749

KB. 2. vd. 2. — kudy komu jak. Šat

splýval přes hlavu. Osv. Po skráních jim
splýval s čela pot. Vrch. Vlas jí splýval
v nepořádku po šíji. Hrts. Vlas splýval jí
v mocných vlnách po šíji. Hrts. Kadeře po
skráni vlnou jemnou splývaly. Mkr. — več.
Římané s Labiňiany splynuli v jednu obec.
J. Lpř. S. v jedno, v jediný bod. Mour.,
Jd.. Mcha. Vše v mlhu splývá. Světz. Den
splýval v soumrak večerní. Vrch. — več
s čím. Území v celek splynulo s ostatními
zeměmi Osv. — odkud (več, jak). Dobre
on odeňho splýval (utíkal, uháněl). Uh. Brt.
D. 267. To s nás co s husy voda splynulo.
16. stol. Wtr. Obr. 759. Z mokrých stěn
kapka za kapkou splyne. Mcha. Z prsou
hlubiny v slzu splývá naděj. Kká. Šum
borů z dálky v jemný akkord splýval. Osv.
— od čeho. Sníh od slunce splyne. Ezp.
2373. Splývati od sluneční spály. Alx. —
kdy. Vše splývá ve lomozu. Osv. VII. 30.

Splstnatěti, ěl, ění = plstnatým se státi,
filzig werden.

Splynulina, y, f., etwas Verschmolzenes.
Dk. Mus. 1887. 540., Dsch. II. 13. S. před-
stav. Dk. P. 29.

Splývání, n. S-ním mraků povstávají
mračna. Mj. 149.

Splývavosť jevů duševních. Msr. 70.

Splzeti, vz Zplzeti.

Splž, e, f. = podzemní chodba, sklep ve
vinohradech. Slov. Phľd. VIII. 19.

Spočin, u, m. = spočinek, odpočinek.
Slov. Služba ducha nezná s-nu Phľd. VII
40. (III. 1. 52.). Nebude mať spočinu ani
v hrobe. Orl. III. 138. (135).

Spočinouti. — kde (si čím jak). Zrak
na něm spočinul, Hrts , na protější stěně.
Šml. S-vá město v tichém zadumání. Kyt.
Theorie ta s-vá na pouhém domyslu. Mus.
Tělo jeho s-vá v klášteře (odpočívá). Šf.
III. 173. To s-vá na pravdě. J. Lpř. S po-
těšením, se zalíbením oko na něm s-nulo.
Hrts. S-vati něčím na podpoře. Mj. 70 Tam
si s-neme (odpočineme). Brt. N. p. 37. Nad
krajinou spočívala mlha. Us. — kdy. Po
obědě s-li. Kld. II. 292. — od čeho : od
mdloby. Vrch.

Spočítati, vz Zpočísti.

Spočtovní = spočítatelný. Slov. Bern.

Spod mostu, NA., železnice, vz KP. I.
237. Dejte ho do spodu. Us. Rgl. Zrnko
vpadlo v dobré půdy spod. Osv. V. 766.

Spodánka, y, f. = spodní sukně. U Ne-
poměřic. Rč.

Spodek. Dělnici spodků (spodních částí
obuvi) Us. Rgl. S-ky, Flossholz in Tafeln
verbunden. Sl. les.

Spodepříti, absteifen, abspreizen. Nz. —
BR. II 697. b. — se nač. Cap. Post. I.
40. — se kde: na stěně. Wtr. exc. — se
komu. Zpodepři sě Bohu svému (inniti).
BO.

Spodinohltanový, basiopharyngeus. Nz.
Ik.

Spodinojazykový, basioglossus. Nz lk.

Spodinový, basilaris, grundständig. S.
tepna, arteria basilaris, blána, b. membrana,
kosť, b. os., vaz, b. ligamentum, zlomenina,

Basalfractur. Ktt. exc. S. listy, Niederblätter.
Ves. IX. 36.

Spodiový, Spodium-. S. kamna, pec,
roura, prach, zrnko. Šp., Pdl.

Spodium. Šf. Poč. 137. Družidlo na
s., Spodiumsortirmaschine, mlýnek na s.,
-mühle; drobnozrné, jemně umleté s.; roz-
bor, oživování, kvašení, vaření s-dia. Šp.

Spodkovice, e, f. = usně na spodky,
Boden-, Unterleder. Šp.

Spodlený; -en, a, o = podlým učiněný.
Orl. VIII. 321.

Spodní kypření půdy, NA. IV. 73., kva-
šení piva, Zpr. arch., křídla brouků, Kk.,
zuby, Hol., hlas, intervall, kvarta, kvinta,
sekonda, septima, sexta, tercie, vládnice
(subdominanta). Zv. Př. kn. 19., 21.

Spodniček, čku, m. Karetní s. Zbrt.
Hry 234.

2. Spodník = rubáš (spodní čásť košile).
Také mor. Brt. L. N. II. 121. — S. = spodní
kotel, Unterkessel. Šmr. 23. S., Fussraum,
m. (beim Meiler). Sl. les.

