761

Srbové = příbuzenci. Pal. Děj. I. 1. 182.
S., Polabané. Vz Šf. Strž. II. 614. nn. S.=
prvotní jméno Slovanů dle Prokopia. Šf.
Strž. I. 80. nn , 192. nn. S. míšenští. Dal.
194.

Srbsko (polabské) h«t^! éSo/r/v = západní
župy Srbů v podkrají Saby položené. Vz
Šf. Strž. II. 626. S., země a lid. Vz Osv.
1875 321., 416.

Srbskolužický. Mus. 1880. 380.

Srbský. S. Hory v Čech. = Krušné
Hory. Pal. Rdh. I. 151.

Srčák, a, m. = sýc nejmenší. Šír. Pt.

Srd, u, m. = hněv. Slov. Co nám prospějí
ty naše srdy při každé nepříjemnosti? Zbr.
Múdr. živ. I. 166. Tu vzpriemila svoj lepý
zrost, srd znamenajúc. Phľd. IV. 22. To
tak rozpálilo Nemcov, že vo srdoch i naj-
tajnejší myšlienky srdca svojho neopatrne
vyklebetali. Let. Mt. sl. X. 1. 39.

Srdce. Cf. Mkl. Etym. 292, Mkl. aL.
264. Srdečko, vz -ečko. Srdca. Ev. olom.
96., 106. Z srdec. Ev. víd. 71., Ev. olom
94., 95, 212. Gt. srdcí. Ev. olom. 80., 300.
,V srdcech' ve starších spisech m.: v srd-
cích. D. Lhrg. 188. S. tepenné či levé, cor
arteriosum, sinistrum, žilné či pravé, cor
venosum, dextrum. Vz Ott. II. 324. S. býčí,
cor taurinum, dvojdutinové, c. biloculare,
klkovaté, c. villosum, trojdutinové, c. trilo-
culare; řez srdce, cardiotomia, třesení srdce,
cardiotomus, zmítání-se srdce, cardiopalmus,
ztučnění n. ztučnělé srdce, cor adiposum.
Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 354. Vada s. Vz
Slov. zdrav. 392. Bolí ma proti srdcu, in
der Magengrube. Slov. Phľd. XI. 315. Div
se mu s. nezastavilo (lekem). Zr. Některým
s. rozdřeli. Výb. II. 11. Na lačné s. (na
lačný žaludek). Slov. LObz. XIX. 270. Keď
dakoho žalúdok bolí, povie: ,Čosi ma tlačí
tuto proti srdcu' a rovno ukáže na žalúdok.
Slov. Phľd. VI. 210 Tobě dobře, můj sy-
nečku, a mně ne, tobě líčka červeňajú a
mně ne; tobě líčka červeňajú jak červená
růžička, a mně líčka červeňajú jak zelená
travička. Tobě roste za klobúkem tulipán
a mně roste pod srdečkem mladý pán. Val.
Vck. — S. = sídlo citů atd. Odešli se srd-
cem lehkým. Hdk. Lidé nečistého srdce.
Pass. Žádná bolesť není tak veliká jako
bolesť srdce. Výb. II. 1658. S. jest malé,
ale mnoho zmýšlá. Slov. Tč. Ti přiezň
jmajú na vezření a s. vždy zloby miení.
Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Čím s. jest pře-
plněno, tím ústa přetékají; Co v srdci vře,
v ústech kypí, Dobré s. nehezké tváři
krásy dodává. Us. Hkš., Bž. Ústa a srdce
nemá daleko od sebe (vše hned poví). Šml.
Ústa a s mu daleko od sebe stojí. Lpř.
Jakož ve vodě tvář proti tváři se ukazuje,
tak s. člověka člověku. Us. Bž. — S. =
prostředek něčeho. V srdci lesní pouště.
Kká. — S. = cit, úmysl, duše atd. Vaše s
nevěří, jak mi bylo. Us Tkč. Neznám člo-
věka, pokud jsem s ním nepohovořil a do
srdce mu nenahlédl. Sá. S. ze zlata. Čch.
Šablu mu podala, honem odskočila, na jeho
srdečku zradu ucítila. Sš. P. 122. Cožkoli
mluví, z pravého s. mluví (upřímně). Výb.
II. 1637. Račiž naše s. osvítiti; Vším srd-

