743

Spájený výtrus. Hg. 179.

Spájivý, S řasy, houby. Hg. 163.

Spájka, y, f. = spájení. Mz. Mkl. —
S. = spáječka Us. Hk.

Spájkati = spájeti. Slov. Rl. Pr. II. 22.

Spajtášiť = snadno uloviti, nabrati,
ukrásti. Laš. Brt. D. 267.

Spak = zpět. Slov. Hdž.

Spakat, angl. = roztahování nohou až
na dosednutí. Nrd.

Spaknúť = nazpět sebou hnouti, zurück-
weichen. Slov. Hdž.

Spakostiti. Za Št. polož: Kn. š. 73. 12.

Spál, u, m. = mechovitý nádor na šípku,
spánek. Souvisí se spáliti. Mor. Brt. Dt.
6., Brt. L. N. II. 158.

Spála nemoc. Vz Slov. zdrav. 350. S.
brdečkovitá, scarlatina papulosa, hladká, s
laevigata, hromadná, s. epidemica, jáhlo-
vitá, s. miliaris, kusá, s. rudimentosa, ne-
štovicovitá, s. pustulosa, omladnic, s. puer-
puralis, puchýřovitá, s. pemphigoidea, pu-
pencovitá, s. papulosa, strakatá, s. variegata,
tyfová, s. typhosa, výlevová, s. haemorrha-
gica, zpětná, s. recidiva Ktt. exc. V onej
v spále, v onom znoji jeden Hřek sě pitie
sžádav. AlxM. v. 88. (HP. 92.). Aby se s.
dobře vyrazila, dá se nemocnému vypiti
v pivě červený korál na prášek utlučený.
Mus. 1853. 479. — S. černá na révě. Sk.
Černá s. prutů bukových, quaternaria Per-
sonii, der schwarze Brand der Rothbuchen-
triebe ; s. listů, das Verbrennen der Blätter.
Pta.

Spalda. Na Mor.: genget, těnkel, rýža,
chlopka Brt.

Spalek, lku, m. = výpalek, Verbrennungs-
product, n. Šp.

Spálence, les na výsluní u Dalečína. Pk.

Spálenina. Vz Slov. zdrav. 351. Přílep
na s-nu, Brandpflaster. Na s-ny přikládají
hebkou ovčí vlnu, bílek, hořčicovou vo-
dičku.

Spáleninový, Brand-. S. (úžehový) okraj,
-saum, m. Exc.

Spáleniště, vrch u Holoubkova. Krč.

Spálenka. Jak se vaři při plameni, to
zostávajú na vrchu s-ky n. př. na kobzole
(černé, opálené skvrny). Slez Šd.

Spálensko, a, n., les u Kožlé. Pk.

Spálený. S. ocel (která se už několikrát
kalila a již jí nelze kaliti). Včř. Z. I. 81.—
S. = vrch vPříbram. Kčr., u Broum. Jsfk.
S. Mlýn u Srbče na Smečensku. S. ulice
v Praze dříve Flašnéřská. Wtr. Obr. 426.

Spálice, pl. = jm. polí u Slavičína na
Mor. Šd. exc

Spáliti co kde. Toho času Jeroným
z Makové spálil u císaře pečeni (v nemi-
losť přišel). Břez. — koho čím: ohněm.
Dač. I. 172., Ev. olom. Exod. 12. 10. Za
živa spálil je pekelným plamenem. Št. Kn.
š. 113. S-lil ho holí (udeřil). Us. Kšť —
se. Kdo daleko od ohně, nespálí se. Km.

Spalivec, vce, m. = rybník. Pam. arch.
I. 164.

Spalky, Verbrennungsproduct, n. Hř.

Spalnička. S-ky, morbilli. Vz Slov. zdrav.
S. bez osutiny, m. sine exanthemate, hladké,
m. laeves, jáhlovité, m. miliares, krupičnaté,

m. vesiculosi s. miliares, krvavé (černé) či
podlitinové, m. haemorrhagici, puchýřo-
vinovité, m. pemphigoidei, pupencovité, m.
papulosi, slité, m. confluentes s. conferti,
tyfové, m. typhosi, zvrhlé, m. abortivi s.
afebriles. Ktt. exc.

Spalničkovitý, morbilliformis.

Spalničkový, Morbillen-, morbillosus. S.
mázdřivka, Maserndiphtherie, osutina, -exan-
them, zánět krku, angine morbilleuse. Ktt.
exc.

Spalnieř = oblek pod drasnaté brnění
pokrývající hořejší čásť těla. Vz Zbrt. Krj.
I. 147.

Spalniště, ě, n. = spáleniště. Tk.

Spalovací kamínka, trubice, NA. V. 451.,
pec, roury, teplota. Rm. 45, 42., 64.

Spalování, n, das Verbrennen. S. kouře,
vz KD. VI. 293. nn., mrtvol, Nekrokaustie,
f. Bor. 651.

