755

Spotna, y, f., os. jm. ze 14. stol. Mus.
1880. 467.

Spotřeba. Daň z s-by,Verbrauchsabgabe.

Spotřebitelský, Consumenten-. Kzl. 84.,
177. Vz Zpotřebovatelský.

Spotřebitelstvo, a, n., die Consumentcn.
Kzl. 126.

Spotřebné, ého, n. = daň z věcí s-bných,
Verbrauchsabgabe, f. J. tr.

Spotřebný, Verbrauchs-. Vz Spotřebné
(dod.). S. kolek, J. tr., daň, Dch., hospo-
dářství, kapitál, statky, úvěr. Kzl.

Spotřebovaný, verbraucht. S. pára. Mj.
141.

Spotřebovati co pro koho, nač. Co
vydělá, sám pro sebe a na své děti spo-
třebuje. Us. Tč. — Pozn. Tímto mdlým
něm. slovem vystrnaďujeme z řeči bezpo-
četná slovesa jadrná a významná, přiléha-
jící po každé ku svým předmětům: Už
jsme všecek olej vysvítili, sůl vysolili, nití
vyšili, mouku vypekli, seno vykrmili, mý-
dlo vymydlili. Brt.

Spotřebovný = spotřebný. Tpl.

Spotvoření šatstva, scurritas in vestitu.
Pož. 177.

Spotvořený, vz Zpotvořiti. S. šaty. Pož.
177.

Spoud. Cf. Mkl. Etym. 318.

Spouchlík, u, m. = přesušené ovoce.
U Libunce. Dr. Jakubec.

Spoušť. Venku byla hotová s. (špatné
počasí). Prss. — S. na ječmen (ve sladovně
přístroj k odstraňování ječmene ze stoku
máčecího). Zpr. arch. VII. 31.

Spoušťadlo, a, n. = večerní zábava po
přástkách. U Domažl. Jrsk. Psohl.

Spouštěcí lano, Us., mříž, NA., ústroje,
Dk. P. 6 , strop v divadle. Vlšk. 33.

Spouštění, vz Spustiti. S. stroje, Hrm.
11., plachet, Posp., litiny (z peci). NA.

Spouštivý. S. kladka. Kod. Úv. 71.

Spoutaný; -án, a, o, gefesselt. S. na
rukou i na nohou Us. Osv.

Spoutati někomu ruce, někoho na rukou,
na nohou. Us. Pdl.

Spoutiti, il, cen, ení = spoutati. V Rou-
šíně. Plsk.

Spovedlný = zpovědní. Slov. N. Hlsk.
III. 360.

Spovrci, spovrhovati = opovrci. Vale,
tebe spovrhujem. Koll. Zp. II. 238.

Spoza, vz Zpoza.

Spozditi se, sich verspäten. Dnem se
léto nespozdí. Km.

Spožáhati, spožehati = shltati. Všecko
spožehoval, jen se po tom zaprášilo. Mor.

Spracovaný. Spis samostatně s-pý. KB.
IV.

Spřad. Dle Hanky spřaď, f.

Spřahatel, polož před: Spřáhati.

Spřáhnouti. Cf. Mkl. Etym. 262., List.
fil. XIV. 190. Nemůžete se s. = svornými
býti. Us. Bkř. Spřáhal se s ním = každý
dal krávu do spřežení. Val. Slavč. 9.

Spráchneť = spráchnivěti. Slov. č. Čt.
II. 142.

Spráchnivělý. S. tělo. Bart. 246.

Spráchnivka, y, f. = mor dobytčí. Vz
KP. VI. 442.

Spřajníček, čku, m. = skrojek chleba.
Mor. Bdl. U Příbora která dívka, když se
chléb krájí, uchytne s., té bude milý přáti.

Sprasný. Svině s-ná s devíti prasaty.
Wtr. exc.

Sprašák, u, m., Abstäuber, m. Pdl.

