758

Spreneverilosť = zpronevěřilosť. Slov.
Bern.

Spreneverilý = zpronevěřilý. Slov. Bern.

Sprevoditel, e, m. = sprovoditel, prů-
vodce. Slov. Phľd. VII. 158.

Spřevraceti co. Kristus s-cel jich stoly
(kupců). Št. Ř. 212. a. Domy s. BO. — kde.
Listy v knize s., Osv., snopy na Humně.
Tč. — jak. Listy dnem dólů s. Kld.

Spřež. Cf. List. fil. XIV. 191. S tobú
jsúce v čistej spřeži. Pravn. 670. S. čer-
tova = nerovná. Us. Kšť. V nerovnou s. se
nespřáhejte. BR. II 603. a.

Spřeženosť, i, f. S. vloh pro mathema-
tiku a musiku. Dk. Poet. 139.

Spřežený. S. kmen, vz Přioděný (dod.).

Spřežka, y, f, vz Složení (dod.). S. =
několik liter k vyjádření hlásky jedné spře-
žených: comaar, rzyeka (řeka). Vz Gb. Ml.
II. 223.

Spřežkový pravopis, který užívá spře-
žek. Gb. Cf. předcház.

Spřežní, vz Spřežný.

Sprcha děložní, jícnová, nosová, oční,
ranná, teplá. Us. Wld., Kžk. Por. Cf. Slov.
zdrav. To byla naň s. Us.

Sprchavý, Sturz-. S. lázeň, Nz. lk, sto-
jan (v lázni). Wld. Vz Sprchový.

Sprchlý, abgefallen. S. růže. Čch. Dg.
484., Bs. 93.

Sprchnouti. Příval s-chl. Výb. II. 1544.
List jeho nesprchne. Kar. 9. Sprchl = utekl.
Na Hané. Bkř. — jak. Když drobet sprchne.
Har. II. 35. — odkud. Z mé lásky sprchal
květ i list. Šml. Kvietok som ja, kvietok,
počím nemám dietok; keď budem mať dietky,
zprchnú ze mňa kvietky. Slov. Dbš. Obyč. o.

Sprchový, Douche-. S. lázeň, roura. Us.
Pdl.

Spříbuznělý = spříbuzněný. S. duše. Hrts.

Spříčka, y, f. = spírání, mrzutosť. Val.
Brt. D 268.

Sprievod = sprovod, průvod (pohřební).
Slov. Orl. II. 185.

Sprievodčík, a, m. = průvodce. Slov.
Rr. Sb.

Spřihnót = spřáhnouti. Nemužó spolu
s , nespřihajó = neshodují se. Mor. Neor.,
Brt. D. 268,

Spřímotiť, vz Zpřímotiti. Bern.

Springer, gra, m. — S. Ant. Cf. Tf.
Mtc. 298., Ukaz. 109.

Sprisahanec, nce, m., Verschwörer, m.
Slov. Lipa.

Spřisahání, n. Tam se stalo i s., Schwur.
Koll. St. 243.

Spřisahatel, e, m. = spřisahač, Beschwö-
rer, m. Rk.

Spříseženec, nce, m., Verschwörer. Kar.
17.

Spřísežení, n., Verschwörung, f. Bj.

Spřísti. — co: myšlénky, báje s-dati.
Vrch., Čch.

Spříti = přáti někomu, gönnen. Val. Vck.

Sproneveřiti atd., vz Zpronevěřiti.

Spropadati. To bych se s-dl, da könnte
Einen der Teufel holen. Us. Tak se všecko
s-dlo (ztratilo)! Us. Msk.

Spropadený, vz Zpropadený.

Sprositi co koho. Přítel sprosí-li co

tebe. Sv. ruk. 218. Katonovy disticha. Zpro-
šoval-li jest p. Hynek pánuov, aby . . .
Soud. kn. opav. Cf. Sv. ruk. K. 1. 29 —
kde. S. u Boha. Ž. wit. 29. 9.

Sprosťácky, gemein. S. se chovati.

