745

Kdo se psy spává, s blechami vstává. Us.
— kde. Myšlénka jakás na čele spí. Osv.
Svět v tmě a páře spal. Smích spal v je-
jím obličeji; Do rána spím na jeho srdci;
V brázdách vrásek spalo zoufalství; Kde
jemu po boku lavina spala v nepokojných
snech. Vrch. Spí na psí plachtě (nepokojně).
Kšá. Za horami, kde slunce spávalo. Zr.
Gris. Spíce v rovích. Ž. wit. 87. 6. — kdy.
Kdo v noci nespí, ten chytá prý myši. Val.
Vck. — se komu kde jak. Sladce se mu
tam spí. Vrch.

Spatlati něco = špatně udělati. Us.
Kmk. Kuk. II. 75.

Spatřený odkud: z dáli. Lpř. Sl. I. 80.

Spatřitelný. Sledy toho jsou s-ny. Šf.
III. 205.

Spatřiti co. Blažení, ješto spatřijí svě-
dectvie jeho. St. Kn. š. 4. — co kde kdy.
Purkyně spatřil světlo světa v zámku libo-
chovickém dne 17. pros. r. 1787. u večer.
Osv. I. 57.

Spatrný život = duchovní, vita contem-
plativa. Št.

Spatrošiť, aufschrecken, scheu machen,
verwirren. Slov. Loos.

Spatrýbati = hltavě pojídati, gierig
schlucken. Val. Vck., Slavč. 16.

Spatý = spojený. Tři dědiny sú spaté
s Rožnovem. Val. Brt. D. 267.

Spavá, é, f., Schlafsucht, f., u pekařů.
Šp.

Spávalňa, ě, f. = spárna. Slov. Hdž.
Šlb. 83.

Spávárna, y, f. = spárna. Us.

Spavice, cataphora. Vz Slov. zdrav. 352.

Spavičnatý, soporös. Nz. lk.

Spavka, y, f. = spavice. Šd.

Spavosť. Vz Slov. zdrav. 352., Kžk. Por.
442.

Spažiti, il, en, ení, zusammenschaften.
Čsk.

Spéci čeho kolik nač pro koho. Zpiekla
múky za tri korce pre vás na koláče. Sl. ps.
236. — se s čím. Prach s krví se spekl.
AlxV. v. 1728. (HP. 42.).

Specialita, y, f., Specialität, f.

Specialně, speciell, einzeln, besonders.

Specialní mappa. Stč. Zem. 385.

Specifický. S. energie nervstva, Dk.,
Osv., krása hudby, Mus., rozprostranivosť
(expansivnosť). Mj. 114.

Specifičnosť, i, f. Dk.

Specinger, gra, m. 1793. Jg. H. 1. 627.

Spečený. Potrava ve střevech spečená.
Dch. S. knihy (nemoc přežívavců). Us. Šd.

Spečetělý = slepený. S. vlasy. U Kdýně.
Rgl.

Spěčiti se. Spěčovati se proti vládě.
Jel. — Bart. 124., Let. 101. Když se toho
spěčoval. Apol.

Spěch. Mkl. Etym. 317. b., Šf. III. 527.
Kůň uhání spěchem větru. Zr. Amis.

Spěchati odkud kam jak. Rychlým
krokem spěchá ven. Mcha. S-la od něho
více než jindy. Sá. Rychlým krokem s-la
mu vstříc. Osv. I. 271. O závod s. Lpř.
Slunce k jitru spěchá. Hdk. Od naděje
spěcháš k jiné. Vrch. Z hospody spěchal
ven pod šíré nebe mezi pole. Osv. I. 182.

Na záda ho vzala, k rodičům spěchala. Sš.
P. 793. Spěchá k ohni jako Končinský (jde
vážně a zdlouha. Prof. K. prý někam vážně
a zdlouha se ubíral. Když se ho kollega
otázal, kam jde, odpověděl prý: spěchám
k ohni). V J. Hrad. — kudy jak. Vlna za
vlnou potokem spěchá. Mcha. — k čemu:
k odchodu. Osv. I. 278. — nač: na početí
díla. Schz.

Spěchokřídlý, eilbefittigt. S. duše. Dch.

Spek, u, m., Conglomerat, n. Orl. VIII.
45.

Spekavý. S. uhlí, Backkohle, f. Šp., NA.,
Včř., Šmr.

Speklený = pekelný. S. diera. Slov. Nár.
nov. IV. č. 82.

Speklina uhelná = škvár. Hrm. 83.

Spektralní rozbor. Vz Slov. zdrav. 352.,
Ott. II. 245.

Spektrometr, u, m., Spectometr. S.
Meyersteinův, Zeugrův. ZČ III. 108., 112.

Spektroskopický, spetroskopisch. S.
bádaní, pozorování, přístroj, rozbor, výzkum.
Stč. Zem.

Spektrum. Cf. Šfk. Poč. 243., Ott. I. 97.

Spěl, u, m. = pecní grafit, uhlík, Gar-
schaum-Graphit. Hř.

Spělař, e, m., v hutn., Garmacher, m.
Hř.

Spelendřiť = utéci. Laš. Brt. D. 267.

Spěliti. AlxV. v. 676. (HP. 17.). — S.,
garen, gar machen, v hutn. Hř.

Spělník, u, m., das Gareisen, die Probir-
stange, v hutn. Hř.

Spělný, Gar-. S. pec, v Hutn. Hř

Spělosť, vz Spělý (dod.). — S., die Gar-
heit, v hutn. Hř.

Spělotavný, garschmelzend, v hutn. Hř.

Spělý, rasch eilend. S. křídlo, vzlet.
Dch. — S. = schopný, fähig. S. skutku ně-
jakého, řemesla. Laš. Tč.— S., gar, v hutn.
S. vysoká pec, Gargang, garer Gang. Hř.

Spénanie, n. = spínání, das Bäumen.
Slov. Zátur.

Spěněný; -ěn, a, o. S. vlny. Us. Tč. —
čím. I ten komoň jeho zdá se hněvem zpě-
něn. Sš. Bs. 90. — se. Nevíš, jesli jsem se
s-la (zprznila). Slez. Šd. — se jak. More
sa do dna s-lo. Dbš. Sl. pov. I. 370. —
se čím. Sitno krvou čiernou sa spení.
Hdk. 259.

Spěnka = hlavní trám, trám vazný,
Bindebalken, m. Nz.

Spěra. K utužení dráhy mostní slouží
spěry úhlopříčné, do nosičů příčných za-
čepované. Zpr. arch. IX. 27. Cf. Pcl. 29. —
Hodiny se spěrú malovanú (s ciferníkem).
Arch. VIII. 564.

Spěrací, Spreitz-. S. hák (u okna), Us.
Pdl, pilíř. Rjšk. S. pevnosť. Zpr. arch. XI.
seš. 3. str. 21.

Spěradlo, a, n.. Stütze, f. O s. se opříti.
Hdk. — Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 29.

Spěradlový. S. konstrukce. Zpr. arch.
XI. seš. 3. str. 29.

Spěrek mýdla. Cf. Zmyvek. — S-ky, der
Ablall beim Honigpressen, u pernikářů. Šp.

Speřený. S. tykadla. Stn. I. 7. Cf. Čl.
Kv. XXX.