768

by suobú stranú velmě stáli byli. Št. Kn. š. 1.
Chceš-li míti stálou lásku, drž ji na trojím
provázku. Us. Tč. — v čem: u víře. Pož.
41. Vidíme krále v našem přikázání s-ho.
Výb. II. 742. Kdo v úmyslu stálý, čert ho
neošálí. Us. Tč. — při čem. Což prorok
boží mluví o figuře při lidu stálé, to ... .
BR. II. 11. a. — komu proč. Buďte verní
králi, svojej vlasti stálí pro svú slávu. Koll.
Zp. I. 44. — Na mysli stálý. Lpř. Sl. I. 87.

Stamitz, e, m. — S. Jan V. Ant., hu-
debn., 1717.—1761. Vz Srb. 84.

Stamoty = s tam od ty, s tam odtud.
Vz Stamotel. Brt. D. 350.

Stan. Cf. Vlšk. 450. Stany hvězdné (ne-
besa). Čch. Bs. 155. Vz Stánek. — S., a,
m., os. jm. Arch. VIII. 470.

Stana, y, f. = stání. Neměl tu už žádné
stany. Rgl.

Stáňa, dle Bača = Stanislav. U Kr. Hrad.
Kšť.

Stanc, stojecí = týdenní služba písařů
v Kutné Hoře. Wtr. Obr. 731.

Stance. Cf. Jg. Slnosť. 112.

Stancovati, zu Ende tanzen. Když s-val
tanec. 16. stol. Wtr. Obr. 163.

Stančik, a, m. = přívrženec polských
feudalů.

Standa, y, m. = Stanislav. U Kr. Hrad.
Kšť.

Stánečný poplatek (ze stánku na trhu).
Us. Pdl.

Stánek = stolice. Dělá na stánky (zboží
na trh). Us. Vk. S. oltářní, tabernaculum.
Hnoj.

Staněk, nka, m., os. jm. D. ol. II. 361.,
Arch. VIII. 46., 120., 426. — S. Václav,
1804.—1871., dr. lékař. Cf. Tf. H. 1. 172.,
191., 195., 196., Tf. Mtc. 298., Šb. Dj. ř.
289., Jg. H. 1. 628., Jg. Zl. 344., Ukaz.
109., Pyp. K. 392., 404., Rk. Sl., Bačk.
Písm. 334., 596. — S. Jan, prof. lučby při
české technice v Praze, 1828.—1868. Vz
Tf. H. l. 193., 200., Ukaz. 109.

Staněmer, a, m., Starter, m. Rk.

Stanethyl, u, m., v lučbě. Vz Km. I.
249.

Stání u práva. Vstupuje s vámi v s.
Arch. VII. 364. — S. = obydlí. Neb když
jest jeden hrdý a pyšný, druhý zpurný a
neústupný, řídko se v jednom s. snésti
mohou. Bart. 154. — S. = pastva. Na s.
Mor. Brt.

Stanice pochodní, Etape, f., svobodná
(kde jest bezplatné zaopatření), Freistation,
f., povozů, Wagenstand, m., kozáků, Dch.,
hasičská, Us., nemocných (vojínů), Kranken-
haltstation. Cf. S. N. XI. 56., 186. S. dešťo-
měrná (ombrometrická). Stč. Zem. 638. —
S., stanitia, kopí Svatovitovo. Vc. Lab.
257.

Staniční = staničný. S. plynoměr, Krost,
budova. Pdl.

Staničník, a, m., vz násl.

Staničný, ého, m. = staničník, Stations-
vorstand, m. Šd., Neč.

Stanimír, a, m., os. jm. Us.

Stanina, y, f, Ständer, m. S. válcová,
das Gerüstband eines Walzwerkes, der
Walzenständer, v hutn. Hř.

Stanisko, a, n., Position, f. Dch. —
S. = salaš. Val. Vck.

Stanislav, a, m. Půh. II. 54. Na sv.
S-va (⁷/₅.) napase se vůl i kráva (počíná
se pásti). Brt. D. 227. — S. z Znojma
Sbn. 411., 444., 446., 509., 517., 520.

Stanislava, y, f., os. jm. D. ol. III. 421.

Stanišová, é, f. = les na Vsacku. Vck.

1. Stanka, y, f., os. jm. D. ol. III. 312.,
Mus. 1880. 467. Cf. Stanislava.

2. Stanka = stan, stánek = pás u ru-
báše. Slov. NZ. I. 23, S. či kordulka či
lajblík, jakýsi živůtek na oplecku. Slov.
Vz NZ. I. 184.

Stánkář, e, m. = kdo ve stánku pro-
dává, der Ständler. Us. Pdl. Cf. Stan (ko-
nec).

Stánkářský, Ständler-. Us. Pdl.

Stankov. Ve S-vě u Plzně se všecko
láme a kdysi tam propili i p. Marii. Vz
Sbtk. Krat. h 106.

Stankovany, dle Dolany, míst. jm. na
Slov. Č. Čt. II. 361.

Stankovský Jos. Jiří, 1844.-1879., spi-
sov. Vz Tf. H. 139., 143., 146., Bačk. Př.
185., Pyp. K. 429., Rk. Sl.

Stánkový. Přichoďte dne slavného stán-
kového měsíce Hrudna. BO. (Mach. II.
1. 9.).

Stannaethyl, a, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 472.

Stannaty, v lučbě. Cf. Šfk. Poč. 308.

Stann-um, u, n., v lučbě. Cf. Šfk. Poč.
307.

Stano, Stanko, a, m = Stanislav. Slov.
Hdž. Šlb. 27.

Stanouti. Cf. Mkl. Etym. 319. a., Sv.
ruk. S. 206., 207. — Stanouti nové místo
státi. Gb. Ml. 159. — abs. A tak milosť
stane, neb jest nebyla ustavična. Št. Kn. š.
41. — kde (jak). Stanouti v čele něčeho.
Skokem stanul u děvy. Kká. Nade všemi
stane pomsta; V súdný den kteříž stanú
na levici. Št. Kn. š. 61., 22. V kakém
studu před tebú stanu na súdě. Št. Uč.
151. b. — v čem proti komu. Stanouti
ve své zlobě. Kyt. Proti kteréž často sta-
nuli v odporu. Osv. I. 166. Tehdy když
spravedlní stanú u velikém ustavičstvie
protiv těm, ješto . . . Št. Kn. š. 24. — na
čem. Když stanete na modlitbě. Alb. 62. b.
— čeho, koho (kde). Pokud milovníků
našeho národu mezi námi stávati bude.
Kdyby odporu nestávalo; Tím jazykem
mluvícího národa nestávalo; Tehdáž již
žádných Vandalů více nestávalo; Pokud
těchto pramenů stávati bude; Pozdějších
zpráv o nich nestává. Šf. Strž. I. 4. 37.,
63., 153., 583., II. 132. My též chceme
v tom trvati, pokud nás stává. Let. 309.
Dokudž nás a jeho živnosti najdále stávati
bude. Arch. I. 202. To, pokudž ho stává,
že činiti chce. Výb. II. 1632., Rvač. — zač
(s čím). Tento s svými kunšty nestane za
nic (nehodí se k ničemu). Št. Kn. š. 171.
Až (řemeslník) stár bude, nestane za nic.
Št. Uč. 94. a. — jak. S. táborem. Lpř. S.
někomu tváří v tvář. Vlč. — čím: krokem.
Hdk. Za vol. 16. — kdy s čím. A z těch
(milostí) jediná jest, ješto nemóž státi s du-