Spálovitý, scarlatiniformis.

Spálovská skála v Třemošínsku. Krč.
Kv. 1884. 311.

Spálový, scarlatinosus. S. horečka, Schar-
lachfieber, jáhliny, -friesel, mázdřivka,
-diphtherie , osutina, -ausschlag, rýma,
-schnupfen, zánět ledvin, -nephritis. Ktt.
exc.

Spamätať sa = spamatovati se. Slov.
Ntr. IV. 337.

Spamäti = z paměti. Slov. Bern.

Spamatovati koho čím. Snad ji tím
s-tuje. Sá. — se nač. Či sa na mňa zpa-
mätáte? Čjk. 55. — se z čeho: z překva-
pení. Šml. I. 39. Že z podivování dlouhou
chvíli se z. nemohli. Sš. Sk. 34. Z. se z ne-
moci. Dch.

Spanda, y, f, roga. 14. stol. Mnč.

Spánek. Cf. Sbtk. Rostl. 187., Slov.
zdrav. 351., Spál (dod.). S. tvrdý (ne: hlu-
boký). Brt.

Spaní, n. = spánek, die Schläfe. Uhodil
ho do s. Us.

Spání. Cf. Slov. zdrav. 351., Ukaz. 71.
On má špatné s.; Noc bez s., schlaflos;
Lék pro s., Schlafmittel; Dnes je už se
s-ním konec, ist aus mit dem Schlafe. Dch.
S. někomu navrátiti. Vz Zbrt. 216. Na s.
se odebrati. Hol. 112. Dlouhé s. na škodu
bývá tělu i duši. Mž. 1. Dlouhé s. lenosť
rodí. Sb. uč. Lepší s. než snídaní. Brt. Jak
prý lze učiniti, aby dítě mělo s. Vz Mus.
1856. 61.

Spanilosť. Cf. Jg. Slnosť. 47.

Spaniti, spanovati. Potom král zpanil
(exaltavit) Amana. BO. Nemůže to spano-
vati (ovládnouti, zdolati). U Kdýně. Rgl.

Spankhartění, n. Více-li německého či
slavského živlu v jejich s. pozůstalo. Koll.
III. 42.

Spanko. Vz Zivko.

Spánkodobný, nyktitropisch. S. pohyby
rostlin. Hg. 84., 145.

Spánkorodý, schlafbringend. Exc.

Spánkovitý, schlafähnlich S. stav. SP.
I. 362.

Spánkový. S. kosť rybí. Mus. 1853. 473.

Spánlivý. Kruml. 406. b., Ž. kl. 77. 65.
Václav IV. s-vý. Výb. II. 685., Arch. VIII.
337.