Sprostač, e, f. = sprostý lid. Slov. Ev.
šk. 1. 53., Hdž. Šlb. 37.

Sprostenství. 1383. U velikém s. bydlil.
Pasa. mus. 477. — Hr. rk. 137., Sv. ruk. 65.

Sprostitel, e, m. Ž. wit. 17. 3. Hříšných
duší s. Pass. mus. 352.

Sprostitelka, y, sprostitelkyně, ě, f., Los-
macherin. Bern.

Sprostiti koho. Ž. wit. 49. 15. Neroď
hada s. GR. — koho čeho (jak čím).
Chci ho bídy s. Us. Tč. Všech nás bludóv
sprostí. Výb. I. 323. (367.). Neníť ten zá-
kona zproštěn. Št. Ř. 9. 5. Biskup k roz-
kazu papežovu r. 1149. klatby ho sprostil,
z moci papežské. Ddk. III. 143., 151. Město
obležení s., Šmb., sval krve. Osv. Svou
smrtí nemilého výroku soudního ho s-la
Ddk. V. 17. Zlého se sprostíš a i smutku
se zhostíš. Mudr. 196. — koho od čeho
(jak čím). Tím je ode všeho urukování
sprošťují. CJB. 381. Město ote vší nebez-
pečnosti zprostil. GR. Takéž druhý člověk,
syn boží, skrze dřevo sv. kříže od věčné
nás smrti sprostil. Pass. 22. (Hý.). Svú
mocí od núze z. Kat. 2854. Aniž móž ho
kto od toho slibu z. Hus I. 267. — koho
odkud: z vězenie, Hus III. 295., ze všech
hřiechóv. Ž. brn. Kterak já tě mohu z.
z ozdu neb z lésice? Bj. Kterýž mě zpro-
stil z cisterny. Jos. 185. — čeho s kým.
Ale jiných záhub nemoh' sem s těmi lidmi
z. (odvrátiti) Arch. VII. 374. — se komu.
Jazyk se mu zprostil (rozvázal). Pass. mus.
276. — se kam. Hned se k němu člunek
sprosti (rozvázal se). Hr. rk. 27. — S. =
zpřímiti, aufrichten, gerad machen. S. se.
BR. II. 253. a.— co čím kde: křivý hře-
bík kladivem na kovadlině s. Laš. Tč.

Sprostně = upřímně. Věřiti s., že tak
jest. St. Kn. š. 9., 12., 25, Bart. 244. — S.,
einfach. Přieliš se s. mieti. Št. Kn. š. 165.

Sprostničký, vz Sprostý.

Sprostnosť. Sv. ruk. 330 Miloval s. Pass.
mus. 451. S. za apoštolův. Bart. 40. Byla
předobrá žena v počestné s-sti. Št. Kn. š.
83. S. víře bývá máti. Ezp. 1830.

Sprostný = obyčejný atd. Podlé mého
s-ného rozumu. Šml. Bratr jeho byl člověk
p-ný a pokojný. Výb. I. 460. S-né roucho,
s. krádež. Št. Kn. š. 165., 169. — S. =
upřímný. S. prosba; Ty modlitvy z přie-
mého a p-ného ú-sla nepošly; S. pokora.
Št. Kn. š. 11., 92 — S. = upřímný. S.
srdce. Kom. Lab. 111. — S. = hloupý.
S-né ovce. Výb. II. 949. S-tá hlava neše-
divie, neplešivie, nebolievá. Rr. MBš. On
je velice s-tý. Us. S-ní tomu nerozumějí;
Pakli by již který tak s-ný byl, že se
nikakž nemóž naučiti, aby...; Leckaks
s-nějšího oklamají. Št. Kn. š. 3., 12., 30 —
S. = špatný. Přiezň jest vždy hotova, což
by s-ného viděla, by to svým pláščem za-
střela. Alx. — S. = prostý, prázdný, frei.
Shoďte ju tam z toho mosta, ať je už té
hanby sprostá. Sš. P. 156.