739

Souměřiti barvy, die Farben abtönen
(beim Maler). Dch.

Souměrný. S. obrazce, Dk., Jd., výrazy
algebraické, bim., funkce (symmetrické),
Stč., zatížení. Zpr. arch. Obraz jest s-ný
k rovině zrcadla. ZČ. III. 37. S. s čím. Dk.
Aesth. 57.

Soumetí, n , Geschwänge, n. Čsk.

Soumez, e, f. = soumezí. Us. Rgl., Šd.

Soumezek, zka, m. = míst. jm. u Naha-
šovic. Pk.

Soumezní. S-né, contiguum = co není
ani v sobě ani od sebe. Exc. S. buňky,
Kk., plot, Brt., členy řady, Stč., body.
Jrl. 199., 419., Vnč. 3

Soumil, a, m., vz Soulib (dod.).

Souminulosť, i, f. = souminulý čas. Vz
násl. Rk.

Souminulý čas, die Mitvergangenheit,
imperfectum. Vz předch., Gb. Ml. I. 159.

Soumístně. Stč. Zem. 819.

Soumístnosť, i, f., vz Soumístný. Stč.
Zem. 691.

Soumístný = na témž místě jsoucí. Stč.
Zem. 18. S. útvary, S. N. X. 263., dědič-
nosť. NA. V. od. II. 41.

Soumodlitba, y, f. = společná modlitba.
Hnoj.

Soumračiti se. V dolinách se s-čí. Č.
Kn. š. 211.

Soumračník či lipíř, Dickkopf, m. Cf.
Stn. I. 33 , 34., Brm. IV. 395., S. N. V. 509.

Soumrak. Mkl. Etym. 191. b , Stč. Zem.
481. S. větví, háje. Čch. Oblouk s-ku,
Dämmerungsbogen, kruh, -kreis. Sl. les.
V první súmrak rubáše jim hlavy. Dač. I.
33. Brána zavierána v súmrak. Bibl. ol.
Jos. 2. 5.

Soumraký, dämmerhaft. Dch.

Soumyslník. Jir. Ruk. I. 391.

Soumytí, n. = sousečí, Schlagparthie, f.
Sl. les.

Sounáležitosť, i, f., Zusammengehörig-
keit. Cf. Spojitosť.

Sounáležitý. S. jména, samohláska. Vz
Gb. Ml I. 53.

Sounárodník. Koll. III. 272., 45.

Sounitka, die Synandropsis, rostl. Rstp.
91.

Sounohý, sympus.

Sounož, sounožně, gleichbeinig, v tělocv.
Rgl., Čsk. S. zanožiti,doppelspreitzen rück-
wärts, s. přednožiti, d. vorwärts. Čsk.

Sounozí, n., sympodia, sympus. S. bez-
nohé, s. apus, dvounohé, s. dipus, jedno-
nohé, s. monopus. Ktt. exc.

Souobčanský, social. Rk.

Souosý = souosný. Nár. list.

Souotrok, a, m., Mitsclave, m. Kos.

Soupateří, n., rhachipagus.

Soupaž, soupažně, gleicharmig. Rgl.,
Čsk.

Soupeř. Cf. Mkl. Etym. 239. a., List. fil.
XIV. 14., 178., Cor. jur. IV. 3. 1. 437. V MV.
nepravá glossa. Pa. 48.

Soupeřiti = soupeřem býti. J. Lpř.

Soupeřnictví, n. = soupeřství. J. Lpř.

Soupeřný = soupeřský. Osv. I. 43. S.
jazyk. Km.

Soupěvný = harmonický. Pal. Rdh. I.
393.

Soupitec, tce, m. = soupitel. Č. Kn. š.
306.

Souplavný, xorvonloos, zusammen schif-
fend. Lpř.

Souplemenec, nce, m. = souplemeník.
Šf. Strž. I 227.

Souplemeník. Šf. Strž. I. 559.

Souplod, u, m., verwachsene Frucht. Dk.
Aesth 649.

Souploší, n. NA. V. 463.

Soupodstatný. S. těleso. Hlv. 79.

Soupohyb, u, m., vz Souhyb (dod.).

Soupojem, jmu, m. = synekdocha. Cf.
Jg. Slnosť. 68.

Soupora, y, m. = tvrdohlavec. Mor. Brt

Souprasí. Mkl. Etym. 259. b., 315.

Soupraší, vz Souprasí.

Souprotka (!), y, f. = koncert Pohl.

Souprstí, n., syndactylus.

Soupupečí, soupupí, n., omphalopagus.

Souřadí, Reihenfolge. S. samohlásek. Dk.

Souřadicí spojky = souřadné. Gb. Ml.

Souřaditi, koordiniren. Dk.

Souřadnice plynulé, polarní, rovnoběžné;
osy, osnova s-dnic, Jd. Geom. IV. 30., 31.
40., bodové, kulové, zemské, obzorníkové,
přímkové, rovníkové, sfaerické, slunníkové.
Stč. Zem. 58., 63., 290., 60., 66., 79., 80.

Souřadnicový, Coordinaten-. S. osy,
ZČ., síť, soustava na kouli (sfaerická). Stč.
Zem. 291., 294.

Souřadný. S. úřady, Bor., spojky, Křn.,
souvětí. Vz Vm 32 Souvětí s Gb. Ml. II.
33. nn.

Sourameně, gleichschultrig. Čsk.

Souřečí, n., Sprachengruppe, f. Rk.

Sourež. Cf. Mkl. Etym. 285. b., 315.

Sourodák, a, m. = sourodník. 1657.
Dch., Šmb., J. Lpř., Osv., Wtr.

Sourodý. S. souhlásky, Ndr., společnosť,
Čch., strach, Msn., síly. Rm. Všecko sou-
rodé se pojí. Pal. Rdh. III. 170.

Sourozenství, n. = sourodnosť. Osv. I.
244.

Sourtí, n , synchelia.

Sourubka, y, f., neckera, die Neckere,
rostl. Vz 1800.

Souruč, souručně, gleicharmig, -handig.
Čsk., Rgl.

Souručení, n., Mithaftung, f. Ssk.

Souryha, y, f. = stružka. NA. IV. 67.

Sourým, u, m = rýmozvuk. S. N. X.
217.

Sousečí, n. = soumýtí (dod.).

Soused. Pass. 386, Mkl. Etym. 289.,
315., Cor. jur. IV. 3. 1. 431., IV. 3. 2. 440.
Hra na souseda. Rgl. Súsed s súsedem ne-
muož déle dobře býti, než dokudž jeden
druhému chce pokoj dáti. Arch. VII. 39.
Uděláš-li cikánovi něco, nepřeje ti nic ji-
ného než zlého souseda. Us. Tč. Dobrý s.
nejlepší ohrada. Sb. uč. Vědí sousedé, jak
se komu vede. Us. Bž Lépe jest mieti sú-
seda pokojného v svornosti, nežli zkaziti
přemohúc nesvorného a protivného. Výb.
I. 433.

Sousedění, n., vz Souseděti. Kzl. 49.

Sousedící. S. národové. Mus.