	743

	Spájený výtrus. Hg. 179. Spájivý, S řasy, houby. Hg. 163. Spájka, y, f. = spájení. Mz. Mkl. — S. = spáječka Us. Hk. Spájkati = spájeti. Slov. Rl. Pr. II. 22. Spajtášiť = snadno uloviti, nabrati, ukrásti. Laš. Brt. D. 267. Spak = zpět. Slov. Hdž. Spakat, angl. = roztahování nohou až na dosednutí. Nrd. Spaknúť = nazpět sebou hnouti, zurück- weichen. Slov. Hdž. Spakostiti. Za Št. polož: Kn. š. 73. 12. Spál, u, m. = mechovitý nádor na šípku, spánek. Souvisí se spáliti. Mor. Brt. Dt. 6., Brt. L. N. II. 158. Spála nemoc. Vz Slov. zdrav. 350. S. brdečkovitá, scarlatina papulosa, hladká, s laevigata, hromadná, s. epidemica, jáhlo- vitá, s. miliaris, kusá, s. rudimentosa, ne- štovicovitá, s. pustulosa, omladnic, s. puer- puralis, puchýřovitá, s. pemphigoidea, pu- pencovitá, s. papulosa, strakatá, s. variegata, tyfová, s. typhosa, výlevová, s. haemorrha- gica, zpětná, s. recidiva Ktt. exc. V onej v spále, v onom znoji jeden Hřek sě pitie sžádav. AlxM. v. 88. (HP. 92.). Aby se s. dobře vyrazila, dá se nemocnému vypiti v pivě červený korál na prášek utlučený. Mus. 1853. 479. — S. černá na révě. Sk. Černá s. prutů bukových, quaternaria Per- sonii, der schwarze Brand der Rothbuchen- triebe ; s. listů, das Verbrennen der Blätter. Pta. Spalda. Na Mor.: genget, těnkel, rýža, chlopka Brt. Spalek, lku, m. = výpalek, Verbrennungs- product, n. Šp. Spálence, les na výsluní u Dalečína. Pk. Spálenina. Vz Slov. zdrav. 351. Přílep na s-nu, Brandpflaster. Na s-ny přikládají hebkou ovčí vlnu, bílek, hořčicovou vo- dičku. Spáleninový, Brand-. S. (úžehový) okraj, -saum, m. Exc. Spáleniště, vrch u Holoubkova. Krč. Spálenka. Jak se vaři při plameni, to zostávajú na vrchu s-ky n. př. na kobzole (černé, opálené skvrny). Slez Šd. Spálensko, a, n., les u Kožlé. Pk. Spálený. S. ocel (která se už několikrát kalila a již jí nelze kaliti). Včř. Z. I. 81.— S. = vrch vPříbram. Kčr., u Broum. Jsfk. S. Mlýn u Srbče na Smečensku. S. ulice v Praze dříve Flašnéřská. Wtr. Obr. 426. Spálice, pl. = jm. polí u Slavičína na Mor. Šd. exc Spáliti co kde. Toho času Jeroným z Makové spálil u císaře pečeni (v nemi- losť přišel). Břez. — koho čím: ohněm. Dač. I. 172., Ev. olom. Exod. 12. 10. Za živa spálil je pekelným plamenem. Št. Kn. š. 113. S-lil ho holí (udeřil). Us. Kšť — se. Kdo daleko od ohně, nespálí se. Km. Spalivec, vce, m. = rybník. Pam. arch. I. 164. Spalky, Verbrennungsproduct, n. Hř. Spalnička. S-ky, morbilli. Vz Slov. zdrav. S. bez osutiny, m. sine exanthemate, hladké, m. laeves, jáhlovité, m. miliares, krupičnaté,	m. vesiculosi s. miliares, krvavé (černé) či podlitinové, m. haemorrhagici, puchýřo- vinovité, m. pemphigoidei, pupencovité, m. papulosi, slité, m. confluentes s. conferti, tyfové, m. typhosi, zvrhlé, m. abortivi s. afebriles. Ktt. exc. Spalničkovitý, morbilliformis. Spalničkový, Morbillen-, morbillosus. S. mázdřivka, Maserndiphtherie, osutina, -exan- them, zánět krku, angine morbilleuse. Ktt. exc. Spalnieř = oblek pod drasnaté brnění pokrývající hořejší čásť těla. Vz Zbrt. Krj. I. 147. Spalniště, ě, n. = spáleniště. Tk. Spalovací kamínka, trubice, NA. V. 451., pec, roury, teplota. Rm. 45, 42., 64. Spalování, n, das Verbrennen. S. kouře, vz KD. VI. 293. nn., mrtvol, Nekrokaustie, f. Bor. 651. Spálovitý, scarlatiniformis. Spálovská skála v Třemošínsku. Krč. Kv. 1884. 311. Spálový, scarlatinosus. S. horečka, Schar- lachfieber, jáhliny, -friesel, mázdřivka, -diphtherie , osutina, -ausschlag, rýma, -schnupfen, zánět ledvin, -nephritis. Ktt. exc. Spamätať sa = spamatovati se. Slov. Ntr. IV. 337. Spamäti = z paměti. Slov. Bern. Spamatovati koho čím. Snad ji tím s-tuje. Sá. — se nač. Či sa na mňa zpa- mätáte? Čjk. 55. — se z čeho: z překva- pení. Šml. I. 39. Že z podivování dlouhou chvíli se z. nemohli. Sš. Sk. 34. Z. se z ne- moci. Dch. Spanda, y, f, roga. 14. stol. Mnč. Spánek. Cf. Sbtk. Rostl. 187., Slov. zdrav. 351., Spál (dod.). S. tvrdý (ne: hlu- boký). Brt. Spaní, n. = spánek, die Schläfe. Uhodil ho do s. Us. Spání. Cf. Slov. zdrav. 351., Ukaz. 71. On má špatné s.; Noc bez s., schlaflos; Lék pro s., Schlafmittel; Dnes je už se s-ním konec, ist aus mit dem Schlafe. Dch. S. někomu navrátiti. Vz Zbrt. 216. Na s. se odebrati. Hol. 112. Dlouhé s. na škodu bývá tělu i duši. Mž. 1. Dlouhé s. lenosť rodí. Sb. uč. Lepší s. než snídaní. Brt. Jak prý lze učiniti, aby dítě mělo s. Vz Mus. 1856. 61. Spanilosť. Cf. Jg. Slnosť. 47. Spaniti, spanovati. Potom král zpanil (exaltavit) Amana. BO. Nemůže to spano- vati (ovládnouti, zdolati). U Kdýně. Rgl. Spankhartění, n. Více-li německého či slavského živlu v jejich s. pozůstalo. Koll. III. 42. Spanko. Vz Zivko. Spánkodobný, nyktitropisch. S. pohyby rostlin. Hg. 84., 145. Spánkorodý, schlafbringend. Exc. Spánkovitý, schlafähnlich S. stav. SP. I. 362. Spánkový. S. kosť rybí. Mus. 1853. 473. Spánlivý. Kruml. 406. b., Ž. kl. 77. 65. Václav IV. s-vý. Výb. II. 685., Arch. VIII. 337.