760

Spúšč, e, m. = květel obecný, poně-
vadž krávy po něm dobře spouštějí (pouští
mléko). Mor. Brt. Má li kráva zatvrdlé vy-
meno a nesce-li dojit, natre sa vymeno
spúščem a mléko tak hneď fičí. Slov. MzO.
1890. 80.

Spúščaný = spuštěný. S. mléko. Vz
Čepkový. Mor. Brt.

Spuštadlo, a, n , Ablassventil. Zpr. arch.
VIII. 104. Vz Spoušťadlo.

Spušťák, u, m. = hrnec na dně s otvo-
rem ku spouštění mléka. Ve Slez. smetana
se nesbírá, nýbrž mléko se spouští Šd. Na
polici je s. cmaru, napi sa. Dbš Sl. pov.
VII. 20.

Spuštění. S. opony, stroje. Us. Je to
ve světě s. (špatné mravy). Us. Fč.

Spuštěný, vz Zpuštěný.

Spych, u, m., cita, ryba, zastr. Rozk.

Spytibor. Vz Mus. 1889. 169.

Square (angl. skvér), u, m = volné
místo, čtverhran.

Srabúch, a, m = obecný bílý motýl,
batolec. Slov. Zátur.

Sráč = záchod. Zmisá-li suol, ani v zemi,
ani v sráč užitečna jest, ale ven bude vy-
vržena. Hus I. 183.

Sráčiti se = vyplniti se. S neděle na
pondělí že ty sny se sráčí Krkonš. Kebrle.

Srach, u, m., juges, auspicium est, quum
junctum jumentum stercus fecit. MV. (Hanka).

Sralapuťka, y, m. = sralbotka. Von-
drák.

Sralbuchta, y, m. = sralbotka. Holk

Sraligáta oprav v: sraligata.

Sraloch, a, m. = srala. Na již. Mor. Šd.

Sranec, nce, m. = lejno. Do rána byly
tam samé srance Mor. Šd. — S = srala.
Mor. Bkř., Šd.

Srání. To je s tím sraní (= protaho-
vání). Us Tkč.

Sranka, y, f. = kokotice U Opavy Brt.

Srásť = srůsti. Slov. Loos.

Sráti. Mkl. Etym. 292. — abs. Nezpo-
menu si naň, ani když jdu srát. Us. Olv.—
co: kalouny, kaničky, koudel (dlouho; po-
třebuje k tomu nůžek) Us. Rjšk. — jak:
přes zuby (dáviti). Us. Rjšk. -- kam. Sral
do bot (měl strach); Mám figuru (v kar-
tech). Ano máš figuru pes sere na zeď
(žádnou). ČT. Tkč. — se s čím. Ser se
s tím (páráš se s tím, zdlouha to děláš).
Us. Tkč. — z čeho. Ti mají z čeho s.
(mají všeho dostatek). Us.

Sravý. Dnes mám s. den (často musím
sráti). Us.

Sráz, vz Sráze. Frč.

Srazek, zka, m. = nevyrostlý člověk.
U Uher. Hrad. Tč.

Srazitelnosť, i, f., Gerinnbarkeit, f. Šp.

Srazitelný, vz Sráživý (dod ).

Sraziti. Srážeti = tvaroh dělati. V Pl-
zeň. Otm. — koho. Každá maličkosť mne
hned srazí, bringt mich herunter. Dch. —
co komu Pánu vína s mirrou podali, aby
mu ten nápoj spíše srdce srazil. BR II.
128. b. — co, se kam (jak čím). Oči do
země srazil, keď sa opýtal otec. Mt. S. I.
52. V jícen bezedný jej křídla jedním
vzmachem s-la. Vrch. Těsně k sobě se s.

Dch. Bůh jej náhle bleskem srazí až k dnu
propasti. Osv. VI. 462. S. píst na dno boty.
Mj. 120. — co kde Aby někde hlavu sra-
zil. Us. Tkč. Krystally srážejí se obyč. na
stěnách nádob. Mj. 22. — co odkud. Ne-
mohl ho s toho s. Let. 446. — co čím:
octan olovnatý dvojchromanem draselna-
tým. Rm. I. 44. — ZČ. I. 398. — co jak:
dluh na nejmenší míru. Schz. — se z čeho
čím. Z dusičnanu stříbrnatého sráží se ně-
jakým redukovadlem stříbro. ZČ. III. 39.
— komu na čem Má sobě 50 zl. s. na té
summě. Arch. X. 352. — koho v čem:
v řeči, Einhalt thun. Dch.
Sráznosť, i, f., Abschüssigkeit, f. Rk
Srážení, wiederholter Zusammenstoss
usw.

Sraženina. NA. V. 448. S. vodní, Stč,,
kysličníku měďnatého, Kupferoxydnieder-
schlag, m., klihová, Leim-, Šp, krevní,
Blutcoagulum. Vz Slov. zdrav.

Sražený. S. síra (mléko sírné), sulphur
praecipitatum, gefällter Schwefel. Nz. lk. —
S kříž dobytčete (nízký). NA — več.
Pára ve vodu s-ná. Pdl.

Srážeti, vz Sraziti.

Srazitelnosť, i, f., Niederschlagbarkeit,
f. Nz.

Sražitý = srostitý, concret. Nz.

Sráživý = srazitelný, coagulirbar. Nz.

Srážka, Zusammenstoss, m. S. jezdectva,
Reitertreffen. Posp — S. = voda sražením
par ve vzduchu povstalá a na zemi spadlá.
S-ky atmosfaerické, denní, roční, vodní,
deštní. Stč. Zem. 631.—638. S. meteorické.
Pdl. — S. = synizesis. Křn. 3. vd. 370 —
S. = druh brázdy. Vz Zvodonč.

Srážlivý. S. mrť, Coagulationsnecrose.
Exc.

Sražník = kondensator u parního stroje.
Kod Úv. 211.

Sražný. Začlo pršet a zema (země) byla
s-ná. Slez Šd.

Srb J. (Debrnov), hud. spisovatel.

Srbavka, y, f. = palčivé pupence na
těle. U Kdýně. Rgl.

Srbecký, pseudonym J. M. Bakaláře,
naroz ^l6/₇57. v Srbcích, spisovatele a ka-
techety v Břeclavi. Vz o něm: Ott. III.,
Národ a škola 1887.—1891 , S. N. XII,
Heller's: Mährens Männer der Gegenwart,
Učit. listy 1887. str. 262., Km. 1890. Příl.
č. 21. str. 211., Bakalář (dod.) Tisk a Vo-
lapük (dod.). Dle vídeň. Adelsarchivu dal
císař Ferdinand r. 1553. Jiříku Bakalářovi
seděním v Krásné Hoře u Sedlčan šlecht.
praedikat: od Bílých orlů z Plavče. Rodina
tato po bitvě bělohorské do Moravy se vy-
stěhovala. Pan J. M. B. pochází prý z ní
a proto se uznání svého šlechtictví hodlá
domáhati.

Srbek, bka, m., os. jm. Arch. VIII. 561.

Srbík, a, m. - S. Frant. 1836. Jg. H.
1. 627.

Srbín, a, m. = Srb. Kká. K sl. j. 200.

Srbina, y, f = srbština Bdl. ŽŠf. 14.

Srbiti, sorbere. Šf. III. 476.

Srbová, é, f. = S. Anna, vz Lužická
(dod.).