757

obecní hospodářství s. Mus. Před právem se
s. Vš. 187. Medzi sebou spravme smlouvu.
Kyt. Má to s. na kříži (přísahou). Us Tč.
S. svadbu, pohřeb na faře (obstarati). Brt.
Kterak měli při tom soudu se s-vati. Vl.
zř. Úv. — odkud co. Z toho berni s-vali.
Půh. I. 226., 255. Z tohu lichvu na každý
r. s-vali NB. Tč. 18 — se z čeho. Krejčí
se z toho s-vuje (vymlouvá). Dh. 92 — co
od koho. On to má z. od každého, kdo
by mi na tom překážel. Půh. I. 289 , 342 —
co kudy. Oheň otvorem s. NA. IV. 166. —
se. Práv's jako srp, až se spravíš, budeš
jako podkova. Us. Bayer Spravovati se =
přetvařovati se. Val Slavč. 71. — co nač,
na koho. Že mi dvě stě hř. zpraveno na
ten list. Půh. I. 278. Vyprázdní kde kterou
láhev a potom na jiné děvky spraví (svede).
Reš. Muž nemúdrý spraví (svede) na ženu,
by jemu milá nemohla býti leckakús jí
ohyzdú dada. Št. Kn. š. 38. — za koho
čím. Přivedl ji k tomu, aby svým statkem
zaň z-vala, einstehen, haften. Val. Vck. —
co kdy. Ty peníze měl jemu s. ve čtyřech
nedělích. Půh. II. 98., 114. Aby svú nemoc
na každý rok (termin) zpravil (omluvil)
Půh II. 486. Chci, aby při sv. Václavě též
po groši z-vali. 1595 Šd. exc. — co jak:
rychle (učiniti). BR. 11. 249 b. Podlé toho
móžete se z. NB. Tč. 92., 213. Vedlé mož-
nosti rozumu mého poněkud bude zpraven.
Vš 86. Co spraví, napolo jen spraví. Sá.
Bez tresktánie něco s.; Král má je s-vati
v pravdě a spravedlnosti; Aby žádosť svú
v dobrém s-li; Múdře s-vuje; Aby je právě
s-vali. Hus I. 239., 466 , II. 268., III. 106
282. Ten to spravil, jak vítr mouku (pastuší
chalupu, plevy). Mor Km. S. se (osprave-
dlniti se) v tento rozum. Mus. 1880. 457.
K jeho cti umenšenie pokútně jej s-vali
(pomlouvali). Št. — jak dlouho co. Pur-
krabí má ten zámek do své živnosti s-vati
tak jako pán. Zř. F. I. B.XIX. Rolníci od
starodávna plat peněžitý do důchodů mých
z-vují. 1595. Šd. exc. — se čeho (kde
čím). Všechněch věcí, ze kterých mne viní
židé, před tebou se s-vati budu. Sš Sk.
275. On s-val se činu toho tím, že řekl.
Kom. Toho móže se s. NB Tč. 104. Z če-
hož bych jemu vinu dal, aby mi se toho
zpravil. Půh. I. 374. Z-vili se těch věcí
králi. Čr. Chce-li z. obuzstva. Kn. rž. Po-
vinen bude před soudem toho, proč to činí,
se z. BR. II 21. b. Aby toho se spravil
tento úterý. Arch. VIII. 268 — se v čem
(čím). Všichni s-vali se v těch věcech,
jakž rozuměli. Čr. V těch věcech má se
dskami z. O. z D — co k čemu. Kristus
zpravuje člověka k spasení. Chč. Mus. 1880.
539. Aby si to k řemeslu s-li. Wtr. exc.—
koho oč. Aby je zpravil o ty věci, což
jest mezi nimi. Půh. II. 225. — si co kde.
S. si chuť na něčem. Us. Vrů. — se kam.
Do všedních šatů se spravují, do sváteč-
ních se strojí. Val. Slavč. 67.

