750

Spojčávať, in der Menge ausleihen. Slov.
Bern.

Spojčovať, vz Spojiti. Slov. Bern.

Spojek = spojka, tvar složený v mine-
ralogii. Presl.

Spojenec, nce, m., synaptus, brouk. Kk.
Br. 205.

Spojenecký, Verbündeten-. S. knížata.
Proch. S. smlouva (alliance). Vz Ott. I. 914.

Spojení. Přímka jest nejkratší spojení
dvou bodů. Us. Pdl. S. poštovní, telegra-
fické, Kř., duše s tělem. Hlv., grammatické.
Mus. S. veršů řádkové, rýmoprosté či prosté,
rýmové, stancové, tercinové. Dk. Poet. 299.,
417., 426. S. duchem, geistige Vereinigung.
Dch. Slovo to přichází jen v tomto spo-
jení. Us. Pdl. S. národa v jediný celek po-
litický. J. Lpř. S. znaků stenografických
bezprostřední, široké (volné), úzké (těsné).
Us. S. kostí pohyblivé či kloubní, Gelenk-
verbindung, nepohyblivé. Šv. 12. S. na
vlak lépe: k vlaku. Vm.

Spojenina tonů, Dk., pocitů (jednota).
Mus. 1888. 202.

Spojenkyně, ě, f., die Verbündete. Světz.
1. 281.

Spojený jak: nerozlučně. Us.— s kým
čím. Příbuzenstvím s někým s-ný. Mus. —
čím več. Národové láskou křesťanskou
měli s-ni býti v jednotu. Šmb. Verše spo-
lečným rýmem v jedno s-né. Jir. — s čím.
Ta cesta byla by s-na s útratami, zbytečně
m.: byla by s ú-mi. Brt. S. 3. vd. 179.

Spojice, e, f., Verbindungslinie, f. Ssk
Vz Spojnice.

Spojílkování, n. Malicherné s., klein-
liche Vereinsmeierei. Dch.

Spojisko, a, n., Knoten-, Vereinigungs-
punkt, m. Loos.

Spojitel sňatku. Pož. 283. S. řemenový
(spojka ř-vá), Riemenverbinder, m. Šp.

Spojiti. — abs. My spájame, čo svet
dvojí. Sldk. 335. — co čím : břehy mo-
stem, J. Lpř., něco vodičem. Osv. — co
s čím (jak k čemu). Co slabé, s moc-
nějším se s. spěje. Čch. Bur. Aby s tebou
s-la se duše na věky. Mž. 110. Že se jest
dřieve spojil s kterú, než jest oddán kně-
zem. Št. Kn. š. 91. S. se s někým k odporu.
J. Lpř. S jedinou družkou spoj se v žití.
Osv. — co več. S. rej tonů v jeden ak-
kord, vlny v jeden tok, Vrch., části v ce-
lek, Us., pojmy v soudy, Dk., rozptýlené
kmeny v jednotu. Šmb. S. se v jednu obec.

— kde. Vojska se s-la blíže Saragossy.
Šb. F. Země pod jednou vládou s. J. Lpř.

— jak. Na měkko spájeti, weichlöthen.
Šp. S. pod jediný prapor. J. Lpř. — se
z čeho. Dcky barky této, z nichž se spo-
juje. 1512. Mus.

Spojitosť dějin, Šf. Strž. I. 275., rýmů,
Anth., trámů. Us. V úzké s-sti se statistikou
jsou dějepis a zeměpis. Hř.

Spojitý. S. křivka, Jrl., nádoby, ZČ-,
Mj., břemeno, trám, Pck., srovnalosť, Šim ,
řada hodnot, funkce, Stč., obtížení trámu.
Šln. Vztah tento vždy jen ze s-té řeči se
vyrozumívá. Ndr.

