Předchozí (738)  Strana:739  Další (740) |
|
|||
739
|
|||
|
|||
Souměřiti barvy, die Farben abtönen
(beim Maler). Dch. Souměrný. S. obrazce, Dk., Jd., výrazy
algebraické, bim., funkce (symmetrické), Stč., zatížení. Zpr. arch. Obraz jest s-ný k rovině zrcadla. ZČ. III. 37. S. s čím. Dk. Aesth. 57. Soumetí, n , Geschwänge, n. Čsk.
Soumez, e, f. = soumezí. Us. Rgl., Šd.
Soumezek, zka, m. = míst. jm. u Naha-
šovic. Pk. Soumezní. S-né, contiguum = co není
ani v sobě ani od sebe. Exc. S. buňky, Kk., plot, Brt., členy řady, Stč., body. Jrl. 199., 419., Vnč. 3 Soumil, a, m., vz Soulib (dod.).
Souminulosť, i, f. = souminulý čas. Vz
násl. Rk. Souminulý čas, die Mitvergangenheit,
imperfectum. Vz předch., Gb. Ml. I. 159. Soumístně. Stč. Zem. 819.
Soumístnosť, i, f., vz Soumístný. Stč.
Zem. 691. Soumístný = na témž místě jsoucí. Stč.
Zem. 18. S. útvary, S. N. X. 263., dědič- nosť. NA. V. od. II. 41. Soumodlitba, y, f. = společná modlitba.
Hnoj. Soumračiti se. V dolinách se s-čí. Č.
Kn. š. 211. Soumračník či lipíř, Dickkopf, m. Cf.
Stn. I. 33 , 34., Brm. IV. 395., S. N. V. 509. Soumrak. Mkl. Etym. 191. b , Stč. Zem.
481. S. větví, háje. Čch. Oblouk s-ku, Dämmerungsbogen, kruh, -kreis. Sl. les. V první súmrak rubáše jim hlavy. Dač. I. 33. Brána zavierána v súmrak. Bibl. ol. Jos. 2. 5. Soumraký, dämmerhaft. Dch.
Soumyslník. Jir. Ruk. I. 391.
Soumytí, n. = sousečí, Schlagparthie, f.
Sl. les. Sounáležitosť, i, f., Zusammengehörig-
keit. Cf. Spojitosť. Sounáležitý. S. jména, samohláska. Vz
Gb. Ml I. 53. Sounárodník. Koll. III. 272., 45.
Sounitka, die Synandropsis, rostl. Rstp.
91. Sounohý, sympus.
Sounož, sounožně, gleichbeinig, v tělocv.
Rgl., Čsk. S. zanožiti,doppelspreitzen rück- wärts, s. přednožiti, d. vorwärts. Čsk. Sounozí, n., sympodia, sympus. S. bez-
nohé, s. apus, dvounohé, s. dipus, jedno- nohé, s. monopus. Ktt. exc. Souobčanský, social. Rk.
Souosý = souosný. Nár. list.
Souotrok, a, m., Mitsclave, m. Kos.
Soupateří, n., rhachipagus.
Soupaž, soupažně, gleicharmig. Rgl.,
Čsk. Soupeř. Cf. Mkl. Etym. 239. a., List. fil.
XIV. 14., 178., Cor. jur. IV. 3. 1. 437. V MV. nepravá glossa. Pa. 48. Soupeřiti = soupeřem býti. J. Lpř.
Soupeřnictví, n. = soupeřství. J. Lpř.
Soupeřný = soupeřský. Osv. I. 43. S.
jazyk. Km. |
Soupěvný = harmonický. Pal. Rdh. I.
393. Soupitec, tce, m. = soupitel. Č. Kn. š.
306. Souplavný, xorvonloos, zusammen schif-
fend. Lpř. Souplemenec, nce, m. = souplemeník.
Šf. Strž. I 227. Souplemeník. Šf. Strž. I. 559.
Souplod, u, m., verwachsene Frucht. Dk.
Aesth 649. Souploší, n. NA. V. 463.
Soupodstatný. S. těleso. Hlv. 79.
Soupohyb, u, m., vz Souhyb (dod.).
Soupojem, jmu, m. = synekdocha. Cf.
Jg. Slnosť. 68. Soupora, y, m. = tvrdohlavec. Mor. Brt
Souprasí. Mkl. Etym. 259. b., 315.
Soupraší, vz Souprasí.
Souprotka (!), y, f. = koncert Pohl.
Souprstí, n., syndactylus.
Soupupečí, soupupí, n., omphalopagus.
Souřadí, Reihenfolge. S. samohlásek. Dk.
Souřadicí spojky = souřadné. Gb. Ml.
Souřaditi, koordiniren. Dk.
Souřadnice plynulé, polarní, rovnoběžné;
osy, osnova s-dnic, Jd. Geom. IV. 30., 31. 40., bodové, kulové, zemské, obzorníkové, přímkové, rovníkové, sfaerické, slunníkové. Stč. Zem. 58., 63., 290., 60., 66., 79., 80. Souřadnicový, Coordinaten-. S. osy,
ZČ., síť, soustava na kouli (sfaerická). Stč. Zem. 291., 294. Souřadný. S. úřady, Bor., spojky, Křn.,
souvětí. Vz Vm 32 Souvětí s Gb. Ml. II. 33. nn. Sourameně, gleichschultrig. Čsk.
Souřečí, n., Sprachengruppe, f. Rk.
Sourež. Cf. Mkl. Etym. 285. b., 315.
Sourodák, a, m. = sourodník. 1657.
Dch., Šmb., J. Lpř., Osv., Wtr. Sourodý. S. souhlásky, Ndr., společnosť,
Čch., strach, Msn., síly. Rm. Všecko sou- rodé se pojí. Pal. Rdh. III. 170. Sourozenství, n. = sourodnosť. Osv. I.
244. Sourtí, n , synchelia.
Sourubka, y, f., neckera, die Neckere,
rostl. Vz 1800. Souruč, souručně, gleicharmig, -handig.
Čsk., Rgl. Souručení, n., Mithaftung, f. Ssk.
Souryha, y, f. = stružka. NA. IV. 67.
Sourým, u, m = rýmozvuk. S. N. X.
217. Sousečí, n. = soumýtí (dod.).
Soused. Pass. 386, Mkl. Etym. 289.,
315., Cor. jur. IV. 3. 1. 431., IV. 3. 2. 440. Hra na souseda. Rgl. Súsed s súsedem ne- muož déle dobře býti, než dokudž jeden druhému chce pokoj dáti. Arch. VII. 39. Uděláš-li cikánovi něco, nepřeje ti nic ji- ného než zlého souseda. Us. Tč. Dobrý s. nejlepší ohrada. Sb. uč. Vědí sousedé, jak se komu vede. Us. Bž Lépe jest mieti sú- seda pokojného v svornosti, nežli zkaziti přemohúc nesvorného a protivného. Výb. I. 433. Sousedění, n., vz Souseděti. Kzl. 49.
Sousedící. S. národové. Mus.
|
||
|
|||
Předchozí (738)  Strana:739  Další (740) |