740

Sousedíček, čka, m., zdrobn. Us. Rgl.

Sousedin = sousedě náležející. Hlavička
ma bolí, nepřišel mi k vuoli, přišel k sú-
sedinej, nech si sedí při něj. Koll. Zp. I.
192.

Sousediti. Sousedili s nimi. Šf. Strž. II.
252. S. se s kým = přátelsky žíti. Prss.

Sousedka = druh větších dlaždiček. Stat.
kn. 1883. 116.

Sousední držitel, okres, zem, Us , členy
řaaj, Dk., Stč., rýmy. Dk. Poet. 416. Tato
živá příbuznosť s Italií jest co do prostran-
ství sousednější. Koll. St. XI.

Sousednosť, i, f., Nachbarlichkeit, f. S.
citu a vášně. Dk. P. 121. — Koll. St. XI.

Sousedský. S. pohroma tobě výstraha.
Lpř.

Sousedův. Súsedova Dora, vrstevnica
moja, ještě ani nevie, ako krávy dojá Koll.
Zp. I 59.

Sousek. Mkl. Etym. 290.— S., Mithieb,
m., v šermíř.

Souskalí, n., Felsengruppe, f. Sl. les.

Souslasť. Dk. K soustrasti třeba člověka,
k s-sti anděla (Jean Paul). Pdl.

Souslednosť časů, consecutio temporum.
Nz., Křn. 3. vd. 257.

Sousledný. S. děje (jako rozkaz a vy-
konání). Jir.

Sousloka, y, f. Dk. Poet. 318.

Sousloví. Dk. S. = čeleď slovní = sou-
bor slov, která lze převésti na základní
kořen společný, soubor slov společného
kořene. Exc.

Souspiklenec, nce, m., der Mitverschwo-
rene. Šmb.

Souspřež, e, f = spřežení. Pal.

Souspřeženec, nce, m. = souspřežník.
Pokrok.

Souspřežnice, e, f., Zuhälterin, f. Rk.

Soustát, u, m. Osv. I. 35.

Soustava = celek spořádaný podlé po-
měru podřízenosti a nadřízenosti jeho členů
jednotlivých. Stč. Zem. 6. S. myšlének, Jd.;
s. brahmínská, filosofická, theologická, J.
Lpř., biskupská, papežská, Kryštf, nábo-
ženská, Šmb.; bipolarná, kosoúhlá či klino-
gonalná, pravoúhlá či orthogonalná, polarná,
souřadná, Jrl. 205., 209., 211., 213., souřad-
nicová na kouli či sfaerická (obzorníková,
rovníková, slunníková), světová. metrická,
fytogeografická, pak, koleček, stalicová. Stč.
Zem. 291., 80 , 18 , 339., 8l9.,5b4 ,271., bodů,
Jd. Geom. I. 19., ZČ. I 56, měr relativní
či tenestrická, absolutní, ZČ. I.275., číselná
desetinná (dekadická), dyadická, triadická,
tetradická atd., Hra., průmětná, Osv. I. 419.,
rovnic, Zh. 23., 29., ekliptičná, vrstevná,
NA., břemen, Šln. 1. 46, planetarní, isohye-
tická, Stč, sil, pohybů, SP. II. 75., slu-
neční, Mj. 472 ; vyučovací, Mus., trestací,
odplacovací, právní, veršů, Dk., tělocvičná,
Rgl., hospodařská, orební, trojpolní, stří-
davá, zahradní, volné konkurrence (soutěže),
Kzl. 48., 49., 80., 83., zavodňovací, Osv.,
kanalisační (becková, jam, splachovací, vý-
vozná, Slov. zdrav. 349); politická, soci-
alní, feudalní, Šmb., dýchací, kožní, pohy-
bovací, rozplemeňovací, ústrojná, vyměšo-
vací, zažívací, NA. V. od. II. 9.; celní, Šp.,

toninová, Zv., krovu (franc., angl.), Pcl.
39., kamen. Us. Pdl. S. přehledná; Něco
v s-vu sebrati. Mus. 1880. 469.

Soustavek, vku, m., constitutiva pars.
Kadeř.

Soustavně, systematisch. S. něco spo-
řádati. Mus.

Soustavniti, il, ěn, ění, soustavňovati =
v soustavu uváděti. Msr. 98., 118., 145.

Soustavný. S dílo, Šf. Strž. I. 326,
vědění, Dk., pořádek, přehled, celek, vý-
klad. Us. Pdl.

Soustavosloví. Nz.

Soustavouka, y, f., Combinationslehre,
f. Ssk.

Sousto. Dívá-li se uhrančivý člověk ně-
komu na sousto, uřkne je. Kšť. Předvrže-
ným soustem ještě nikdo se neudávil. Exc.

Soustojnosť, i, f. = směr (proporce). Pl.
II 213.

Soustolovník, a, m. = soustolník. Šmb.

Soustopí, n., y.álov. Dk. Poet. 237. S.
měsíce. Nár. listy.

Soustrádati = s někým strádati. Vch.
Ar. II. 79 23.

Soustrastí. Pal. Rdh. I. 386.

Soustrázeň. Nz., Pk.

Soustředění, n., Concentrirung S. snahy,
Dk., sil, J. Lpř., práce, ZČ.. říše, Šmb.,
vojska. Us. Pdl.

Soustředěný. S. vůle, řady, Dk., stát,
Šmb., vojsko, útok. Us. S. na malou pro-
storu. ZČ. III. 2.

Soustřediti. Drama jest více soustře-
děno než epos. Dk. — co: svou pozornosť.
Albieri. — se kam. Všeobecná pozornosť
k němu se s-la. Hrts. — co, se kde. S.
se ve spolku. Osv. Veškerou moc ve svých
rukou s. Šmb. Válka s-la se kolem Řezna.
Šmb.

Soustředivosť, i, f. S. moci. Pal. Rdh.
III. 21.

Soustředně, concentrisch. S. vrstvený
(jako cibule). Osv. I. 228.

Soustředný. S. kruhové čáry, Vně. 23.,
koule, NA. V. 102., ubyté.

Soustroj, e, m , Garnitur, f. Rk.

Soustruh. Mkl. Etym. 327. a. U něho:
podstavec, Gestell, panenka soustružní či
stojánek, Docke, vřeteno hlavní, Spindel,
ústrojí pohybovací, Aufriebsvorrichtung, spo-
dek, Auflage, saně, Support a nástroje utá-
čecí (vystruhovací, Drehwerkzeuge); S. s tla-
padlem (s podnožkou) a strojní; ruční a sáň-
kový, samočinný s. sáňkový (s vřetenovým
pohybem); Stranice (líce) s-hu, Wangen,
lůžko s-hu, Bett, vřeteník s-hu, Spindel-
kasten, -stock (vz Stojánek), hlava s-hu,
Kopf-, koník, Reitstock, provaznice, Stufen-
schnurscheibe, řemenice stupníková, Stufen-
riemenscheibe, klepeto, Krücke, tlap, saně,
držák, vložka, nástava, unášeč, pohánědlo,
sklíčidlo, kotouč, stolička, trn, branidlo
(lunetta, brejle), struh, hák, výstružník; s.
s převodem, Vorlegsdrehbank; Na sou-
struhu vrtáme, vroubkujeme (randeln), ře-
žeme šrouby, vytíráme (hladíme) otvory
navrtané atd. Vz Včř. Z. II. 56. nn., 58.,
68.-72.