Sprášati komu = vyčítati, nadávati.

Spraštiti dívku = sprásknouti. Laš. Tč.

Spratati se. Cf. Mkl. Etym. 263. a., Sl.
spv. IV. 122.

Spratek. Mkl. Etym. 258. a. Na Mor. =
vydělaná kůže kočičí n. psí — S., tka, m. =
čtverák, šelma. Brt. D. 268.

Spřatný = přátelský. Val. Brt. D. 154.

Správa = naučení. S. na statuta země
české. 15. stol. Mus. 1880. 547. O bychom
tuto správu našeho spasitele drželi. Hus I.
240. — S. = panování atd. S. hospodářská,
finanční, dráhy, Us., užitečná atd. Vz Jg.
H. 1. 748. Udeřili pod správou Záboje na
Franky. Anth. I. 3. vyd. 8. Jest vám po-
ručena s. lidu; Moudrý k s-vě. Hus I. 470.,
IV. 7. Chceme poctivů správu země udě-
lati. Arch. I. 279. Aby hodné osoby k sprá-
vám a zvl. církevním vybrány byly. Pož. 5.
Byl v s-vě lidu božího. BR. II. 6. b. Sta-
vové vzkazují svému starému císaři, že jim
možno není pod takovouto zlou správou
zůstávati. Wtr. exc. Cf. Ukaz. 8.-9., Cor.
jur. IV. 3. 2. 442., Zř. zem. 486.-487.,
73. — S. = pořádnosť. Slíbil mi s-vu uči-
niti a neučinil; Slíbil mi za správu toho
zboží; Tak dobře za správu slíbil jako já.
Půh. I. 181., 192., 221. — S. = jednání atd.
Přišéł sem po své správě (za svou potře-
bou, po svých věcech), Brt. D. 268. — S. =
ujištění, G., wodurch sich Jemand ver-
pflichtet, dass dem, welcher ein Gut kauft
oder sonst erwirbt, dasselbe von einem
dritten nicht abgestritten werde auf Grund-
lage eines vor dem Kaufe ihm zukommen-
den Rechtes. In der Gewähr standen die
Gewährsleute 3 Jahre 18 Wochen. Cf. Ssutí,
Oprava, Gl. 387. S. = povinnosť toho, který
statek prodával, statek ten od každého ná-
roku a závady osvoboditi a povinnosti té
stál prodávač 3 léta a 18 neděl. Tov. 136.,
Kn. rož. 143., Vš. 185. — S. = nástroj atd.
S. na prádlo. Mor. Brt. Má správu (Vor-
richtung) na chytání holubů. Ib. Rgl., Brt.
D. 268. — S. = právo. To není po správě,
že tak jedná. Us u Dobrušky. Vk.

Správce. O skloňování vz Gb. Ml. 94.
S konkursní podstaty, Pr., duchovní, Mus.,
vozu, koní, Lpř., vesla, 1512., Mus., domu,
Us., sboru, BR. II. 729. a., lovu, Štelc,
království čes., zemský. Pal. Zlý z. Hus
III. 117. Dokudž církev dbalejší s. měla.
BR. II. 81. b. S. sirotkuov. NB. Tč. 163.
Chtěl býti zprávcí lidu svého. Kar. 105.
Když zprávcí byl. Let. 290. — S., Gewährs-
mann. Tehdy mají ti správce Bartošovi
plniti. Půh. I. 312. Správce spravú jsú po-
vinni tomu, komuž prodávají. Vš. 188. Cf.
Správa (i dod.)., Kn. rož. 143 , Cor. jur. IV.
3. 2. 11., Zř. zem. 486., 703.

Správčí. Na již. Mor. Šd. S. těchto věcí.
NB. Tč. 272. Byl jsem s. za jeho otce za,
to zboží Lužice. Půh. II. 310. — S., adj.
Chci to listem s-čím ukázati. Půh. II. 422.