748

Splašný, wegspülbar. Rgl.

Splátati, zusammenflicken. — co z čeho.
Z tech pramenů kompilatorové nerůdnou
směs národů s-li. Šf. Strž. I. 580.

Splatek, tku, m. = splátka. S. dluhu. Us.

Splatění, n. = splacení. Slov. Bern.

Splatěný = splacený. Slov. Bern.

Splatiti co komu. S. dědici. Vš. 214.
Kdo nás zlostně rozlučuje, nechť mu pan
Bůh splatí. Čes. mor. ps. 149. Však mu to
draze splatil. Us. — co čím: křivdu křiv
dou, Us., upřímnosť neupřímností, Šml., ná-
silí násilím, Šmb., vzdor svou hlavou. Kká.
Někomu stejnou mincí s. Albieri. — komu
čím zač. Splácel jí láskou za lásku. Us.
Tč. exc. — co odkud. Nemoha těch dluhóv
s sebe s. Arch. VIII. 540. Jestliže je kdo
s toho (statku) s. chtěl, einlösen. Soudn.
kn. opav. — komu jak: hojnou měrou.
Vrch. — co kdy. Dluh do konce roku s.
Us.

Splátka. Prodej na s-ky lhůtové. Kzl.
220.

Splátkový. S. koupě, obchod, prodej,
lhůta, úvěr. Us. Pdl.

Splatnosť, Fälligkeit. J. tr.

Splatný, fällig. — kde. Ceny v Praze
s-né, Preise loco Prag. Us. Pdl. — jak.
Dluh ve lhůtach s-ny. Pdl. Cedule na vi-
děnou s na. Kzl. 248., Pr. 1884. 43.

Splátovati co s čím. NA. IV. 161.

Splav rybníku, Arch. VIII. 482., napá-
jecí, Speiseschleusse. Zpr. arch. Spustila
na cely s. (dala se do velikého povídání).
Šml. — S. Dřeva se svírala aneb vázala
po desíti ve svory a 60 takových se po-
čítalo na splav neb pramen. Sdl. Hr. VII.
151.

Splávek, Waschherd, m., v hutn. Hř.

Splavík, u, m , das Gefälle. Vrchní s.,
G. an Mehlgerinnen, das oberste Gerinne.
Hř.

Splávje (-vjá), e, f. = roždí, co řeka na-
plavuje. Uh. Brt. D. 267.

Splavnění, n., die Schiffbarmachung. S.
řek. Dch.

Splavniti, il, ěn, ění, schiflbar machen.
— co: řeku. Us. Pdl.

Splaz = hryzňa, Wälzplatz, m. Sl. les.—
S. = led s hor v podobě jazyku dolů se
posunující, Schnee-, Eiszunge. Cf. Nos.
Metelka.

Splazgovať, eben machen, plätten. Slov.
Bern.

Splaziti = stáhnouti. — co komu. Lovec
jí (lišce) kůži splazí. Ezp. 2312.

Splaženka, splašky. U Čes. Krumlova.
Plsk. Plažky také = splašky = shrabané
obili a na hromádky mezi mandele uložené.
Nov. Vz Splaška.

Splejný, wegjätbar. Vz Spleti. Člověk
nesplejný = jehož se nelze spleti, zbaviti).
Mor. Brt. D.

Spleň, ě, f., rugana, ryba, zastr. Rozk.

Splenifikace, e, f. = zeslezinovatělosť.

Splenisace, e, f. = změna plic zámět-
livým překrvením vznikající, jejíž tkaň na
tkaň sleziny upomíná. Vz Slov. zdrav.
253. a.

Spleniti, vz Zpleniti. Hdk.

Splenocela, y, f. = kýla slezinová.

Splenotomia = výřez sleziny.

Splesklosť, i, f., Plattheit, f. Lpř.

Splesnělý = splesnivělý. Slov. Sldk. 47.

Splesnivěti. Chléb s-věl. Ler. — kde.
Ořechy uvnitř s-ly. Us. Knihy v koutě s-ly.
Koll. Zp. II. 495.

Splésti — co z čeho. Věnce z růží s.
Osv. — se več. Duše v rej se spletla div-
ných představ. Vrch. S. se v uzly. Mour. —
co nač. Splítají naň metlu. Šml. — koho
v čem: u víře. BR. II. 735. a.

Splešiak, u, m., Spitzhaue zur Durch-
bohrung der Kohlenhaufen. Slov. Ssk.

Splešťule. Cf. Brm. IV. 623.

Spleť, i, f. = spletení. S. mříže, das Ge-
winde. Čch. Dg. 485. Lanová s., Geflecht,
n. Cch. Sl. 116. Bloudí spletí města. Lum.
1889. č. 12. — Phľd. IV. 11.

Spletadlo, a, n., Flechtmaschine, f. Rk.

Spletečný. S. komoedie. Jg. Slnosť. 140.,
KB. 194.

