Předchozí (767)  Strana:768  Další (769) |
|
|||
768
|
|||
|
|||
by suobú stranú velmě stáli byli. Št. Kn. š. 1.
Chceš-li míti stálou lásku, drž ji na trojím provázku. Us. Tč. — v čem: u víře. Pož. 41. Vidíme krále v našem přikázání s-ho. Výb. II. 742. Kdo v úmyslu stálý, čert ho neošálí. Us. Tč. — při čem. Což prorok boží mluví o figuře při lidu stálé, to ... . BR. II. 11. a. — komu proč. Buďte verní králi, svojej vlasti stálí pro svú slávu. Koll. Zp. I. 44. — Na mysli stálý. Lpř. Sl. I. 87. Stamitz, e, m. — S. Jan V. Ant., hu-
debn., 1717.—1761. Vz Srb. 84. Stamoty = s tam od ty, s tam odtud.
Vz Stamotel. Brt. D. 350. Stan. Cf. Vlšk. 450. Stany hvězdné (ne-
besa). Čch. Bs. 155. Vz Stánek. — S., a, m., os. jm. Arch. VIII. 470. Stana, y, f. = stání. Neměl tu už žádné
stany. Rgl. Stáňa, dle Bača = Stanislav. U Kr. Hrad.
Kšť. Stanc, stojecí = týdenní služba písařů
v Kutné Hoře. Wtr. Obr. 731. Stance. Cf. Jg. Slnosť. 112.
Stancovati, zu Ende tanzen. Když s-val
tanec. 16. stol. Wtr. Obr. 163. Stančik, a, m. = přívrženec polských
feudalů. Standa, y, m. = Stanislav. U Kr. Hrad.
Kšť. Stánečný poplatek (ze stánku na trhu).
Us. Pdl. Stánek = stolice. Dělá na stánky (zboží
na trh). Us. Vk. S. oltářní, tabernaculum. Hnoj. Staněk, nka, m., os. jm. D. ol. II. 361.,
Arch. VIII. 46., 120., 426. — S. Václav, 1804.—1871., dr. lékař. Cf. Tf. H. 1. 172., 191., 195., 196., Tf. Mtc. 298., Šb. Dj. ř. 289., Jg. H. 1. 628., Jg. Zl. 344., Ukaz. 109., Pyp. K. 392., 404., Rk. Sl., Bačk. Písm. 334., 596. — S. Jan, prof. lučby při české technice v Praze, 1828.—1868. Vz Tf. H. l. 193., 200., Ukaz. 109. Staněmer, a, m., Starter, m. Rk.
Stanethyl, u, m., v lučbě. Vz Km. I.
249. Stání u práva. Vstupuje s vámi v s.
Arch. VII. 364. — S. = obydlí. Neb když jest jeden hrdý a pyšný, druhý zpurný a neústupný, řídko se v jednom s. snésti mohou. Bart. 154. — S. = pastva. Na s. Mor. Brt. Stanice pochodní, Etape, f., svobodná
(kde jest bezplatné zaopatření), Freistation, f., povozů, Wagenstand, m., kozáků, Dch., hasičská, Us., nemocných (vojínů), Kranken- haltstation. Cf. S. N. XI. 56., 186. S. dešťo- měrná (ombrometrická). Stč. Zem. 638. — S., stanitia, kopí Svatovitovo. Vc. Lab. 257. Staniční = staničný. S. plynoměr, Krost,
budova. Pdl. Staničník, a, m., vz násl.
Staničný, ého, m. = staničník, Stations-
vorstand, m. Šd., Neč. Stanimír, a, m., os. jm. Us.
Stanina, y, f, Ständer, m. S. válcová,
das Gerüstband eines Walzwerkes, der Walzenständer, v hutn. Hř. |
Stanisko, a, n., Position, f. Dch. —
S. = salaš. Val. Vck. Stanislav, a, m. Půh. II. 54. Na sv.
S-va (7/5.) napase se vůl i kráva (počíná se pásti). Brt. D. 227. — S. z Znojma Sbn. 411., 444., 446., 509., 517., 520. Stanislava, y, f., os. jm. D. ol. III. 421.
Stanišová, é, f. = les na Vsacku. Vck.
1. Stanka, y, f., os. jm. D. ol. III. 312.,
Mus. 1880. 467. Cf. Stanislava. 2. Stanka = stan, stánek = pás u ru-
báše. Slov. NZ. I. 23, S. či kordulka či lajblík, jakýsi živůtek na oplecku. Slov. Vz NZ. I. 184. Stánkář, e, m. = kdo ve stánku pro-
dává, der Ständler. Us. Pdl. Cf. Stan (ko- nec). Stánkářský, Ständler-. Us. Pdl.
Stankov. Ve S-vě u Plzně se všecko
láme a kdysi tam propili i p. Marii. Vz Sbtk. Krat. h 106. Stankovany, dle Dolany, míst. jm. na
Slov. Č. Čt. II. 361. Stankovský Jos. Jiří, 1844.-1879., spi-
sov. Vz Tf. H. 139., 143., 146., Bačk. Př. 185., Pyp. K. 429., Rk. Sl. Stánkový. Přichoďte dne slavného stán-
kového měsíce Hrudna. BO. (Mach. II. 1. 9.). Stannaethyl, a, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 472. Stannaty, v lučbě. Cf. Šfk. Poč. 308.
Stann-um, u, n., v lučbě. Cf. Šfk. Poč.
307. Stano, Stanko, a, m = Stanislav. Slov.
Hdž. Šlb. 27. Stanouti. Cf. Mkl. Etym. 319. a., Sv.
ruk. S. 206., 207. — Stanouti nové místo státi. Gb. Ml. 159. — abs. A tak milosť stane, neb jest nebyla ustavična. Št. Kn. š. 41. — kde (jak). Stanouti v čele něčeho. Skokem stanul u děvy. Kká. Nade všemi stane pomsta; V súdný den kteříž stanú na levici. Št. Kn. š. 61., 22. V kakém studu před tebú stanu na súdě. Št. Uč. 151. b. — v čem proti komu. Stanouti ve své zlobě. Kyt. Proti kteréž často sta- nuli v odporu. Osv. I. 166. Tehdy když spravedlní stanú u velikém ustavičstvie protiv těm, ješto . . . Št. Kn. š. 24. — na čem. Když stanete na modlitbě. Alb. 62. b. — čeho, koho (kde). Pokud milovníků našeho národu mezi námi stávati bude. Kdyby odporu nestávalo; Tím jazykem mluvícího národa nestávalo; Tehdáž již žádných Vandalů více nestávalo; Pokud těchto pramenů stávati bude; Pozdějších zpráv o nich nestává. Šf. Strž. I. 4. 37., 63., 153., 583., II. 132. My též chceme v tom trvati, pokud nás stává. Let. 309. Dokudž nás a jeho živnosti najdále stávati bude. Arch. I. 202. To, pokudž ho stává, že činiti chce. Výb. II. 1632., Rvač. — zač (s čím). Tento s svými kunšty nestane za nic (nehodí se k ničemu). Št. Kn. š. 171. Až (řemeslník) stár bude, nestane za nic. Št. Uč. 94. a. — jak. S. táborem. Lpř. S. někomu tváří v tvář. Vlč. — čím: krokem. Hdk. Za vol. 16. — kdy s čím. A z těch (milostí) jediná jest, ješto nemóž státi s du- |
||
|
|||
Předchozí (767)  Strana:768  Další (769) |