746

Spermacet, u, m. = tuk z velryb. Vz
Slov. zdrav. 352., Šfk. Poč. 456.

Spermacetový. S. svíčka. ZČ. III. 21.
Vz Spermacet.

Spermatokola, y, f., řec. = nahroma-
dění tekutiny chám obsahující u varlete
neb u nadvarlete. Vz Slov. zdrav. 352.

Spermatozoa, pl., n. = hlavní součástky
(buňky) muž. semene oplozujíci ženské va-
jíčko. Vz Slov. zdrav. 352.

Spermatozoid, u, m. = chámové tělísko.
Osv. VI. 52.

Spěš. Hleďte si co spěš pomáhať (čím
dřív, tím líp).

Spěšek, ška, m. = spěch. Běžel spěškem
Mor. Šd.

Spěšiti = spěchati. Šf. III. 506 A když
slunce k hoře spěší. Alx.V. v. 2209. (HP.
53.).

Spěšná, é, f. = jm. chrtice. Škd.

Spěšně poslati, Bart., někam jíti, Pass.,
vstáti. Št. Kn. š 163.

Spěšnohubý = prostořeký. ČT. Tkč.

Spěšný. S. chůze, Šml., nástin. Nz. --
k čemu. Nebuď k vereňu (věření) s-ný.
Slov. Tč. K tomu byl tak spěšný k chy-
tání tyček. Vrat.

1. Spěti. Pateř jeden spěj. Pass. mus.
453. Každý by ji (vieru) měl řékati a k tomu
as a jeden pateř spěti; Teprvť sem jediný
pateř spěl. Št Kn. š. 13., 46. (253. 25 ) -
co jak. Spěješ-li jej beze vší překazy.
Pass. mus. 453.

2. Spěti. Mkl. Etym. 317. b , List. fil.
1883. 453. — kam (jak). Vlna do dálky
spěje; V dál koráb spěje; Vždy stejným
rhythmem vlny spějí k břehu; Vždy výše
anděl spěje vzhůru; Směle nožka spěje
na ně (stezky); Duch lásky nade spoustu
spěje. Osv. K cizím břehům s. Kká. K zá-
letům spějí mládenci. Hdk. Ať šťastní spěji
v slunný jih Klš. Spěl v tichém letu orel
k obloze. Vrch. Ku pomáhání s. Ž. kl. 69.2.
— kde komu jak. Nade hlavou čas mu
spěje letným křídlem. Vrch.— kudy (jak
odkud). Tak směsí pustou volným krokem
spě i; Horský ručej přes balvany v ples-
ném tanci spěje v dál; Vzpomínky jeho
hlavou spěly. Vrch. Z chrámu hlavním spěla
vchodem. Hdk. — jak. Zvěsť radostná tu
větrem spěla. Exc. — s kým. Myšlénky
mé, ó vlnky, spějí s vámi. Kyt. 1876. 80.

Spětiti, vz Zpětiti.

Spěváček, čka, m. — S. Jan, jesuita
1712. Vz Jg. H. I. 627., Mus. 1884. 399.,
1886. 652, Jir. Ruk. II. 243.

Spevniti koho čím. S-nil ho mazáním
na královstvie. Výb. II. 745.

Spevovať koho = opěvovati. Slov. Spe-
vom ma spevujte. Phľd. IV. 461.

Sphaerosiderit, u, m. = železná ruda
v útvaru uhelném. Šfk. 346.

Spiatý. Král na ty čteny spjatým okem
zírá. Štulc. I. 49. — čím: hříchem, Výb.
II. 28., okovy, Hrts., hrůzou. Mkr. Konce
řetízku sponkou s-té — kde jak. Kabátec
v předu těsně s-tý. Hdk. — več: v pouta.
Kká. V háv mnicha s-té tělo Vrch.— jak.
Ruce na krev s-té. Kká. K sl. j. 136.

Spiess, a, m. — S. Bedř. Vil., naroz.
1842., prof. v Kr. Hradci. Vz Tf. H. 1. 98.,
173., Ukaz. 109.

Spiešně = spíše. Žvt otc. 53. a.

Spieti. Ž. kl. 156. b. 1.

Spievati, vz Zpívati.

Spíchnouti co odkud. Sv. Michal všecko
s polí spíchal. Us. Bž. — se s kým =
svaditi se. Slez. Šd.

Spikání se, vz Spikati se. Tajné s. a
spolčování se. Pal Rdh. III. 296.

Spikelec = spiklec. Msn. Or. 124.

Spiknouti se. Vz Mkl. Etym. 246.

Spikování, n., vz Spikání. Ktož nemiluje
rot a s. Krnd. 207.

Spiksa, y, f. = spiknutí, pikle. Byla
mezi nimi s.; Ti všeci jsou jedna a. Us.
na Mor. Wrch., Šd., Vhl.

Spíla, y, f. = spíle (žert.) Neroď tú spílú
spíleti, ještoť slušná nenie tobě. Ezp. 914.

Spilák, a, m., der Gährbursche. Rk

Spíle = žert atd. Cf. Mkl. Etym. 317. b.
Jaké s., jaké radování. Vc. Lab. 94. Kde
jste spíle, růžní dnové. Č. Kn. š. 196. Psík
se líbí jedno spílí. Ezp. 938.

Spíleti. Sv. ruk. D. 89., Št. Kn. š. 204.
5. a 6. Cf. List. fil. 1884. 444. Ze střněm.
spln žertovati. Takových řečí ani by spí-
leti chtěla. Brig. 3. b. — čím. Někým s.
Č. Kn. š. 285. Spílevše jím přieliš dosti.
Hr. ruk. 245. (Kostečníci) svatými s-lejí.
Hrad. 115. a. Jím spílechu. Drk. 166. b.

Spilně = žertovně. Theofilus a vece.
Výb. II 20.

Spilý. Btt. Sp. 13. — čím. Kká. S. hří-
chem, Čch. Ba. 97., Štulc, záštím. Vrch. —
jak: na matěru. Us — od čeho. Hlava
od ran spilá. Kká. K sl. j. 121.

Spín, u, m. = stvol péra, der Feder-
achaft; nedošlé péro. Slez. Šd.

Spina, vz Špína. Pa. 47. — S. = kopec
u Bystřice na Mor. Pk. — S. Arnold, nar.
1850., dr. lékař. a prof. při české univer.,
spisov.

Spínač = svírač. S. žíly, compressor
venae. — S., pavouk. Brm. IV. 721.

Spínačka, y, f., v mechan., Spannrolle,
f. Sak.

Spinadlo. S. kličky drátové (v lékař.),
na tužku, na křídu, Us. Pdl., na pytle. Wld.
S. sedlové, dorsum ephippii. Exc. Dvě
hlavy hadí byly s-dlem pláště. Zr. Amis.

Spínavý. S. křeče, Streckkrämpfe

Spindler, vz Špindler.

Spinelový rubín. Osv. I. 669

Spíra. Mkl. Etym. 240. — S., mě. něm.,
Speier. Pal Dj. II. 348.

Spirala, y, f. = závitnice. Cf. KP. V.
662.

Spiralka, y, f, vz Spirala, Spiralní

Spiralový, vz Spiralní

Spírati se čemu. Úsilno sě ostnovi
spierati. Alx. — se nač. Kůň se na vrata
spírá (chce do zavřených vrat vjeti). U Úbo-
če. Rgl. — se jak. Spírá se do duše. Mor.
Brt D.

Spirill, a, m., spirilla, y, f. = druh spiro-
bakterií, bakterie šroubovitá. Vz Slov. zdrav.
353., Ott. III. 123. a.