762

descendens, hrudní, a. thoracica. Nz. lk.
Nedomýkavosť s , Aortinsufficienz, rozšíření
s., Aortectasie, rozvětvení s., Aortramificca-
tion, zánět s., Aortitis, tlak v s-ci, Aorten-
druck, zúžení s-ce, stenosis aortae. Ktt. exc.
— S. = milenka. Jar. Sl. 10. Lyra tvou buď
s-cí. Č. Kn. š. 200. — S. = druh třešni.
Vz Srdcovka. Tbz.

Srdečnicový, aorticus. S. hlíva, bulbus
aortae, oblouk, arcus aortae, štěrbina, hiatus
aorticus, vřed, Aortageschwür, n. Ktt. exc.
S otvor, jímž proniká srdečnice z dutiny
hrudní do břišní. Ott. IV. 575.

Srdečnička, y, f. = tolije bahní, par-
nassia palustris, Einblatt. Osv. VI. 941. Vz
Srdečník. — S., puella. 14. stol. Jgč. XIV.
1. 13. Vz Srdečnice (dod.)

Srdečník, Herzbeutel. Cf. Osrdec, Osrdí.
Srostění s-ku, concretio pericardii, zánět
s-ku, pericarditis. Hnisovatosť s-ku, pyocar-
dium, větrnatosť, pneumopericardium, zánět
s-ku hnisavý, purulenta, hnisovláknitý, puru-
lenta fibrinosa, hostcový, rheumatica, kr-
vavý, haemorrhagica, počasný, chronica,
příjičný, syphilitica, přilípavý, adhaesiva,
syrovátečnohnisavý, seropurulenta, syrová-
tečnovláknitý, serofibrinosa, syrovátečný,
serosa, tuberkulosní, tuberculosa, tvořivý,
plastica s. productiva, vláknitý, fibrinosa,
vnější, externa, výtvorný = tvořivý. Ktt.
exc. — S., rostl. Cf. Mllr. 54., 60. — S. =
srdcové kolo, Herzrad, n. Hř. — S. = měšec
na peníze. 16. stol. Wtr.

Srdečníkobránicový, pericardiacophre-
nicus.

Srdečníkový, Herzbeutel-. S. listy, -blät-
ter, dutina.

Srdečný, Herz-. S. rozedření (r. srdce).
Alb. 44. b. S. svalstvo, -fleisch, jamka,
-grube, scrobiculum cordis, dutina, -höhle,
Nz. lk., blána, činnosť, čivy, hlíza, choroba,
kaménky, klid, krev, mozol, mrtvice, nelad,
pleteň, pohyb, posunčina, rána, síla, slabosť,
šelesť, tepot, tkaň, trhlina, úbytě, uder, va-
zivo, vodnatelnosť, vřed, výduť, záhať. Ktt.
exc. S. hlísty, vz Srnice (dod.) — S. =
upřímný atd. S. dík, smích, vítání, Us. Pdl.,
přítel, Dch., přátelství, Vlč., milosť, sladkosť.
Št. Kn. š. 123., 36 — S. = veliký. Byla by
to s-čná naše haňba. Laš. Brt. D. 268.

Srdélenko, a, n., zdrobn. ,srdce.' Ntr.
VI. 210.

Srdeň, dně, dle Knrz. f. = tlouk do
hmoždíře. Mor. Knrz.

Srdenenka, y, f. = srdečně milá. Slov.
Sb. sl. ps. II. 1. 101.

Srdení, vz Srditi. S-ním líca jej (Vlastě)
horia. Slov. Sldk. 262.

Srděnko, srdénko, a, n. = srdíčko. Hdk.

Srdínko, a, n., demin. srdce. — S., a,
m., os. jm. — S. Frant., nar. 1830., kanov-
ník v Bolesl. Cf. Tf. H. 1. 186., Šb. D. ř.
289., Rk. Sl.

Srditi se. Mrzký oslík se srdieše. Ezp
855.

