751

Spojovač, e, m. = spojovadlo. S. řemenů.
Wld.

Spojovák, u, m., Sperring (zur Wagen-
schale). Pld.

Spojovatelka, y, f., Verbinderin, f. Bern.

Spokojeně, zufrieden. S. se usmívati.
Hrts.

Spokojení = zaplacení. Placení a s. té
summy. Mus. 1880. 104.

Spokojenosť, i, f. S. jest domácí rost-
lina: nedaří-li se v duši tvé, nedostaneš jí
za žádnou cenu odjinud; Svatá s-sti, s te-
bou všeho dosti. Hkš. exc.

Spokojený na čem. U Srbec na Moravě.
Bkř. S. nad kým. U Hlinska v Chrud.
Ndrf.

Spokojitel, e, m.. Beruhiger, m. Bern.

Spokojitelka, y, f., die Beruhigerin, f.
Bern.

Spokojitelně, beruhiglich, versöhnlich.
Bern.

Spokojitelnosť, i, f., Beruhiglichkeit.
Bern.

Spokojitelný, beruhiglich, versöhnlich.
Bern.

Spokojiti se kde čím. Spokojujeme se
ve slohu pouhým vypisováním všech znaků,
chceme-li poznati věc nějakou. Hš. Sl. 133.

Spokojivosť, i, f., Genügsamkeit, f. Rr.
Sb.

Spokojivý názor světa. Dk. Aesth. 577.

Spokojno = spokojeně. Slov. Sl. spv. II.
28

Spokojnôstka, y, f., zdrobn. spokojnosť.
Slov. Phľd. IV. 21.

Spokojství, n. = spokojnosť. S. s má-
lom. Slov. Vz Czm. 103.

Spokování = kopulování (ve štěpařství).
Slov. LObz. XVI. 53.

Spolahlivý = spolehlivý. Slov.

Spolčenec = spojenec. Stejné snahy činí
s-nce. Dk. II. 122. S-ci jeho. Šf. Strž. II.
299.

Spolčiti koho nač. Ženich nevěstu ob-
věnil a spolčil ji na stejnou čásť statku
svého. Wtr. exc. — se k čemu več:
k obraně, J. Lpř., v hejno, v zástup. Lpř.
— se na koho. Rgl.

Společenskosť, i, f., socialita. Lenz.
S. pěstovati. Dk.

Společenský. S. otázka, Dch., mrav,
Vlč., účely, Pal., zařízení, obyčeje, J. Lpř.,
obcování, Osv., neduhy, Mus, vkus, pud,
city, Dk., poměry, Sbn., postavení, ruch,
zábava. Pdl. Člověk jest bytosť s-ská. Hlv.
Bobr jest zvíře s-ské. Ves. I. 78.

Společenství, n., Gemeinschaft, f. Posp.
Od s. církve se odtrhnouti. Mus.

Společně. Z čehož vy je s. nebo rozdílně
viniti budete. 1528. Mus.

Společnice či hromadnice, simulatrix.
1399. Mý.

Společník. Cf. Kn. rož. 136., Zř. zem.
476., 699., Cor. jur. IV. 3. 2. 441. O s-ku
od krále vydaném. Výb. I. 1005. Dobrého
s-ka nečiní darové ducha, ale srdce. Sb. uč.
Společnosť akciová, vz Ott. I. 616., král.
čes. s. nauk, vz ib. I. 573., státní, Mus.,
národní, Schz., lidská atd. Ukaz. 72., Tf.
Mtc. 297., Dk. Aesth. 468., 470., 478., 492.,

494., 497., pro stavbu strojů. Šp. Ten není
z jemné s-sti. Dch. Nemá s-sti s duchy ne-
čistými. Pož. 34.

Společnostní filosofie. Dk. Rozb. fil.
202.

Společný. S. hospodářství, Kzl., statek,
Posp., jednota, St., hrob, nepřítel, práce,
úsilí. Us. Pdl. — V math. S. řešení sou-
stavy rovnic. Zh. 31. Úhly vedlejší mají
vrchol a jedno rameno s-né ; S. strana dvou
trojúhelníků (základna). Us. Pdl.

Společství. Střez se s. mocného. Ezp.
429.

Spoledne, n. Od rána se tam kouřilo
do s-dne. Ehr. IV.

Spoleh. Na něho není s-hu. Us. Knrz.,
Kos.

Spoleha, y, f. = spoleh. S. v pomoc
boží. Vrch. Pr. 50. Měl jsem trostu s-hu
jedinkou. Dlouhoveský Zdor. 116.

Spoléhati = spouštěti se, skládati se,
bezpečiti se. Brt. S. 3. vd. 181. 3. — nač.
Na sebe se s. Kom. Naň s. se nelze. Šf.
Strž. I. 196. Může na ně bezpečně s. BR.

II. 13. b. S. na svého milého, na lež. Hus

III. 95., 303. Nespoléhej ani na strýce, ani
na děda, nemáš-li sám, bude běda. Us. Brt.
— kdy nač. Za poslední večeře na prsy
Pánu zpolehl. BR. II. 374. a. — na čem.
Chytil se rukou železa toho, na němž spo-
léhají v okně. Let. 234. Spolehl na lóně
Ježíšově. ZN. Na tom spolehnouce, že . . .
BR. II. 325. b. — čím oč: lokty o sedlo.
Nár. list. 1888. č. 342.

Spolehlivě, verlässlich. Mus. 1880. 276.

Spolehlivosť, f., Verlässlichkeit, f. Rk.

Spolehnutí, Verlass, m. Dch. Na něho
není s. Šmb. Cf. Spoleh.

Spolek = sstupek, Gütergemeinschaft.
S. jest v nedielnosť uvedenie lidí prve od
sebe dielných; Ten rozum spolku, to právo
jest, že teprv po smrti jednoho společníka
má na druhého připadnouti; Bez povolenie
královského s. nemóž žádným obyčejem ve
dsky vjíti. Vš. Jir. 268., 267., 270., 272.
Což sú (první křesťané) měli, to vše v spo-
lek. Št. Kn. š. 133. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2.
441., Zř. zem. Jir. 121., 477., 699. Ryby
na spolek prodali. Wtr. Obr. 594. — S.,
Verein. Českoslov. ženských samostatných
spolků a společností bylo r. 1891: 90, od-
borův a odborních spolků 56, komitétů
s trvalou působností 12. Vz Statist. pře-
hled ženských spolkův, odborův a komitétů
českoslov. Spořádala redakce Ženských listů.
V Praze. 1891. S. odborný, na výboj a od-
boj, Us., s ďáblem. Št. Kn. š. 19. Ve s.
s někým vejíti. Mus. 1880. 451. Ani vrabec
spolkov neľúbi. Slov. Rr. MBš. Čo je z ta-
kých spolkov, kde radosť nešumí. Vz Za-
oblačiti. Sldk. 457. Obec bez spolkóv je
bez mozgóv hlava. Trok. 35. Mládí miluje
holky, stáří spolky. Us. Dbv. O prvém
spolku básnickém vz Bačk. Písm. I. 36.
O s. řím. vz Vlšk. 291. — Jako adv. Všichni
ze spolka ho uvítali. Abr. Do spolka pá-
sávaly husy. Prss. Máme ze spolka (spo-
lečně) rybník opraviti. Arch. IX. 328.

Spolem. Byli s. ve zlosti. Brt. D. 188.
Když dva jdíchu s. Ev. olom. 145.

494*