Spletek. Počátkové s-ků v tomto krá-
lovství. Arch. II 136. Aby i jiných s kův
a škod ušli. Vš. 158. Divný s. se stal.
Bart. 219. — Kdož by jim v tom spletku
(v špatném učení) nechtěl povoliti. Krnd.
36.

Spletenec = převzdívka pastoru. Bor.
S. u vieře. 16. stol. Mus 1891. 240.

Spletení ve dskách (zmatek). Vš. 315.

Spletený, verrückt. BR. II. 59. b.. 335.
S. u vieře. Let. 322.

Spletež. Slováci a někteří Moravané
škodnou s. v literách z, s činí říkajíce
i píšíce: z Pavlem, ze psem. Bl. Gr. 147.

Spleti, vz Zpleti. Toho se nespleješ (ne-
zbavíš). Brt. D. 267.

Spletilý, verworren. Rk.

Spletitosť, i, f., Complicirtheit. Veliká s.
zjevů geomagnetické síly. Mus. 1887. 499.

Spletitý. S. rýmy. Dk. Poet. 418.

Spletka. Jg. Slnosť. 140.

Splichtiti se s kým = spojiti se, spik-
nouti se, sich verbandeln. Us. Rgl, Šd.

Splištiti = zkaziti. Žena sáhne tam pr-
stem a spliští to polécení. Kšch. 25.

Splíti se čeho = zbaviti. Mor. Rgl.

Splněk, ňku, m. = úplněk. V splnku sa
zligotala. Slov. Phľd. V. 51.

Splnitelný, erfüllbar. Us

Splniti co jak: věrně. Št. Kn. š. 29. —
kde. V té prosbě splnijem oně dvě přiká-
zání najvětší. Št. Kn. š. 48. Nicméně s-lo
se při mně to přísloví. Koll. IV. 182.

Splohati, splahati, herumkriechen. U Míst-
ka. Škd.

Sploština, y, f. = plochá střecha. Exc.

Splouti. — kam (komu odkud jak).
Sekyra nad vodu splula. Pass. 808. Vlasy
v kadeřích mu na ramena splývaly; Vous
k pasu splývá dvojím pramenem ; Brada po
pás splývá; Vlas zplýval v divém zmatku
mezi oči; Šat splýval až nad kotníky;
Květy jí s vlasů splývají k čelu. Vrch.
Voda proudem splývala z trouby do ko-
ryta ; Úsměv milenců splýval z duše do
duše. Šml. Vlas mu splýval s hlavy. Hdk.
Slza ve vous splývá šedý. Čch. — s čím.
Jeho hříva s proudem větrů hravě splývá.



