. Toho by se byl s kdo nadál.
Us.

2 Sotva. Na sotvách ležieše. GR. (Cf.
Jir. Anth. I. 3. vd. XLII.).

Sotvaj = sotva, 1. Slov. Ppk. I. 49., Obr.
Ps, Tóth. B. 9.

Sotvička, vz Sotva

Sotvy = sotva. Šf. Strž I. 365.

Sou (sú), francouz. peníz drobný.

Souběh trestních činů, Concurrenz straf-
barer Handlungen. Neč.

Souběr rohatý. Vz Jg. Slnosť. 163.

Souběžiště, ě. n. S. našich slovanských
literarních sil. Ntr. VI. 375.

Souběžný. Der Ausdruck s. für parallel
sagt gar nichts und stejnoměrný, téhož
směru ist in vielen Fällen nicht ausreichend.
Nz. Navrhuje se tam rovnoběžný t. j. v rovné
vzdálenosti běžící.

Soubiskup, a, m. = suffragan. Hnoj. 14.

Soubod, u, m., Mitstoss, m., v tělocv.
Rgl, Čsk. — S., gemeinschaftlicher Punkt
Mezi stavitelstvím a hvězdářstvím odkryje
mysl mnoho s-dů. Dk.

Souboj. Právní s. či sedání (meč, kyj)
byl z ciziny do Čech uvedený. Vz Pal.
Rdh. II. 246. Americký s. Vz Ott. II. 105

Soubojovný, mitkämpfend. Dch.

Soubor. Šf. III. 628, Mus. 1880. 127.
S-rem, in der Gesammtheit. Dch. S. dvou
kratí, ówal^eótg. Dk. Poet. 228.

Soubor z : Soběhoř. Mus. 1889 163.

Souborně, synthetisch. Dch., Mus., Vch.

Souborný. S. soud, Jd., Dk., výrok (ko-
pulativný), Dsch. I. 55., dojem (celkový;,
Schz , jméno (collectivum). O vazbě jmen
s-ných ve staré češtině vz v Jir. Nkr. 67.

Soubratrstvo, a, n., v bot., Adelphie,
f, Adelphismus, m. Rk.

Soubuňka, y, f. Řetězovité s-ky. KP.
V. 182.

Soubydlitel, e, m., Mitwohner, m. Kos.

Soubytenstvo, a, n, Symbiosis, f. Rk.

Soucestovník Koll. III. 51.

493*