738

Mor. Vz Mtc. XV. 192. S-ny = nemoc
suchá, jížto lidé vadnú a schnú na všem
těle. Us. Brožovského. S-ny ho snědly.
Nekr. fratrum 291. S-ny tě zasušte, Tkadl.
II. 8., vysušte. Tabl. Má-li dítě s., usekne
se koruna hrabu, rozštípe se a dítě se roz-
štípeným hrabem přetáhne a s. zmizi. Val.
Vck. Kdo sní liščí játra a plíce, pozbude
souchotin. Mus Jak lid s. zaříkává a hojí,
o tom vz také: Mus. 1853. 478., 1854. 537 ,
1855. 54., Kv. 1885. 342. Cf. Slov. zdrav.
349., Úbytě (i dod.).

Souchotinařiti = souchotiny míti. Kmp.
Gr. 146.

Souchotinový, Schwindsucht-. S koření.
Mllr. 49., 66.

Souchotník, a, m. = souchotinář. Neč.

Souchoťový. S. tráva kvete žlutým kvě-
tem. Mtc. XV. 193.

Soujazyčný, ó/tóykwrzot. Šf. Strž. II. 46.

Soujem. Literatura jest s. všech plodů
slovesních. KB. I

Soujemnosť, i, f. S. života. HIv. 198.

Soujemný. S. pojem, complexus concep-
tus, Psp., poznání, principy, principia com-
plexa, Hlv., verš Dk Poet. 292.

Soujma, y, f. = více prvků v jedno spo-
jených, complexio. S. nižší a vyšší. Šim.
176.

Soujmení, Paronomasie, Annomination,
f. Dk.

Soujmenně, synonymisch. Vch. Ar. II.
34.

Soujmenný = jednoznačný, univocus.
V. V. 34. S. ves. Šf. III. 174. S-né jim Tau-
risky uvádí Ptolemaeus; S. příbuzník. Šf.
Strž. l. 425., 11. 219.

Soujsoucí = spolujsoucí. Koll. St. 237.

Soukačka, y, f. = soukadlo. — S., Spu-
lerin, f. Rgl.

Soukaný. S. hedvábí Kř. 111. Vz Sou-
kati.

Soukati. Mkl. Etym. 333. b. — kde.
Na provaze súče. Otc. 233. b. — se kam
jak. Ono (pivečko) se do mě suka jak po
provazku. Brt. N. p. I. 281. — co odkud.
Ten to ze sebe souká (pomalu mluví) Us.
Rgl. Pročež z sebe střeva súčeš. Zrcad.
moudr. Rozbor. 694.

Soukenický. To je s. chléb (s. zámož-
nosť). Val. Vck. S. štětka = bodlák, jejž
dávají hoši o třech králích na hřeben střechy,
aby měli štěstí na čížky. Ostroměř. Kšť.

Soukeník. Korouhev s-ků. Vz Výb. II.
338. Říkadlo: Aj ty soukenniku, sediš na
koniku, jak vrabel na plotě, přivykaš ro-
botě, te večně psotě! Km. 1886. 629.

Souklonný, synklinisch. Hř. S. vrstvy.
NA. V. 565.

Soukolí, n. = soustava kol do sebe za-
sahujících, ZČ. I. 156., Zahnräderpaar, Šmr.
147. S. = mechanický přístroj k posouvání
balvanův a tíží. U Hořic. Hk. — S. = kolo-
stroj. NA. V. 145. (IV. 218.). — Mj. 84.

Soukop, a, m. — S. Jan, naroz. 1826.,
farář a konsist. rada. Vz Bačk. Př. 31., Šb.
Dj. ř. 289.

Soukostí, n., synostosis. S. čelistní. S. N.
X. 148.

Soukovec, vce, m. = les u Bohdanče.
Pk.

Soukročí, u. Dk. Poet. 237.

Soukromě. Promluvil k nie súkromie.
Pass. XIV.

Soukromí. I v ohlase i v s. Pravn. 1426.
— S., adv. Odveď se s ním s. (stranou).
Výb. II. 1624

Soukromnice, e, f., Particulière, f. Rk.

Soukromohospodářský. Kzl. 80

Soukromoprávní, civilrechtlich. S. ná-
rok (nárok z práva soukromého), Privat-
rechtsanspruch. Pr. tr.

Soukromovati. Koll. III. 20.

Soukromý. S. povinnosť, Dk., hospo-
dářství, úvěr, Kzl., rozmluva, Hrts., sňatek,
mínění, knihovna, sbírka. Us. Pdl.

Soukruž, e, m., blakea, Blakee, f., rostl.
Vz Rstp. 577.

Soukrystallisace, e, f. Rm. 74.
Soukup = kupec. Arch. VIII. 471., IX.
371. (z r. 1409.), NB. Tč. 117.— S. =
původ. My nikdá žádného s-pa uptati jsme
se nemohli, kdo by to a od koho slyšal,
že by takové řeči bludné mluvil. Bart. 101.
(Pravil), že s-pa chce postaviti, od koho
jest to slyšel. Borový. Acta consist. I. p.
49. č. 61. (ad ann. 1329). S-pa jmenovati
nechtěl (kdo mu řekl, že páni kolínští
úkladné škody na něho sčítali). Emler.
Reliq. tab. terrae I. 341. To jsou klevety
a ten jistec a s., co ty zprávy klevetné
donáší, bude trestán. Radní protokoll ko-
línský N. 28. E. ad ann. 1623. — S., os.
jm. — S. Jan, nar. 1826., farář a konsist.
rada v Doubravici na Mor. Vz Tt. H. 1.
138., 200., Pyp. K. II. 546.. Rk. Sl., Tf.
Mtc. 166. — S. Jan, domkář, básník při-
rozený, 1810. Jg. H. 1. 627 — S. Aug J.
Václ., farář 1713. Vz Jg. H. 1. 627., Jir.
Ruk. II. 210., Mus. 1891. 105. — S. Jos. M.
Jg. H. 1. 627. - S. Jos. Václ., 1819.-1882.,
řed. škol., spis. Vz Rk. Sl.

Soukupné, ého, n. = plat soukupovi
(dohazovači).

Soulad. Vch. Ar. II. 21. S. barev. Dch.
Její myšlení i konání jest v nejlepším s-du.
Mus. 1880. 273.

Souladně, harmonisch. Dk.

Souladový. S. čísla. Vch. Ar. II. 18.
Soulbí, n., cranipagus, cephalopagus. S.
cizopasníkové, c. parasiticus, čelní, c. fron-
talis, skráňová, c. parietalis, týlní, c. occi-
pitalis. Ktt. exc.

Soulib, a, m. Holub jest podle nynějšího
způsobu mluvení to, co a., soumil. Koll.
III. 342.

Soulibosť, i, f., Mitfreude, f. Nz.

Soulistka, y, f., trianthema, Dreiblume,
f. rostl. Vz Rstp. 645

Souložba, y, f., Beischlaf, m. Rk.

Souloží = lože sdílicí. S. choť. Msn. Or.
44.

Souložství, souložstvo, a, n. = souložba
(dod.). Rk.

Soumar. Mkl. Etym. 287. — S., os. jm.
Arch. VIII. 546. — S. Antonín, obchodník
v Jičíně, zakladatel tam. záložny, bývalý
městský radní a starosta tamějšího Sokola.

Souměří. Pal. Rdh. I. 389.