Předchozí (745)  Strana:746  Další (747) |
|
|||
746
|
|||
|
|||
Spermacet, u, m. = tuk z velryb. Vz
Slov. zdrav. 352., Šfk. Poč. 456. Spermacetový. S. svíčka. ZČ. III. 21.
Vz Spermacet. Spermatokola, y, f., řec. = nahroma-
dění tekutiny chám obsahující u varlete neb u nadvarlete. Vz Slov. zdrav. 352. Spermatozoa, pl., n. = hlavní součástky
(buňky) muž. semene oplozujíci ženské va- jíčko. Vz Slov. zdrav. 352. Spermatozoid, u, m. = chámové tělísko.
Osv. VI. 52. Spěš. Hleďte si co spěš pomáhať (čím
dřív, tím líp). Spěšek, ška, m. = spěch. Běžel spěškem
Mor. Šd. Spěšiti = spěchati. Šf. III. 506 A když
slunce k hoře spěší. Alx.V. v. 2209. (HP. 53.). Spěšná, é, f. = jm. chrtice. Škd.
Spěšně poslati, Bart., někam jíti, Pass.,
vstáti. Št. Kn. š 163. Spěšnohubý = prostořeký. ČT. Tkč.
Spěšný. S. chůze, Šml., nástin. Nz. --
k čemu. Nebuď k vereňu (věření) s-ný. Slov. Tč. K tomu byl tak spěšný k chy- tání tyček. Vrat. 1. Spěti. Pateř jeden spěj. Pass. mus.
453. Každý by ji (vieru) měl řékati a k tomu as a jeden pateř spěti; Teprvť sem jediný pateř spěl. Št Kn. š. 13., 46. (253. 25 ) - co jak. Spěješ-li jej beze vší překazy. Pass. mus. 453. 2. Spěti. Mkl. Etym. 317. b , List. fil.
1883. 453. — kam (jak). Vlna do dálky spěje; V dál koráb spěje; Vždy stejným rhythmem vlny spějí k břehu; Vždy výše anděl spěje vzhůru; Směle nožka spěje na ně (stezky); Duch lásky nade spoustu spěje. Osv. K cizím břehům s. Kká. K zá- letům spějí mládenci. Hdk. Ať šťastní spěji v slunný jih Klš. Spěl v tichém letu orel k obloze. Vrch. Ku pomáhání s. Ž. kl. 69.2. — kde komu jak. Nade hlavou čas mu spěje letným křídlem. Vrch.— kudy (jak odkud). Tak směsí pustou volným krokem spě i; Horský ručej přes balvany v ples- ném tanci spěje v dál; Vzpomínky jeho hlavou spěly. Vrch. Z chrámu hlavním spěla vchodem. Hdk. — jak. Zvěsť radostná tu větrem spěla. Exc. — s kým. Myšlénky mé, ó vlnky, spějí s vámi. Kyt. 1876. 80. Spětiti, vz Zpětiti.
Spěváček, čka, m. — S. Jan, jesuita
1712. Vz Jg. H. I. 627., Mus. 1884. 399., 1886. 652, Jir. Ruk. II. 243. Spevniti koho čím. S-nil ho mazáním
na královstvie. Výb. II. 745. Spevovať koho = opěvovati. Slov. Spe-
vom ma spevujte. Phľd. IV. 461. Sphaerosiderit, u, m. = železná ruda
v útvaru uhelném. Šfk. 346. Spiatý. Král na ty čteny spjatým okem
zírá. Štulc. I. 49. — čím: hříchem, Výb. II. 28., okovy, Hrts., hrůzou. Mkr. Konce řetízku sponkou s-té — kde jak. Kabátec v předu těsně s-tý. Hdk. — več: v pouta. Kká. V háv mnicha s-té tělo Vrch.— jak. Ruce na krev s-té. Kká. K sl. j. 136. |
Spiess, a, m. — S. Bedř. Vil., naroz.
1842., prof. v Kr. Hradci. Vz Tf. H. 1. 98., 173., Ukaz. 109. Spiešně = spíše. Žvt otc. 53. a.
Spieti. Ž. kl. 156. b. 1.
Spievati, vz Zpívati.
Spíchnouti co odkud. Sv. Michal všecko
s polí spíchal. Us. Bž. — se s kým = svaditi se. Slez. Šd. Spikání se, vz Spikati se. Tajné s. a
spolčování se. Pal Rdh. III. 296. Spikelec = spiklec. Msn. Or. 124.
Spiknouti se. Vz Mkl. Etym. 246.
Spikování, n., vz Spikání. Ktož nemiluje
rot a s. Krnd. 207. Spiksa, y, f. = spiknutí, pikle. Byla
mezi nimi s.; Ti všeci jsou jedna a. Us. na Mor. Wrch., Šd., Vhl. Spíla, y, f. = spíle (žert.) Neroď tú spílú
spíleti, ještoť slušná nenie tobě. Ezp. 914. Spilák, a, m., der Gährbursche. Rk
Spíle = žert atd. Cf. Mkl. Etym. 317. b.
Jaké s., jaké radování. Vc. Lab. 94. Kde jste spíle, růžní dnové. Č. Kn. š. 196. Psík se líbí jedno spílí. Ezp. 938. Spíleti. Sv. ruk. D. 89., Št. Kn. š. 204.
5. a 6. Cf. List. fil. 1884. 444. Ze střněm. spln žertovati. Takových řečí ani by spí- leti chtěla. Brig. 3. b. — čím. Někým s. Č. Kn. š. 285. Spílevše jím přieliš dosti. Hr. ruk. 245. (Kostečníci) svatými s-lejí. Hrad. 115. a. Jím spílechu. Drk. 166. b. Spilně = žertovně. Theofilus a vece.
Výb. II 20. Spilý. Btt. Sp. 13. — čím. Kká. S. hří-
chem, Čch. Ba. 97., Štulc, záštím. Vrch. — jak: na matěru. Us — od čeho. Hlava od ran spilá. Kká. K sl. j. 121. Spín, u, m. = stvol péra, der Feder-
achaft; nedošlé péro. Slez. Šd. Spina, vz Špína. Pa. 47. — S. = kopec
u Bystřice na Mor. Pk. — S. Arnold, nar. 1850., dr. lékař. a prof. při české univer., spisov. Spínač = svírač. S. žíly, compressor
venae. — S., pavouk. Brm. IV. 721. Spínačka, y, f., v mechan., Spannrolle,
f. Sak. Spinadlo. S. kličky drátové (v lékař.),
na tužku, na křídu, Us. Pdl., na pytle. Wld. S. sedlové, dorsum ephippii. Exc. Dvě hlavy hadí byly s-dlem pláště. Zr. Amis. Spínavý. S. křeče, Streckkrämpfe
Spindler, vz Špindler.
Spinelový rubín. Osv. I. 669
Spíra. Mkl. Etym. 240. — S., mě. něm.,
Speier. Pal Dj. II. 348. Spirala, y, f. = závitnice. Cf. KP. V.
662. Spiralka, y, f, vz Spirala, Spiralní
Spiralový, vz Spiralní
Spírati se čemu. Úsilno sě ostnovi
spierati. Alx. — se nač. Kůň se na vrata spírá (chce do zavřených vrat vjeti). U Úbo- če. Rgl. — se jak. Spírá se do duše. Mor. Brt D. Spirill, a, m., spirilla, y, f. = druh spiro-
bakterií, bakterie šroubovitá. Vz Slov. zdrav. 353., Ott. III. 123. a. |
||
|
|||
Předchozí (745)  Strana:746  Další (747) |