Předchozí (737)  Strana:738  Další (739) |
|
|||
738
|
|||
|
|||
Mor. Vz Mtc. XV. 192. S-ny = nemoc
suchá, jížto lidé vadnú a schnú na všem těle. Us. Brožovského. S-ny ho snědly. Nekr. fratrum 291. S-ny tě zasušte, Tkadl. II. 8., vysušte. Tabl. Má-li dítě s., usekne se koruna hrabu, rozštípe se a dítě se roz- štípeným hrabem přetáhne a s. zmizi. Val. Vck. Kdo sní liščí játra a plíce, pozbude souchotin. Mus Jak lid s. zaříkává a hojí, o tom vz také: Mus. 1853. 478., 1854. 537 , 1855. 54., Kv. 1885. 342. Cf. Slov. zdrav. 349., Úbytě (i dod.). Souchotinařiti = souchotiny míti. Kmp.
Gr. 146. Souchotinový, Schwindsucht-. S koření.
Mllr. 49., 66. Souchotník, a, m. = souchotinář. Neč.
Souchoťový. S. tráva kvete žlutým kvě-
tem. Mtc. XV. 193. Soujazyčný, ó/tóykwrzot. Šf. Strž. II. 46.
Soujem. Literatura jest s. všech plodů
slovesních. KB. I Soujemnosť, i, f. S. života. HIv. 198.
Soujemný. S. pojem, complexus concep-
tus, Psp., poznání, principy, principia com- plexa, Hlv., verš Dk Poet. 292. Soujma, y, f. = více prvků v jedno spo-
jených, complexio. S. nižší a vyšší. Šim. 176. Soujmení, Paronomasie, Annomination,
f. Dk. Soujmenně, synonymisch. Vch. Ar. II.
34. Soujmenný = jednoznačný, univocus.
V. V. 34. S. ves. Šf. III. 174. S-né jim Tau- risky uvádí Ptolemaeus; S. příbuzník. Šf. Strž. l. 425., 11. 219. Soujsoucí = spolujsoucí. Koll. St. 237.
Soukačka, y, f. = soukadlo. — S., Spu-
lerin, f. Rgl. Soukaný. S. hedvábí Kř. 111. Vz Sou-
kati. Soukati. Mkl. Etym. 333. b. — kde.
Na provaze súče. Otc. 233. b. — se kam jak. Ono (pivečko) se do mě suka jak po provazku. Brt. N. p. I. 281. — co odkud. Ten to ze sebe souká (pomalu mluví) Us. Rgl. Pročež z sebe střeva súčeš. Zrcad. moudr. Rozbor. 694. Soukenický. To je s. chléb (s. zámož-
nosť). Val. Vck. S. štětka = bodlák, jejž dávají hoši o třech králích na hřeben střechy, aby měli štěstí na čížky. Ostroměř. Kšť. Soukeník. Korouhev s-ků. Vz Výb. II.
338. Říkadlo: Aj ty soukenniku, sediš na koniku, jak vrabel na plotě, přivykaš ro- botě, te večně psotě! Km. 1886. 629. Souklonný, synklinisch. Hř. S. vrstvy.
NA. V. 565. Soukolí, n. = soustava kol do sebe za-
sahujících, ZČ. I. 156., Zahnräderpaar, Šmr. 147. S. = mechanický přístroj k posouvání balvanův a tíží. U Hořic. Hk. — S. = kolo- stroj. NA. V. 145. (IV. 218.). — Mj. 84. Soukop, a, m. — S. Jan, naroz. 1826.,
farář a konsist. rada. Vz Bačk. Př. 31., Šb. Dj. ř. 289. Soukostí, n., synostosis. S. čelistní. S. N.
X. 148. |
Soukovec, vce, m. = les u Bohdanče.
Pk. Soukročí, u. Dk. Poet. 237.
Soukromě. Promluvil k nie súkromie.
Pass. XIV. Soukromí. I v ohlase i v s. Pravn. 1426.
— S., adv. Odveď se s ním s. (stranou). Výb. II. 1624 Soukromnice, e, f., Particulière, f. Rk.
Soukromohospodářský. Kzl. 80
Soukromoprávní, civilrechtlich. S. ná-
rok (nárok z práva soukromého), Privat- rechtsanspruch. Pr. tr. Soukromovati. Koll. III. 20.
Soukromý. S. povinnosť, Dk., hospo-
dářství, úvěr, Kzl., rozmluva, Hrts., sňatek, mínění, knihovna, sbírka. Us. Pdl. Soukruž, e, m., blakea, Blakee, f., rostl.
Vz Rstp. 577. Soukrystallisace, e, f. Rm. 74.
Soukup = kupec. Arch. VIII. 471., IX. 371. (z r. 1409.), NB. Tč. 117.— S. = původ. My nikdá žádného s-pa uptati jsme se nemohli, kdo by to a od koho slyšal, že by takové řeči bludné mluvil. Bart. 101. (Pravil), že s-pa chce postaviti, od koho jest to slyšel. Borový. Acta consist. I. p. 49. č. 61. (ad ann. 1329). S-pa jmenovati nechtěl (kdo mu řekl, že páni kolínští úkladné škody na něho sčítali). Emler. Reliq. tab. terrae I. 341. To jsou klevety a ten jistec a s., co ty zprávy klevetné donáší, bude trestán. Radní protokoll ko- línský N. 28. E. ad ann. 1623. — S., os. jm. — S. Jan, nar. 1826., farář a konsist. rada v Doubravici na Mor. Vz Tt. H. 1. 138., 200., Pyp. K. II. 546.. Rk. Sl., Tf. Mtc. 166. — S. Jan, domkář, básník při- rozený, 1810. Jg. H. 1. 627 — S. Aug J. Václ., farář 1713. Vz Jg. H. 1. 627., Jir. Ruk. II. 210., Mus. 1891. 105. — S. Jos. M. Jg. H. 1. 627. - S. Jos. Václ., 1819.-1882., řed. škol., spis. Vz Rk. Sl. Soukupné, ého, n. = plat soukupovi
(dohazovači). Soulad. Vch. Ar. II. 21. S. barev. Dch.
Její myšlení i konání jest v nejlepším s-du. Mus. 1880. 273. Souladně, harmonisch. Dk.
Souladový. S. čísla. Vch. Ar. II. 18.
Soulbí, n., cranipagus, cephalopagus. S. cizopasníkové, c. parasiticus, čelní, c. fron- talis, skráňová, c. parietalis, týlní, c. occi- pitalis. Ktt. exc. Soulib, a, m. Holub jest podle nynějšího
způsobu mluvení to, co a., soumil. Koll. III. 342. Soulibosť, i, f., Mitfreude, f. Nz.
Soulistka, y, f., trianthema, Dreiblume,
f. rostl. Vz Rstp. 645 Souložba, y, f., Beischlaf, m. Rk.
Souloží = lože sdílicí. S. choť. Msn. Or.
44. Souložství, souložstvo, a, n. = souložba
(dod.). Rk. Soumar. Mkl. Etym. 287. — S., os. jm.
Arch. VIII. 546. — S. Antonín, obchodník v Jičíně, zakladatel tam. záložny, bývalý městský radní a starosta tamějšího Sokola. Souměří. Pal. Rdh. I. 389.
|
||
|
|||
Předchozí (737)  Strana:738  Další (739) |