Srdnatělosť, i, f. = srdnatosť. Slov.
Bern.

Srdnatělý = srdnatý. Slov. Bern.

Srdnatý. Mkl. Etym. 292. Znamenitý a
s. list. Koll. IV. 221.

Srdnitý = srdnatý. S. voják. Slov. Sb.
sl. ps. II. I. 103.

Srdojíma, y, f., cordiacus, srdeční ne-
moc, zastr. Rozk.

Srebati = střebati. Slov. Bern.

Srebko, vz Střebek. Slov. Šd.

Srebnúť = střebnouti, verschlingen. Slov.
Kus po kuse ju vlna srebla. Phľd. V. 48.

Srébriť = stříbřiti. Slov. Bern.

Srebro, sréblo, a, n. = stříbro. Slov.
Bern.

Sřečiti se s kým. Šml.

Sred, u, m. = střed. Slov. Loos.

Srědec, Serdika, Triaditza, Tyria, Sar-
dika, Serdika. Vz Šf. Strž. II. 234., S. N.,
Rk. Sl.

Srediště = střediště Slov. Loos.

Srediť = střediti, concentriren. Slov.
Loos.

Sredstvo, a, n. = prostriedok. Slov. Cf.
Czm. 103.

Sreedník atd., vz Středník. Slov. Loos.

Sřek, Verabredung, f. Ssk. — S. (srziek)
= syllaba, weil die Buchstaben zusammen
ausgesprochen werden. D. Gesch. 306.

Sřeknouti. Cf. List. fil. 1878. 209. —
se čeho. Vlastnieho tela sa s i práva.
Sldk. 136. — Mš , Ddk. I. 286., II. 70., 184.,
367. a j. často, Tč., Pdl., Us. — se čeho
kdy. Sřekl se dne 7. června roku 1032.
v Meziboří důstojenství královského. Ddk.
II. 113.— se čeho jak: z přinucení. Ddk.
V. 203. — se oč. Sřekli se o jeho zkázu.
Hus. — se od čeho. Než takhle to vésti,
sřekla bych se ode všeho. V Kunv. Msk.

Srelec, lce, m. = střelec. Slov. Bern.

Srepený = slepený. Slov. Zátur.

Sřepetiti sa. S-til sa, vytiahol. Slov.
Phľd. X. 22.

Srepiti = slepiti. Osnova sa šlichtou
srepí. Slov. Zátur.

Sřeťaziti = sřetěziti. A pravda tvoja
putá svlekne, čo na nej s-ly veky. Phľd.
II. 453.

Sretnúť = střetnouti. Slov. Bern.

Sřezati. —co jak (čím). Listiny nožem
sřezal na kousky. Pal. Dj V. 2. 137. S. co
na drobty, Kat. 2802., na padrtinu. Kká.
Sříznouti révu na jedno oko, na dvě oka,
na oční kroužek KP. V. 164. — co kde
jak. S. přímku m na přímce AX xkrát po
sobě. Jd. — co. A byloliby nějaké nespra-
vedlivé zapsání, abychom je sřezali (roz-
řezáním zničili) pro budoucích nesnází uva-
rování Zem. des. opav. — co komu. S-li
mu naočník (vytřeli mu zrak). Slez. Šd.

Srhký. Dle Prk. o kompar. 11. srchký.
Cf. srchnatý, sršeti; strsl. srBchBkB. asper
od srBch.

Srch. Cf. Mkl. Etym. 293.

Srchký, vz Srhký (i dod.). Od někte-
rého pekaře je chléb živký, od jiného s.
Mor. Vck.

Srchnatý. S. srsť = naježená. Slez. Šd.
Cf. Srhký (i dod.).

Srchov, a, m., hradiště. Mzr. 114.

Sřícený, vz Sřítiti. Mdlobou s-ný. Eká.

Srieborník, a, m. = stříbrník, Silber-
münze, f. Slov. Hdž. Čít. 209.