Spodoba jasných a temných souhlásek.
Vz Kvř. Ml. 22. V Chodsku. Cf. List. fil.
1891. 44, 427. Cf. Mkl. aL. 192., 295., Vm.
ad Mkl. aL. 29., 37., List. fil. III. 95 , Ott. IL
908., Gb. Ml. I 26. nn. — S. syntaktická. Cf.
Jir. Nkr. 6., List. fil. II. 121., Brt. S. 3. vd.
17. 15. Zjevila se faleš v tolařích dělání.
Dač. I. 139. Zas to máte v polovici záplatě.
U Dobrušky. Vk. — O spodobě genitivu
přívlastkového k pádu jména řídícího. Jako
ve starší řeči spisovné, tak v řeči lidové
posud všude na Moravě i ve Slezsku velmi
často, ba pravidelně spodobuje se genitiv pří-
vlastkový k pádu jména řídícího: Tú kapkú
vodú všecko žene (mlýn i pilu). V kapce
mléce si to uvaří. Nejsmy su všeci stejně
obdařeni darem duchem svatým. Jezdí
párem koňma. Jel sem tam paru koňmi.
Štyrma párama vołma. Toho potřeba k ry-
bám chytání. Na sečku řezání. V zemáky
ohŕňaní, v trnky trhání, v sena dělání to
bylo. Ležéł na kusi hrachovině. Na tom
kúsku poli měli zme sto měchů zemáků.
Socha stójí na prostřeď kostele. Byli sme
v polovici cestě. Po panu nebožčíku děkanu
smrti umřel Býł o kůrce suchém chlebě.
Byli zme při trnkách vařéní. Před koncem
masopustem. Mam dosť práce s tým pepřem
tłučéním. Brt. D. 183. Ad str. 566. b. 4.
Jsme nestatečni bojiece se chvály světské
ztratiti. Hus I. 455.

Spodobiti, abbilden. Dch., Kos. Staří
spodobovali si hněv, an kráčí . . . Jrsk.

Spodobnánie = spodobnění. Sv. ruk.
MM. 294. ř. 10.

Spodobniti se jak. Cizí slovo spodob-
ňuje se buď dle hláskosloví českého, buď
přeloží se veskrz v řeč národní. Hš. Sl.
145.

Spodobňování u rostlin, v lučbě. Vz
Ott. II. 908, II. 98., Schd. II. 220., Hg. 23.

Spohřebovati sa s čím. S-váł sa baj
s lávkum (spadl i s lávkou). U Star. Jičína
VIII. — něco = shoditi a rozbiti. Ib. VIII.

Spochabiti = zblázniti. Slov. Phľd. XI.
315.

