Předchozí (756)  Strana:757  Další (758) |
|
|||
757
|
|||
|
|||
obecní hospodářství s. Mus. Před právem se
s. Vš. 187. Medzi sebou spravme smlouvu. Kyt. Má to s. na kříži (přísahou). Us Tč. S. svadbu, pohřeb na faře (obstarati). Brt. Kterak měli při tom soudu se s-vati. Vl. zř. Úv. — odkud co. Z toho berni s-vali. Půh. I. 226., 255. Z tohu lichvu na každý r. s-vali NB. Tč. 18 — se z čeho. Krejčí se z toho s-vuje (vymlouvá). Dh. 92 — co od koho. On to má z. od každého, kdo by mi na tom překážel. Půh. I. 289 , 342 — co kudy. Oheň otvorem s. NA. IV. 166. — se. Práv's jako srp, až se spravíš, budeš jako podkova. Us. Bayer Spravovati se = přetvařovati se. Val Slavč. 71. — co nač, na koho. Že mi dvě stě hř. zpraveno na ten list. Půh. I. 278. Vyprázdní kde kterou láhev a potom na jiné děvky spraví (svede). Reš. Muž nemúdrý spraví (svede) na ženu, by jemu milá nemohla býti leckakús jí ohyzdú dada. Št. Kn. š. 38. — za koho čím. Přivedl ji k tomu, aby svým statkem zaň z-vala, einstehen, haften. Val. Vck. — co kdy. Ty peníze měl jemu s. ve čtyřech nedělích. Půh. II. 98., 114. Aby svú nemoc na každý rok (termin) zpravil (omluvil) Půh II. 486. Chci, aby při sv. Václavě též po groši z-vali. 1595 Šd. exc. — co jak: rychle (učiniti). BR. 11. 249 b. Podlé toho móžete se z. NB. Tč. 92., 213. Vedlé mož- nosti rozumu mého poněkud bude zpraven. Vš 86. Co spraví, napolo jen spraví. Sá. Bez tresktánie něco s.; Král má je s-vati v pravdě a spravedlnosti; Aby žádosť svú v dobrém s-li; Múdře s-vuje; Aby je právě s-vali. Hus I. 239., 466 , II. 268., III. 106 282. Ten to spravil, jak vítr mouku (pastuší chalupu, plevy). Mor Km. S. se (osprave- dlniti se) v tento rozum. Mus. 1880. 457. K jeho cti umenšenie pokútně jej s-vali (pomlouvali). Št. — jak dlouho co. Pur- krabí má ten zámek do své živnosti s-vati tak jako pán. Zř. F. I. B.XIX. Rolníci od starodávna plat peněžitý do důchodů mých z-vují. 1595. Šd. exc. — se čeho (kde čím). Všechněch věcí, ze kterých mne viní židé, před tebou se s-vati budu. Sš Sk. 275. On s-val se činu toho tím, že řekl. Kom. Toho móže se s. NB Tč. 104. Z če- hož bych jemu vinu dal, aby mi se toho zpravil. Půh. I. 374. Z-vili se těch věcí králi. Čr. Chce-li z. obuzstva. Kn. rž. Po- vinen bude před soudem toho, proč to činí, se z. BR. II 21. b. Aby toho se spravil tento úterý. Arch. VIII. 268 — se v čem (čím). Všichni s-vali se v těch věcech, jakž rozuměli. Čr. V těch věcech má se dskami z. O. z D — co k čemu. Kristus zpravuje člověka k spasení. Chč. Mus. 1880. 539. Aby si to k řemeslu s-li. Wtr. exc.— koho oč. Aby je zpravil o ty věci, což jest mezi nimi. Půh. II. 225. — si co kde. S. si chuť na něčem. Us. Vrů. — se kam. Do všedních šatů se spravují, do sváteč- ních se strojí. Val. Slavč. 67. Správka na barák = zbytečná, marná
práce. U Kr. Hrad. Kšť. Správkář, e, m., Flicker, m. Rk.
Správně. Ano by se s. lekl, ktožby sta-
voval listy královy; Ktož mají rozum, s. |
mají věřiec věděti těch 12 věcí; (Pro ty
hřiechy) mohl jej Buoh s. zatratiti; Měli by se s. střieci. Št. Kn. š. 4., 15., 34., 111. Což's ty s. (juste) trpěti měla. Ms. 14. stol. — S. = pořádně. Choval se té doby zprávně a bez poroku. Pal. Dj. V. 2. 114. Správní, Verwaltungs-. S. soudní dvůr,
Verwaltungsgerichtshof, Dch., výlohy, vy- dání, věda (doctrina administrationis publi- cae), výbor, Us., Pdl., kommisse. S. N. XI. 95 S. list, der Gewährbrief, die Bescheini- gung, dass Jemand die Verpflichtung, für die Gewähr zu haften, übernommen habe. Gl. 388. Cf. Správa. Chci naň s-ním listem dovésti, ukázati; Na to mi slíbil s. list uči- niti ve čtyrech nedělích, do sv. Jiří. pod jistým časem. Půh. I. 281., 264., 304., 306., 333. II 197. Spravník na Litvě = náčelník policie
zemské (zemanské, venkovské). Kká. Td. 376 Správnosť řeči. Vz Jg. Slnosť. 35 , 58.
Správný = co z práva jest. Št. Kn š.
34., 111., 155., 214. S. kázeň ho zastiže. Ms. — S. = pořádný. — v čem. V plnění sum umluvených byli zpravnější. Pal. Dj. III. 3. 52. — S., Gewähr-. S. léta, die Ge- währzeit, -jahre. Vz Léto. S. léta mu vyšla : Nedočkav let s-ných, prodal to zboží ji- nému. Půh. II. 162., 312. — Vz Správní (i dod.). Spravovač. Pokútní s. (pomlouvač). Št
Spravovačka = správka. Dala jsem od
s-čky botek 30 kr Slez. Šd. Spravování. Na místo s. dosednouti.
Hus III 311. S. básní. Št. Kn. š. 6. Po- kutně s. (pomlouvání). Št. — S = arci- biskupství, konsistoř. Konvent pražského s. Arch. IX 377., 379 a j. Správověda, y, f., Verwaltungswissen-
schaft. NA. IV. 110., 113. Správovědný = ku správovědě se vzta-
hující. NA. IV. 111. Spravovna (správa královská). Sepsal
Židek. Vz Výb. II. 743., 744. Spraž, e, f. = podeschlá louka.. Us. Ant-
Truhlář. S. = výkvas suchý, Guhr. Hř. — S. = spřež. Slov. Bern. Spräž, e, f. = spřež, zápřah. Slov. Phľd.
VI. 155. Spraža, e, f. = spraž. Slov. Bud korá-
bom, buď s-žou po svete cestu koná. Hol. 423. Spražení = spřežení. Slov. Bern.
Spřažiti = spřežiti, spřáhnouti. — se
s kým. Arch. II. 162. Spřažník, a, m. = spřeženec, společník.
Slez. Šd. Spražniti, zpražniti, -ňovati = na jaře
s luk smetí, kal a pod. věci shrabovati. U Telče. Jos. Pejčoch. Spražný = spřežný. Slov Bern.
Sprdkovaný. S. vajce = záprtek. Slov.
Rr. Sb. Spréčiť = zpříčiti. Slov. Bern.
Sprečnosť = zpříčnosť. Slov. Bern.
Sprečný = zpříčný. Slov. Bern.
Spřejný = štědrý. Mor Brt. D. 154.,
Vck. |
||
|
|||
Předchozí (756)  Strana:757  Další (758) |