737

že . . .., Mus., podlé zevnitřností, Krnd.
142., po přiezni, Výb. II. 740., podlé práv,
protiv právu, rovně malého i velikého,
právě, po pravdě, po právu, sudem upřie-
mým. Št. Kn. š. 145, 146., 150., 186. Jak
tě (Bůh) najde, tak tě s. bude. Km. Tak
té každý súdí, jakého tě vidí. Us. Tč.
Kterak tebe vidím, tak tě soudím. Arch.
VIII. 256. — komu. Že nám nebylo sou-
zeno, proto nás minulo. Us. Bž. Tak si suďte
(považte)! Us. Tkč. S. živým i mrtvým. Ž.
kl. — sobě koho kde jak. Aby drze
jiných lidí sobě na mysli zle nesúdili. Št.
Kn. š. 123. — v čem. Zle hovoríš, zle
myslíš, falešne mňa v tom súdiš. Sb. sl.
ps. II. 1. 45. Nesuď žádného i v najmenšej
veci, od jedného súdca máme súděni býť
všeci. Slov. Tč. — proč. Nesoudí než pro
dary (po dařích). Us Wtr. — o čem. Vlč.
Slepý o barvách s nemůže. Km — odkud.
S niež (se stolice) súdí všecky věci. Št.
Kn. š. 146. — po čem. Po bídě Jobově
s-li přátelé jeho, že musí býti nešlechetný.
Dik. II. 67.

Soudivosť, i, f, Processsucht, f. Posp.,
Sl. les.

Soudkový. S. system odstraňování vý-
kalů (s. soustava), Tonnen-, Fassabort, La-
trinensystem, n. Zpr. arch. IX. 9.

Soudlivosť, i, f. = soudivosť. Černohouz.
Enc. příkl. 1206.

Soudmutice, e, f. = stejnohřbetnice,
homoplerota. S. čáry spojující body, mající
v tyž čas příliv mořský. Stč. Zem. 765.

Soudné stráně, les u Kožlé.

Soudnický, die Gerichte betreffend. Lpř.
S. služba (soudní).

Soudnosť = mohutnosť duševní, která
představy mezi sebou srovnává a udává,
v jakém poměru jsou jedny ke druhým.
Pdl. exc. - Dk. Dj f. 76., Psp., Vch. Ar.
II. 41., Jg. Slnosť. 33

Soudný. Soudní jednání, cf. Kn. dr. LI.,
peníze, obventiones judicii, denarii de ju-
dicio, Gerichtsgelder, v 13. stol. v Čech.
Vz Pal. Rdh. 1. 112. S. řeči, sloh. Vz Jg.
Slnosť. 167., 98. - Cf. Pr. tr. 117. — Soudný.
Mkl. Etym. 315. S. mohutnosť. Jg. Slnosť.
33. Vzíti něco na soudné váhy. Šml. b.
paměť. Dk. S. den. Výb. II. 12., Št. Kn. š.
5., 16. Do súdna dne. Jež. mládí 402., ML.
47. b. Zaspí s. den. Brt. Ani s. den by ho
nezbudil (spí tvrdě). Us. Kšť. Nebude k s-mu
dni troubiti (umře). Us. Tkč. I sebrastě
glasy děvě súdně. L. S v. 78. Cf. ib. 49.
Spůsobím-li vám tudy co dobrého, budu
potěšen, pakli nic, vím, že jste soudnej a
rozumnej a mně viny v tom přičítati ne-
budete. Žer. 346.

Soudobník, a, m. = vrstevník. Šmb. S.
I. 430.

Soudový, Urtheils-, S. tvary. Dk. Děj.
f. 21.

Soudruh. Mkl. Etym. 315.

Soudružně. Anth. I. 3. vd. XXXII.

Soudružiti. S-žil bratru svému na ce-
stách do Moravy. Šf. III. 167.

Soudružnosť, i, f., Cohäsion; Gesellig-
keit. Šp., Lpř.

Soudržitelstvo, a, n., Compossesorat, n.
Dch.

Soudrživosť, i, f. Soudržnosť hmot jest
účinkem síly, které říkáme s., Cohäsiona-
kraft, f. Prům. čít. 201. — Kk. Fys. 29.
Vz násl.

Soudrživý. S. síla = soudrživosť. Kk.
Fys. 29.

Soudržný, Cohäsions-. S. síla. Vz před-
cház. Sl. les., ZČ. I. 202.

Souhlas mezi obsahem a formou, tonů,
barev, představ, naprostý, úplný, prostřední,
neúplný; něco s něčím v s. přivésti. Dk.
S čímž i jiné okolnosti v s-u jsou. Tš.,
Dch. V s-u s těmito náhledy vykládá i po-
vstávání . . . Osv. I. 484.

Souhlasenství, Alliteration. Dk. Poet.
395. Cf. Souhlasnosť (dod).

Souhlasí a sklad. Pal. Rdh. I. 404.

Souhlasiti jak: mlčky. Pr. — čím
s kým. Myšlénka jest pravdivá, která
svým obsahem s-sí se skutečností. Jd.

Souhláska. Cf. Bž. 37., Šrc. 544. nn.,
553., Jagać. Arch. XI. 383. nn., List. fil.
1888. 21., 28., Kvř. Ml. 7.-6, 21.—25.,
Spodoba, Gb. Ml. I. 4. nn. Spodobení s-sek
na Dolnobečovsku. Vz List. fil. 1891. 427.
nn., 615.

Souhlasnosť, Alliteration. Cf. Šf. III.
111., Šf. Strž. II. 460., Dk. Poet. 154., 395.,
Jg. Slnosť. 77., Souhlasenství (dod.).

Souhlasný. S. strany, úhly, pojmy, směr'
Jd., představy, Dk., výsledek, ZČ., poly'
Mj., zdání znalců, znaménka (v math.). Us'
Pdl. — s čím. Živobytí s-né s přiroze-
ností člověka. Osv. I. 553.

Souhlaví, n., janiceps syncephalus.

Souhlučný, zusammenschreiend. Lpř. Sl.
I. 104.

Souhodí, n. Hnoj. 70.

Souhrada = souhraď. Arch. pam. 1887.
65. — S. Jos., naroz. 1838., farář, spisov.
Rk. Sl.

Souhradbí, n. = skupení jednotlivých
úplné samostatných hradeb, Schanzen mit
Verbindungslinien. NA. III. 144., S. N. XI.
178.

Souhrady, pl., m., čásť Lanžhota. Brt.

Souhřmotí, n., Alliteration, f. Dk. Poet.
395.

Souhřmotný = souhlučný. Lpř. Sl.

Souhrn, u, m. = úhrn. Dk., V.V. 44.

Souhrnný = úhrnný. S. účinek, SP.,
názov, osoba (mravní, juristická), pojem,
slovo, zjev. Dk.

Souhrudí, n., thoraco-, sternopagus. S.
jednohlavé, prosopothoracopagus, cizopasní-
kové, t. parasiticus, třínohé, t. tripus, tří-
ruké, t. tribrachius. Ktt. exc.

Souhubý, epignathus.

Souhvězdí. Cf. Stč. Zem. 23.-25., Mách.
60.-61.

Souhyb, soupohyb, u, m., óvyxívrjdtg, Mit-
bewegung, f. Nz. lk.

Souhybnosť, i, f. = souhyb (dod.).

Souhybný, synkinetický, synkinetisch.

Souhýždí, n., pygopagus.

Souchotina, souchoty, suchá nemoc,
úbytě. S. = nemoc, dyš je člověk chytlý
na plúca a dlúho karhá. Léčení jich na