747

Spiritism-us, u, m. = Spiritualismus.
Kutn., Rk.

Spiritista, y, m. = spiritualista. Kutn.

Spiritistický = spiritualistický. S. filo-
sofie, věda. Pdl. exc.

Spiritualistický, spiritualistisch. SP.

II. 4.

Spiritus = líh. Vz Šfk. Poč. 60., 309.,
436., 432., 433.

Spirk Ant, 1787.-1847., prof., biblothekář
v Praze. Rk. Sl. — S. Ant. S., 1838.-1872.,
docent lučby v Praze. Vz Rk. Sl.

Spírka, y, f. = hádka, Streit, m. Mor.
Vck., Brt. D. 267.

Spirometr, u, m. = nástroj ku měření
vzduchu plícemi procházejícího. Vz Slov.
zdrav. 353.

Spirulina, y, f., druh bakterií. Vz Ott.

III. 123. a.

Spis. 1512. Mus. 1883. 264. S. cirkularní
atd. Vz Jg. H. 1. 747., 748. Spisy pražských
mistrů, Sbn. 571., mravoučné, 927., poli-
tické. 923.

Spisatel, polož před: Spisati.

Spisba, y, f. = písemnictví. Lidová s.
zastoupena je jedním měsíčníkem. Pokr. Pot.
I. 281. Priateľom slovenskej spisby. Šd.
Romanová s. Phľd. III. 2. 205.

Spisebně = písemně. Slov. Bern.

Spisebnosť, i, f. = písemnosť. Slov. Bern.

Spisebný = písemný. Slov. Bern.

Spisnouti = zapísknouti. Spisne raz, na-
hrnulo sa hrúza myš. Dbš. Sl. pov. 267.

Spisotelna, y, f. = archiv. Navrhl Rosa.
Vz Spisovna.

Spisovatelský honorář. Z. Jg. 229.

Spisovník, Registrator, m. Dch.

Spisovný jazyk. Vz Jazyk. O českém
jazyku s-ném r. 1832. Vz Pal. Rdh. I. 42.
nn. Hlas o potřebě jednoty českého s-ho
jazyka. Šf. III. 374. nn.

Spišák, a, m. = obyvatel Spiše. Vz Spiš.
ZObz. XXIV. 173.

Spíše = rychle jest vlastně positiv. Vz
List. filol. 1886. 425., Mkl. Etym. 317. b.
Švec sadi druhý (kroš) s. Hrad. 125. b.

Spišský = ze Spiše. Vz Spiš. Č. Čt. I.
204.

Spítek, tku, m. = vzrůst (stromu). Ten
strom nemá žádného s-tku. Val. Vck. Ten
člověk nemá žádného s-tku (je jako tělo
bez duše; jak ho kdo chce, tak ho má).
Val. Vck., Brt. D. 267.

1. Spíti. S., spíjeti se. Ž. wit. 35. 9., Dal.
16, Hus II. 33. Že se zpí lidé. St. Kn. š.
175. — se čím. Krví se zpili. Kká. Td. 7.

Spítiti se. Kšá. oprav v Kš. — S. se
proti někomu. Knrz. S. se komu. Exc.

Spitý, vz Spilý, Zpitý (i dod.). S. oko,
Dch., zrak. Vrch. — jak: na motyku
(notně). — v čem: v prvním spaní. Kká.
Td. 56. — čím: krásou, Dch., slávou, Hdk.,
vášní, Vrch., láskou, slastí, Čch., jedem
žárlivosti, Kká., rozkoší, Btt. Sp. 108., vůní
květu. Us.

Spívala, y, m., os. jm. Vck.

Spizditi, vz Zpizditi

Spiznouti, wegraffen, stehlen. Na již.
Mor. Šd.

Spižiereň, rně, f. = špižírna. Slov. Hdž.
Šlb. 83.

Spižník, u, m. = druhý vor za předákem,
die zweite Flosstafel. Na Labi. Špd.

Spížování, n, Verproviantirung, f. Us.
Džl.

Spížovaný, mit Proviant versehen. S vozy
dobře s-mi. Let. 110.

Spížovati koho čím. Spižij ji (duši)
čistotú věrnú, sladkostí tvé plné cnosti.
Pravn. 1548., 2862.

Spjetí = spojovací řetěz na korbě. U N.
Kdýně. Rgl.

Spla, y, f., balaustus, kámen, zastr. Rozk.
221.

Splacený; -cen, a, o, rückgezahlt. S.
dluh. Us.

Splacovatel, e, m., Theilzahler, m. Neč.

Splahati, vz Splohati.

Splach = splachování. Na faru posýlána
(jídla) a přidávány pro s. tři pinty vína.
Wtr. Obr. 718.

Splácha, spláka, y, f. =jáma, do které
se splachuje, Senkgrube, Abführkanal. Šd.

Splachky = splašky. Zpr. arch

Spláchnouti. Cf. Mkl. Etym. 255.

Splachovací soustava, Schwemmsystem,
n. Vz Spláchací. Dch., Nz. lk. S. system
a) jednoduchý, b) oddílový. Vz Nár. listy
1886. 35. str. 2.

Splachovačka, y, f., Abschwemmwasser,
n.

Splachovárna, y, f., Abspülzimmer. Šp.

Splachovník, u, m., Schlämmgraben, m.
Hř.

Splak, u, m. = ostrá střecha, s níž déšť
rychle stéká. Mor. Brt. D. 267.

Spláka, vz Splácha.

Spláknouti, vz Spláchnouti.

Splanění, n., die Planirung. S. půdy.
Šand. II. 45.

Splanouti. Lomoz válečný s-nul. J. Lpř.
— komu kde. Splanula mu touha v srdci,
zář na skráni. Kyt., Osv. — kudy. Radosť
volnosti Europou s-la. Osv. I. 365. — kam.
Oheň planul do vrchu až nad střechu. Us.
Tč. — jak. Růží dívka s-la. Us. — Pozn.
Za Výb. I. polož: 857.

Splasati = v krátkém čase zkaziti, roz-
trhati. S. šaty. Na Hané. Wrch.

Splasknouti kam. Mračna splaskla dolů.
Osv. I. 90.

Splaslý = splasklý. Bern.

Splasnouti = splasknouti. Bern.

Splašený. A oči s-né mu kruhem těkaly.
Jar. Sl. 4.

Splašiti co. S. stíny trudných myšlének.
Vrch. S. peníze = sehnati. V Řeporejsku
u Prahy. — co komu: slepice. Us. Také =
ukrásti. Us. u Buděj., Strunkovic. Rgl.,
Rjšk. — co odkud. Z miesta někoho s.
Dbš. Slepice s pole. Us. Tč. Někomu hustý
závoj stínů s obličeje s. Vrch. — se na
čem: na mysli. Bart. 210. — co jak. Na
rychlo oběd s. (sehnati, opatřiti). U N.
Bydž. Kšť.

Splaška, y, f. = obilí shrabané, které
zůstalo na poli, když ostatní ve snopech
již odvezeno bylo, pohrabky, Menggetreide,
n. U Jižné. Vrů., Jndr. Vz Splažky.