Spojivka, conjunctiva, Augenhäutchen,
Augenbindenhaut, n. Šv. 61. S. = sliznice

jíž vnitřní plocha víček jest potažena a
která po stranách rohovky na oko přechází.
Kv. 1871. 252. S. = sliznice, která pokrývá
jednak přední čásť oka mimo rohovku, jed-
nak zadní plochu obou víček; tato sluje s.
víčková (tarsalní, palpebralní), ona bulbarní;
ona čásť její, kterou oba jmenované oddíly
v sebe přecházejí, sluje přechodnou řasou.
Schb. Cf. Slov. zdrav. 353. Boubel, lišej,
ostříbření, ranění, spálenina, srostění s-ky,
cystis, eczema, argyrosis, vulnera, combu-
stio c-vae, Symblepharon; naduření s-ky,
Chemosis; cizí tělesa ve vaku s-ky, Cor-
pora alinea in sacco c-vae; s. víčková, c.
palpebrarum, zenicová, c. bulbi; zánět s-ky,
Conjunctivitis, částečný, partialis, druhotný,
secundaria, hnisavý, purulenta, hnisotoký,
blennorrhoica a to: 1. kapavkový, gonnor-
rhoica, 2. novorozeňat, neonatorum, 3. po-
časný, chronica; potom: hromadný katar-
rhový, catarrhalis epidemica, chrástovatý,
impetiginosa, jizvovitý, cicatricosa, katar-
rhový, catarrhalis a to: a) náhlý víčkový,
acuta palpebralis a b) počasný, chronica,
c) náhlý celé spojivky, acuta totalis, kotlí-
kový, angularis, krtičnatých, scrophulosa,
mázdřitý, membranacea, mázdřivčitý, diph-
theritica, míškový, follicularis, neštovičný,
pustulosa, oparový, herpetica, osutinový,
exanthematica, přímětový, phlyctenulosa a
to 1. jahlovitý, miliaris, 2 jednoduchý, sim-
plex, 3. rozsáhlý, diffusa, 4. zhoubný, ma-
ligna, prudký, acuta, puchýřový, bullosa,
pupencovatý, papulosa, samostatný, idio-
pathica, úhlový, angularis, vleklý, chronica,
záškrtový, crouposa, zrnitý, granulosa a to
a) náhlý, acuta, b) počasný, chronica. Ktt.
exc. — S. = blána mezi prsty orla skal-
ního. Šír. Pt.

Spojivkový, conjunctivas. S. jizva,
Bindehautnarbe, nastříknutí, Conjunctival-
injection, tkaň, -gewebe, výměšek, -secret,
vak či míšek, -sack. Ktt. exc.

Spojivosť, Cohäsionskraft, f. Vz Mj. 11.,
Ott. I. 198.

Spojka spojující jednotlivé koleje želez-
niční s křížovým kloubem, Kreuzgelenk-
kuppelung, třecí, vyrovnávací, na hřídele.
Zpr. arch. S. k řemenům či řemenová, po-
pruhová; mosazné spojky trubní; kohoutek
se spojkou; s. k plynovým rourám. Wld.—
S. v mluvnici. Cf. Křn. 3. vd. 129., Brt. S.
3. vd. 124., Kvř. Ml. 134.-135., Gb. Ml. I.
183., II. 182., D. Lhrg. 154. nn.

Spojna, y, f. = spojma. Us. Pdl.

Spojnice. Jd. Geom. IV. 76. — S.
v lučbě = zoban, Vorstoss. Nz.

Spojník = závorka, Klammer: ( ). Slov.
Hdž. Šlb. 45.

Spojnový, Büchsen-. Vz Spojna. S. že-
lezo. Pdl. Exc.

Spojný. S. kanal. KP. V. 268., kruh,
Dch., pojmy, výrok. Dsch. I. 29., 55.

Spojosloví, n., syndesmologie.

Spojovací šroub, tyč, Šp., dráha, Dch.,
řetěz, prostředky, NA., rým, Dk. Poet.
415., desky, Pcl., páka, ZČ., čára, přímka,
chodba, trubice, Us. Pdl., kohoutek, Wld.,
slovce. Vz Gb. Ml. II. 47.