494



	749

	KB. 2. vd. 2. — kudy komu jak. Šat splýval přes hlavu. Osv. Po skráních jim splýval s čela pot. Vrch. Vlas jí splýval v nepořádku po šíji. Hrts. Vlas splýval jí v mocných vlnách po šíji. Hrts. Kadeře po skráni vlnou jemnou splývaly. Mkr. — več. Římané s Labiňiany splynuli v jednu obec. J. Lpř. S. v jedno, v jediný bod. Mour., Jd.. Mcha. Vše v mlhu splývá. Světz. Den splýval v soumrak večerní. Vrch. — več s čím. Území v celek splynulo s ostatními zeměmi Osv. — odkud (več, jak). Dobre on odeňho splýval (utíkal, uháněl). Uh. Brt. D. 267. To s nás co s husy voda splynulo. 16. stol. Wtr. Obr. 759. Z mokrých stěn kapka za kapkou splyne. Mcha. Z prsou hlubiny v slzu splývá naděj. Kká. Šum borů z dálky v jemný akkord splýval. Osv. — od čeho. Sníh od slunce splyne. Ezp. 2373. Splývati od sluneční spály. Alx. — kdy. Vše splývá ve lomozu. Osv. VII. 30. Splstnatěti, ěl, ění = plstnatým se státi, filzig werden. Splynulina, y, f., etwas Verschmolzenes. Dk. Mus. 1887. 540., Dsch. II. 13. S. před- stav. Dk. P. 29. Splývání, n. S-ním mraků povstávají mračna. Mj. 149. Splývavosť jevů duševních. Msr. 70. Splzeti, vz Zplzeti. Splž, e, f. = podzemní chodba, sklep ve vinohradech. Slov. Phľd. VIII. 19. Spočin, u, m. = spočinek, odpočinek. Slov. Služba ducha nezná s-nu Phľd. VII 40. (III. 1. 52.). Nebude mať spočinu ani v hrobe. Orl. III. 138. (135). Spočinouti. — kde (si čím jak). Zrak na něm spočinul, Hrts , na protější stěně. Šml. S-vá město v tichém zadumání. Kyt. Theorie ta s-vá na pouhém domyslu. Mus. Tělo jeho s-vá v klášteře (odpočívá). Šf. III. 173. To s-vá na pravdě. J. Lpř. S po- těšením, se zalíbením oko na něm s-nulo. Hrts. S-vati něčím na podpoře. Mj. 70 Tam si s-neme (odpočineme). Brt. N. p. 37. Nad krajinou spočívala mlha. Us. — kdy. Po obědě s-li. Kld. II. 292. — od čeho : od mdloby. Vrch. Spočítati, vz Zpočísti. Spočtovní = spočítatelný. Slov. Bern. Spod mostu, NA., železnice, vz KP. I. 237. Dejte ho do spodu. Us. Rgl. Zrnko vpadlo v dobré půdy spod. Osv. V. 766. Spodánka, y, f. = spodní sukně. U Ne- poměřic. Rč. Spodek. Dělnici spodků (spodních částí obuvi) Us. Rgl. S-ky, Flossholz in Tafeln verbunden. Sl. les. Spodepříti, absteifen, abspreizen. Nz. — BR. II 697. b. — se nač. Cap. Post. I. 40. — se kde: na stěně. Wtr. exc. — se komu. Zpodepři sě Bohu svému (inniti). BO. Spodinohltanový, basiopharyngeus. Nz. Ik. Spodinojazykový, basioglossus. Nz lk. Spodinový, basilaris, grundständig. S. tepna, arteria basilaris, blána, b. membrana, kosť, b. os., vaz, b. ligamentum, zlomenina,	Basalfractur. Ktt. exc. S. listy, Niederblätter. Ves. IX. 36. Spodiový, Spodium-. S. kamna, pec, roura, prach, zrnko. Šp., Pdl. Spodium. Šf. Poč. 137. Družidlo na s., Spodiumsortirmaschine, mlýnek na s., -mühle; drobnozrné, jemně umleté s.; roz- bor, oživování, kvašení, vaření s-dia. Šp. Spodkovice, e, f. = usně na spodky, Boden-, Unterleder. Šp. Spodlený; -en, a, o = podlým učiněný. Orl. VIII. 321. Spodní kypření půdy, NA. IV. 73., kva- šení piva, Zpr. arch., křídla brouků, Kk., zuby, Hol., hlas, intervall, kvarta, kvinta, sekonda, septima, sexta, tercie, vládnice (subdominanta). Zv. Př. kn. 19., 21. Spodniček, čku, m. Karetní s. Zbrt. Hry 234. 2. Spodník = rubáš (spodní čásť košile). Také mor. Brt. L. N. II. 121. — S. = spodní kotel, Unterkessel. Šmr. 23. S., Fussraum, m. (beim Meiler). Sl. les. Spodoba jasných a temných souhlásek. Vz Kvř. Ml. 22. V Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 44, 427. Cf. Mkl. aL. 192., 295., Vm. ad Mkl. aL. 29., 37., List. fil. III. 95 , Ott. IL 908., Gb. Ml. I 26. nn. — S. syntaktická. Cf. Jir. Nkr. 6., List. fil. II. 121., Brt. S. 3. vd. 17. 15. Zjevila se faleš v tolařích dělání. Dač. I. 139. Zas to máte v polovici záplatě. U Dobrušky. Vk. — O spodobě genitivu přívlastkového k pádu jména řídícího. Jako ve starší řeči spisovné, tak v řeči lidové posud všude na Moravě i ve Slezsku velmi často, ba pravidelně spodobuje se genitiv pří- vlastkový k pádu jména řídícího: Tú kapkú vodú všecko žene (mlýn i pilu). V kapce mléce si to uvaří. Nejsmy su všeci stejně obdařeni darem duchem svatým. Jezdí párem koňma. Jel sem tam paru koňmi. Štyrma párama vołma. Toho potřeba k ry- bám chytání. Na sečku řezání. V zemáky ohŕňaní, v trnky trhání, v sena dělání to bylo. Ležéł na kusi hrachovině. Na tom kúsku poli měli zme sto měchů zemáků. Socha stójí na prostřeď kostele. Byli sme v polovici cestě. Po panu nebožčíku děkanu smrti umřel Býł o kůrce suchém chlebě. Byli zme při trnkách vařéní. Před koncem masopustem. Mam dosť práce s tým pepřem tłučéním. Brt. D. 183. Ad str. 566. b. 4. Jsme nestatečni bojiece se chvály světské ztratiti. Hus I. 455. Spodobiti, abbilden. Dch., Kos. Staří spodobovali si hněv, an kráčí . . . Jrsk. Spodobnánie = spodobnění. Sv. ruk. MM. 294. ř. 10. Spodobniti se jak. Cizí slovo spodob- ňuje se buď dle hláskosloví českého, buď přeloží se veskrz v řeč národní. Hš. Sl. 145. Spodobňování u rostlin, v lučbě. Vz Ott. II. 908, II. 98., Schd. II. 220., Hg. 23. Spohřebovati sa s čím. S-váł sa baj s lávkum (spadl i s lávkou). U Star. Jičína VIII. — něco = shoditi a rozbiti. Ib. VIII. Spochabiti = zblázniti. Slov. Phľd. XI. 315. 494