Předchozí (746)  Strana:747  Další (748) |
|
|||
747
|
|||
|
|||
Spiritism-us, u, m. = Spiritualismus.
Kutn., Rk. Spiritista, y, m. = spiritualista. Kutn.
Spiritistický = spiritualistický. S. filo-
sofie, věda. Pdl. exc. Spiritualistický, spiritualistisch. SP.
II. 4.
Spiritus = líh. Vz Šfk. Poč. 60., 309.,
436., 432., 433. Spirk Ant, 1787.-1847., prof., biblothekář
v Praze. Rk. Sl. — S. Ant. S., 1838.-1872., docent lučby v Praze. Vz Rk. Sl. Spírka, y, f. = hádka, Streit, m. Mor.
Vck., Brt. D. 267. Spirometr, u, m. = nástroj ku měření
vzduchu plícemi procházejícího. Vz Slov. zdrav. 353. Spirulina, y, f., druh bakterií. Vz Ott.
III. 123. a.
Spis. 1512. Mus. 1883. 264. S. cirkularní
atd. Vz Jg. H. 1. 747., 748. Spisy pražských mistrů, Sbn. 571., mravoučné, 927., poli- tické. 923. Spisatel, polož před: Spisati.
Spisba, y, f. = písemnictví. Lidová s.
zastoupena je jedním měsíčníkem. Pokr. Pot. I. 281. Priateľom slovenskej spisby. Šd. Romanová s. Phľd. III. 2. 205. Spisebně = písemně. Slov. Bern.
Spisebnosť, i, f. = písemnosť. Slov. Bern.
Spisebný = písemný. Slov. Bern.
Spisnouti = zapísknouti. Spisne raz, na-
hrnulo sa hrúza myš. Dbš. Sl. pov. 267. Spisotelna, y, f. = archiv. Navrhl Rosa.
Vz Spisovna. Spisovatelský honorář. Z. Jg. 229.
Spisovník, Registrator, m. Dch.
Spisovný jazyk. Vz Jazyk. O českém
jazyku s-ném r. 1832. Vz Pal. Rdh. I. 42. nn. Hlas o potřebě jednoty českého s-ho jazyka. Šf. III. 374. nn. Spišák, a, m. = obyvatel Spiše. Vz Spiš.
ZObz. XXIV. 173. Spíše = rychle jest vlastně positiv. Vz
List. filol. 1886. 425., Mkl. Etym. 317. b. Švec sadi druhý (kroš) s. Hrad. 125. b. Spišský = ze Spiše. Vz Spiš. Č. Čt. I.
204. Spítek, tku, m. = vzrůst (stromu). Ten
strom nemá žádného s-tku. Val. Vck. Ten člověk nemá žádného s-tku (je jako tělo bez duše; jak ho kdo chce, tak ho má). Val. Vck., Brt. D. 267. 1. Spíti. S., spíjeti se. Ž. wit. 35. 9., Dal.
16, Hus II. 33. Že se zpí lidé. St. Kn. š. 175. — se čím. Krví se zpili. Kká. Td. 7. Spítiti se. Kšá. oprav v Kš. — S. se
proti někomu. Knrz. S. se komu. Exc. Spitý, vz Spilý, Zpitý (i dod.). S. oko,
Dch., zrak. Vrch. — jak: na motyku (notně). — v čem: v prvním spaní. Kká. Td. 56. — čím: krásou, Dch., slávou, Hdk., vášní, Vrch., láskou, slastí, Čch., jedem žárlivosti, Kká., rozkoší, Btt. Sp. 108., vůní květu. Us. Spívala, y, m., os. jm. Vck.
Spizditi, vz Zpizditi
Spiznouti, wegraffen, stehlen. Na již.
Mor. Šd. |
Spižiereň, rně, f. = špižírna. Slov. Hdž.
Šlb. 83. Spižník, u, m. = druhý vor za předákem,
die zweite Flosstafel. Na Labi. Špd. Spížování, n, Verproviantirung, f. Us.
Džl. Spížovaný, mit Proviant versehen. S vozy
dobře s-mi. Let. 110. Spížovati koho čím. Spižij ji (duši)
čistotú věrnú, sladkostí tvé plné cnosti. Pravn. 1548., 2862. Spjetí = spojovací řetěz na korbě. U N.
Kdýně. Rgl. Spla, y, f., balaustus, kámen, zastr. Rozk.
221. Splacený; -cen, a, o, rückgezahlt. S.
dluh. Us. Splacovatel, e, m., Theilzahler, m. Neč.
Splahati, vz Splohati.
Splach = splachování. Na faru posýlána
(jídla) a přidávány pro s. tři pinty vína. Wtr. Obr. 718. Splácha, spláka, y, f. =jáma, do které
se splachuje, Senkgrube, Abführkanal. Šd. Splachky = splašky. Zpr. arch
Spláchnouti. Cf. Mkl. Etym. 255.
Splachovací soustava, Schwemmsystem,
n. Vz Spláchací. Dch., Nz. lk. S. system a) jednoduchý, b) oddílový. Vz Nár. listy 1886. 35. str. 2. Splachovačka, y, f., Abschwemmwasser,
n. Splachovárna, y, f., Abspülzimmer. Šp.
Splachovník, u, m., Schlämmgraben, m.
Hř. Splak, u, m. = ostrá střecha, s níž déšť
rychle stéká. Mor. Brt. D. 267. Spláka, vz Splácha.
Spláknouti, vz Spláchnouti.
Splanění, n., die Planirung. S. půdy.
Šand. II. 45. Splanouti. Lomoz válečný s-nul. J. Lpř.
— komu kde. Splanula mu touha v srdci, zář na skráni. Kyt., Osv. — kudy. Radosť volnosti Europou s-la. Osv. I. 365. — kam. Oheň planul do vrchu až nad střechu. Us. Tč. — jak. Růží dívka s-la. Us. — Pozn. Za Výb. I. polož: 857. Splasati = v krátkém čase zkaziti, roz-
trhati. S. šaty. Na Hané. Wrch. Splasknouti kam. Mračna splaskla dolů.
Osv. I. 90. Splaslý = splasklý. Bern.
Splasnouti = splasknouti. Bern.
Splašený. A oči s-né mu kruhem těkaly.
Jar. Sl. 4. Splašiti co. S. stíny trudných myšlének.
Vrch. S. peníze = sehnati. V Řeporejsku u Prahy. — co komu: slepice. Us. Také = ukrásti. Us. u Buděj., Strunkovic. Rgl., Rjšk. — co odkud. Z miesta někoho s. Dbš. Slepice s pole. Us. Tč. Někomu hustý závoj stínů s obličeje s. Vrch. — se na čem: na mysli. Bart. 210. — co jak. Na rychlo oběd s. (sehnati, opatřiti). U N. Bydž. Kšť. Splaška, y, f. = obilí shrabané, které
zůstalo na poli, když ostatní ve snopech již odvezeno bylo, pohrabky, Menggetreide, n. U Jižné. Vrů., Jndr. Vz Splažky. |
||
|
|||
Předchozí (746)  Strana:747  Další (748) |