cem k tobě volámy. Výb. II. 25., 16. Máme
netoliko ústy, ale i srdcem věřiti; Miluj Boha
ze všeho svého s ; Aby milovali Boha vším
srdcem; Žádati něčeho vším srdcem. Št.
Kn. š. 16., 36., 52. Pokorné s. jest nej-
dražší poklad. Us. Bž. — S. = tajné city
atd. Každého pak vie Bóh srdce. Št Kn. š.
163. Buoh, jenž každého s. vidí. Ib. 11.—
S. = láska atd. Miloval ji srdcem srdce
svého Šml. Lnula k ní celým srdcem. Hrts.
S. mi skočilo rovnou cestou v tebe. Brodz
Hodil jsem si v s. těžký boj (lásky). Ib.
Přel. Soukup. Prudkým ohněm velkej lásky
srdce's mi podpálila. Koll Zp II. 270. On
byl druhé s jeho Wtr. exc. Co ze srdce
nejde, v srdci se neujme. Us. Co není od
srdca, neide k srdcu (pastorek a macecha).
Brt. Co (milující) v srdci nosí, o to se
bojí. Us. Němc. Ze srdce ji pustil. Jrsk.
I když studené s., přece je upřímné. Us.
Horká že svoboda, ked s. v zajatí, a ten
šuhaj švárný nechce ho odkliatí. Bl. Ps. 9.
Má to dievča švárne čarodějné oči, v nich
sa jak na vode vír preprudký točí. A ten
vír ma chytil, už som celý prečka, padol
som až na dno milej do srdiečka. Bl. Ps. 8.
Jedno s. druhého se týká; Kde s. leží, tam
i oko běží. Us. Bž. — S. = smělosť. Nemá
k tomu s. Jrsk. Tou nehodou s. nepotratil.
Šf. Strž. II. 88. Neb obrové s. jmieše. Alx.
Vezma s. mužské Výb. II. 42. Kdo si s.
dodává, se štěstím se potkává. Lpř. —
S. = druh unášeče soustruhu, Herz. Vz Včř.
II. 63. — S. = rybník v Písecku.

Srdceděsný, herzerschreckend. S. strasť.
Vc Lab. 25.

Srdcechorý, herzenskrank Dch.

Srdceprázdný, herzlos. Dch.

Srdcepytva, y, f. = pytvání srdce, car-
diotomia.

Srdceryvně, herzzerreissend. S. vykřik-
nouti Arb.

Srdceryvný, herzzerreissend. S nářek.
Šml. Vz Srdcervoucí.

Srdcesloví, n. = nauka o srdci, Cardio-
logie.

Srdconoš, e, m., cardiophoius, brouk.
Vz Kk. Br. 210.

Srdcoplícní, cardiopneumatisch.

Srdcovica, e, f., Cardioide, Herzlinie,
f. Let. Mt. sl. V. 1. 18 , Ssk.

Srdcovina, y, f., Herzsubstanz, hrvát.
Šd.

Srdcovka = měkkýš. Cf Brm. IV. 2.
384. — S., diclytra, květina. Dlj. 71. —
S. = druh křivky. Jrl. 208.

Srdcovník, u, m. = špulíř na železo.
Pdl.

Srdcový, Herz-. S. činnosť, pohyb, uzlina,
-ganglien, pleteň, -geflecht, síla, čivy, -ner-
ven, úško, -ohr, mozol, -schwiele, Nz. lk.,
důlek či žaludkový, serobiculus cordis. Ott.
IV. 677.

Srdčitě, herzförmig. S. rozšířený. Kk.
Br. 36

Srde = udatně, směle. Slov.

Srdečko m. srdéčko doporučuje Brt.
v Km. 1882. 198. Vz -ečko.

Srdečnice. S. břišní, a. abdominalis,
vystupující, a. ascendens, sestupující, a.