766

Sstupek. Cf. Spolek (počátek). Zavolá
se na spolky nebo na sstupky skrze řeč-
níka. Vš. 37. S. = unio, congressus bono-
rum, sstoupiti se s někým ve společné dr-
žení statku, tedy totéž co obyč. se nazývá
spolek. Quia cum ipsa habet congressum
i. e. stupek. Desky olom. VII. 234., 254.
Sunt congressi et fecerunt sstupek seu in
verum na spolek. Brněn. des. VII. 196.
Pozn. Společník nemohl bez vědomí ostat-
ních spolumajitelů statek nikterak zavaditi
nebo prodati. Pdl.

Sstupník člen sstupku, společník spo-
lečného statku. Vz předcház., Spolek (po-
čátek). Consentierite ad hoc fratre suo, qui
est suus sstupník. Desky olom. VII. 225.

Ssunouti se. Vz Sesouti se. Dům nad
hlavou se ti ssune v rum. Osv. I. 377.

Ssuť, i, f. = rum, Schutt, m. Čerm. Kal.
čes. has. 1885. 100.

Ssutí = splacení zástav. To dálo se za
příčinou potřebné výplaty čili tak řečeného
ssutí dávných zástav královských Pal. D|.
II. 1. 178. Cf. Pal. Rdh. II. 288., Vš. 149.

— S. = právo příbuzných přidej: po meči.
Lat.: abscussa alienatio, sipatio (ssúti =
sypati), něm. Abschüttung. Cf. Výb. I. 979.,
Kn. rož. 136.

Ssutiště, ě, n., Ruine. Tk.

Ssutý = shořený. S. hrad, klášter. Čch.
Bs. 46., 68., Kká. — S. = sutý. S. obilí.
Vš. 223., Soudn. kn. opav. 1559.

Ssuvka, aphaeresis. Šf. III. 464. Cf. Se-
suvka.

Sšereděti, ěl, ění = šeredým se státi.
Lenz. Mariol. 24.

Sšetřený = ušetřený. Hlk. S. I. 26.

Sšikovati co kam. Uhři s-li divoké
Sikuly a Pečence do pivních řad. Ddk. II.
441. — co jak. Čechové zšikovavše se
šikem táhli pět dní Pal. Děj. III. 3.330.—
koho na koho = poštvati. Neměv na tom
dosti s-val na mě kněze, že mě o túž věc
pohnal k duchovnímu právu. Půh. II. 481.

— co kdy k čemu. Při skonání měsíce
července s-val sobě vojsko k polnímu po-
tkání. Skl. 1030.

Sšinouti se. Neštěstí se do cesty vám
sšine. Zl. Praha 1889. č. 11.

Sšívání, n. Sukně jedna z mnohých ba-
rev jiného a jiného s. Let. 275.

Sštípaný. S. třtiny (nalomené). BR. 11.
53. b.

-st mění se a) v -si na Frenštatsku, Stram-
bersku, Příborsku: opuštěny, omastěny, vy-
prostěny, b) v se: opuscyny, omascyny
(= opusceny, na Frýdecku), c) po různu:
roscu, rosceš, rosce. Opav. Brt. D. — -st
odsuto: jest. Vz List. fil. 1891. 432.

-sť přípona. Cf. Gb. Ml. 60. — St, st
méní se místy na Mor. všść: śćena, nevěśće
(nevěstě), v měśće, śćehno, rośće, hość,
liśći, kopyść. Brt. D. Na Dolní Bečvě se
si v trp. příčestí mění v šč: puščený. Vz
List. fil. 1885. 247.

2. Sťa. Černý s. uhel; Letí s. pták. Koll.
Zp. I. 428. (36.) Nekedy s. vlastenec na
váhu musel položit vážnosť svoju. Lipa.
168. S. by dlaňou pľaskol (okamžite). Slov.
Sd. Fujara zaplakala, sťaby srdce mala.

Phľd. IV. 7. Dcéra krásna s. zornica. Ppk.
I. 122. Slapali (Janíčka), s. vtáčka na lepe.
Btt. Sp. 11. Slovce sťa připojuje se na mor.
Val. k: kdo, jaký, který, jak, kde. Jak se
máš? Sťajak (všelijak). Který tam půjde?
Sťakerý (kterýkoli). Kde zůstaneš? Sťakde
(kdekoli). Val. Vck. Cf. Brt. D 165. 9.

Stablovec, vce, m., os. jm. S. z Lipiny.
Arch. IV. 379.

Stabna, y, f. S. na mostě (chodiště pro
pěší?).

Stačák, u, m. = stačka (dod.).

Stáčati = stáčeti. Slov.

Stáčecí stroj. Vz KP. V. 185.

Stáčedlo, a, n , Abziehapparat, m. S.
pivní. Wld.

Stáčení vína, das Abziehen. Us. Pdl.

Stačert, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 86.

Stačiti. Cf. Mkl. Etym. 319. a. — abs.
Viece jsme dlužni Bohu než s. móžem. Št.
N. 56. — komu. Tlustý, sotva mu dvéře
stačí Us. Tč. Lid mudruje, jak mu rozum
stačí. Osv. Stačil sobě sám. Dch. Běží, ne-
mohu mu s. Us. Až kam zrak jí stačí. Nrd.
— nač. Veliký lidské je lásky bol a ně-
kolik slov naň stačí. Nrd. — čemu s čím.
Leč chvělá píseň má ví, s křídlem sklo-
něným že zvěstům nestačí těm plamenným.
Kká. K sl. j. 7.

Stáčivý. S. záslona (rouleaux). Pdl.

Stačka, y, f. = dostatečná známka škol-
ská. Dostal s-ku. Us. Pdl. Jinde také: sta-
čák, sták, dostak. kůl. Rgl.

Stačný = dostatečný. Lpř., Dk.

Stádenko, a, n., zdrobn. stádo. Us. Šd.

Sťadevenek = sťakde, kdekolivěk. Val.
Vck. Vz Sťa (dod.).

Stadion = prostora v řec. gymnasii (v tě-
locvičně), v níž běhali o závod. Brt.

Stádlisko, a, n. = pole na Kroměr.
Wrch. a j. Pk.

Stádlo. Cf. Mkl. Etym. 319. a. Maria,
tvé v tróně s., Maria, všech paní zrcadlo.
Sv. Mař. 413. Judáš prozván dědicem ne-
pravého stádia lícem (pod tvárností nepra-
vého sňatku rodičův). Leg. o Pil. a Jidáši.
Cf. polské s = muž a žena, manželstvo.
Jir.

Sťado, sťagdo = kdokoli. Val. Slavč. 56.

Stádo. Cf. Mkl. Etym. 319. a. S. ryb,
Vrch., otroků. J. Lpř. — S. = hromada.
Malým stádem veliká vojska byla ponižo-
vána. Krnd. 13.

Stádohojný, viehreich. Lpř.

Stadovnička, y, f. = stadařka. Slov.
Bern

Staffage. Vz Jg. Slnosť. 116.

Stafra = cafra, safra. BPk.

Stafrument, vz Tafraport.

Stafraportský = tafraportský. Us. Kšť.

Stafylom. Cl. Slov. zdrav. S. bělimo-
cévnatkový, sraphyloma sclerochorioidale,
částečný duhovky, s. iridis partiale, hrozno-
vitý rohovky, s. corneae racemosum, nepravý
rohovky, s. corneae spurium, pravý rohovky,
s. corneae verum, zadní, s. posticum; stěna,
stopka, -fuss. Ktt. exc.

Sťagde = leckde. S. nám pobyť. U Rož-
nova. Brt. D. 175 Cf. Sťa (dod.).