Správka na barák = zbytečná, marná
práce. U Kr. Hrad. Kšť.

Správkář, e, m., Flicker, m. Rk.

Správně. Ano by se s. lekl, ktožby sta-
voval listy královy; Ktož mají rozum, s.

mají věřiec věděti těch 12 věcí; (Pro ty
hřiechy) mohl jej Buoh s. zatratiti; Měli
by se s. střieci. Št. Kn. š. 4., 15., 34., 111.
Což's ty s. (juste) trpěti měla. Ms. 14. stol.
— S. = pořádně. Choval se té doby zprávně
a bez poroku. Pal. Dj. V. 2. 114.

Správní, Verwaltungs-. S. soudní dvůr,
Verwaltungsgerichtshof, Dch., výlohy, vy-
dání, věda (doctrina administrationis publi-
cae), výbor, Us., Pdl., kommisse. S. N. XI.
95 S. list, der Gewährbrief, die Bescheini-
gung, dass Jemand die Verpflichtung, für
die Gewähr zu haften, übernommen habe.
Gl. 388. Cf. Správa. Chci naň s-ním listem
dovésti, ukázati; Na to mi slíbil s. list uči-
niti ve čtyrech nedělích, do sv. Jiří. pod
jistým časem. Půh. I. 281., 264., 304., 306.,
333. II 197.

Spravník na Litvě = náčelník policie
zemské (zemanské, venkovské). Kká. Td.
376

Správnosť řeči. Vz Jg. Slnosť. 35 , 58.

Správný = co z práva jest. Št. Kn š.
34., 111., 155., 214. S. kázeň ho zastiže.
Ms. — S. = pořádný. — v čem. V plnění
sum umluvených byli zpravnější. Pal. Dj.
III. 3. 52. — S., Gewähr-. S. léta, die Ge-
währzeit, -jahre. Vz Léto. S. léta mu vyšla :
Nedočkav let s-ných, prodal to zboží ji-
nému. Půh. II. 162., 312. — Vz Správní
(i dod.).

Spravovač. Pokútní s. (pomlouvač). Št

Spravovačka = správka. Dala jsem od
s-čky botek 30 kr Slez. Šd.

Spravování. Na místo s. dosednouti.
Hus III 311. S. básní. Št. Kn. š. 6. Po-
kutně s. (pomlouvání). Št. — S = arci-
biskupství, konsistoř. Konvent pražského s.
Arch. IX 377., 379 a j.

Správověda, y, f., Verwaltungswissen-
schaft. NA. IV. 110., 113.

Správovědný = ku správovědě se vzta-
hující. NA. IV. 111.

Spravovna (správa královská). Sepsal
Židek. Vz Výb. II. 743., 744.

Spraž, e, f. = podeschlá louka.. Us. Ant-
Truhlář. S. = výkvas suchý, Guhr. Hř. —
S. = spřež. Slov. Bern.

Spräž, e, f. = spřež, zápřah. Slov. Phľd.
VI. 155.

Spraža, e, f. = spraž. Slov. Bud korá-
bom, buď s-žou po svete cestu koná. Hol.
423.

Spražení = spřežení. Slov. Bern.

Spřažiti = spřežiti, spřáhnouti. — se
s kým. Arch. II. 162.

Spřažník, a, m. = spřeženec, společník.
Slez. Šd.

Spražniti, zpražniti, -ňovati = na jaře
s luk smetí, kal a pod. věci shrabovati.
U Telče. Jos. Pejčoch.

Spražný = spřežný. Slov Bern.

Sprdkovaný. S. vajce = záprtek. Slov.
Rr. Sb.

Spréčiť = zpříčiti. Slov. Bern.

Sprečnosť = zpříčnosť. Slov. Bern.

Sprečný = zpříčný. Slov. Bern.

Spřejný = štědrý. Mor Brt. D. 154.,
Vck.