	748

	Splašný, wegspülbar. Rgl. Splátati, zusammenflicken. — co z čeho. Z tech pramenů kompilatorové nerůdnou směs národů s-li. Šf. Strž. I. 580. Splatek, tku, m. = splátka. S. dluhu. Us. Splatění, n. = splacení. Slov. Bern. Splatěný = splacený. Slov. Bern. Splatiti co komu. S. dědici. Vš. 214. Kdo nás zlostně rozlučuje, nechť mu pan Bůh splatí. Čes. mor. ps. 149. Však mu to draze splatil. Us. — co čím: křivdu křiv dou, Us., upřímnosť neupřímností, Šml., ná- silí násilím, Šmb., vzdor svou hlavou. Kká. Někomu stejnou mincí s. Albieri. — komu čím zač. Splácel jí láskou za lásku. Us. Tč. exc. — co odkud. Nemoha těch dluhóv s sebe s. Arch. VIII. 540. Jestliže je kdo s toho (statku) s. chtěl, einlösen. Soudn. kn. opav. — komu jak: hojnou měrou. Vrch. — co kdy. Dluh do konce roku s. Us. Splátka. Prodej na s-ky lhůtové. Kzl. 220. Splátkový. S. koupě, obchod, prodej, lhůta, úvěr. Us. Pdl. Splatnosť, Fälligkeit. J. tr. Splatný, fällig. — kde. Ceny v Praze s-né, Preise loco Prag. Us. Pdl. — jak. Dluh ve lhůtach s-ny. Pdl. Cedule na vi- děnou s na. Kzl. 248., Pr. 1884. 43. Splátovati co s čím. NA. IV. 161. Splav rybníku, Arch. VIII. 482., napá- jecí, Speiseschleusse. Zpr. arch. Spustila na cely s. (dala se do velikého povídání). Šml. — S. Dřeva se svírala aneb vázala po desíti ve svory a 60 takových se po- čítalo na splav neb pramen. Sdl. Hr. VII. 151. Splávek, Waschherd, m., v hutn. Hř. Splavík, u, m , das Gefälle. Vrchní s., G. an Mehlgerinnen, das oberste Gerinne. Hř. Splávje (-vjá), e, f. = roždí, co řeka na- plavuje. Uh. Brt. D. 267. Splavnění, n., die Schiffbarmachung. S. řek. Dch. Splavniti, il, ěn, ění, schiflbar machen. — co: řeku. Us. Pdl. Splaz = hryzňa, Wälzplatz, m. Sl. les.— S. = led s hor v podobě jazyku dolů se posunující, Schnee-, Eiszunge. Cf. Nos. Metelka. Splazgovať, eben machen, plätten. Slov. Bern. Splaziti = stáhnouti. — co komu. Lovec jí (lišce) kůži splazí. Ezp. 2312. Splaženka, splašky. U Čes. Krumlova. Plsk. Plažky také = splašky = shrabané obili a na hromádky mezi mandele uložené. Nov. Vz Splaška. Splejný, wegjätbar. Vz Spleti. Člověk nesplejný = jehož se nelze spleti, zbaviti). Mor. Brt. D. Spleň, ě, f., rugana, ryba, zastr. Rozk. Splenifikace, e, f. = zeslezinovatělosť. Splenisace, e, f. = změna plic zámět- livým překrvením vznikající, jejíž tkaň na tkaň sleziny upomíná. Vz Slov. zdrav. 253. a. Spleniti, vz Zpleniti. Hdk.	Splenocela, y, f. = kýla slezinová. Splenotomia = výřez sleziny. Splesklosť, i, f., Plattheit, f. Lpř. Splesnělý = splesnivělý. Slov. Sldk. 47. Splesnivěti. Chléb s-věl. Ler. — kde. Ořechy uvnitř s-ly. Us. Knihy v koutě s-ly. Koll. Zp. II. 495. Splésti — co z čeho. Věnce z růží s. Osv. — se več. Duše v rej se spletla div- ných představ. Vrch. S. se v uzly. Mour. — co nač. Splítají naň metlu. Šml. — koho v čem: u víře. BR. II. 735. a. Splešiak, u, m., Spitzhaue zur Durch- bohrung der Kohlenhaufen. Slov. Ssk. Splešťule. Cf. Brm. IV. 623. Spleť, i, f. = spletení. S. mříže, das Ge- winde. Čch. Dg. 485. Lanová s., Geflecht, n. Cch. Sl. 116. Bloudí spletí města. Lum. 1889. č. 12. — Phľd. IV. 11. Spletadlo, a, n., Flechtmaschine, f. Rk. Spletečný. S. komoedie. Jg. Slnosť. 140., KB. 194. Spletek. Počátkové s-ků v tomto krá- lovství. Arch. II 136. Aby i jiných s kův a škod ušli. Vš. 158. Divný s. se stal. Bart. 219. — Kdož by jim v tom spletku (v špatném učení) nechtěl povoliti. Krnd. 36. Spletenec = převzdívka pastoru. Bor. S. u vieře. 16. stol. Mus 1891. 240. Spletení ve dskách (zmatek). Vš. 315. Spletený, verrückt. BR. II. 59. b.. 335. S. u vieře. Let. 322. Spletež. Slováci a někteří Moravané škodnou s. v literách z, s činí říkajíce i píšíce: z Pavlem, ze psem. Bl. Gr. 147. Spleti, vz Zpleti. Toho se nespleješ (ne- zbavíš). Brt. D. 267. Spletilý, verworren. Rk. Spletitosť, i, f., Complicirtheit. Veliká s. zjevů geomagnetické síly. Mus. 1887. 499. Spletitý. S. rýmy. Dk. Poet. 418. Spletka. Jg. Slnosť. 140. Splichtiti se s kým = spojiti se, spik- nouti se, sich verbandeln. Us. Rgl, Šd. Splištiti = zkaziti. Žena sáhne tam pr- stem a spliští to polécení. Kšch. 25. Splíti se čeho = zbaviti. Mor. Rgl. Splněk, ňku, m. = úplněk. V splnku sa zligotala. Slov. Phľd. V. 51. Splnitelný, erfüllbar. Us Splniti co jak: věrně. Št. Kn. š. 29. — kde. V té prosbě splnijem oně dvě přiká- zání najvětší. Št. Kn. š. 48. Nicméně s-lo se při mně to přísloví. Koll. IV. 182. Splohati, splahati, herumkriechen. U Míst- ka. Škd. Sploština, y, f. = plochá střecha. Exc. Splouti. — kam (komu odkud jak). Sekyra nad vodu splula. Pass. 808. Vlasy v kadeřích mu na ramena splývaly; Vous k pasu splývá dvojím pramenem ; Brada po pás splývá; Vlas zplýval v divém zmatku mezi oči; Šat splýval až nad kotníky; Květy jí s vlasů splývají k čelu. Vrch. Voda proudem splývala z trouby do ko- ryta ; Úsměv milenců splýval z duše do duše. Šml. Vlas mu splýval s hlavy. Hdk. Slza ve vous splývá šedý. Čch. — s čím. Jeho hříva s proudem větrů hravě splývá.