769

chovní v jednom času. Št. Kn. š. 44. — se.
Stal se hlas k němu. Pož. 28. Stalo se sne-
sení, Us. Sta sě divná příhoda. Troj. — se
komu (od čeho, jak). Píseň ta stala se
záhy Čechům tak obvyklou, že ... . Tf.
Staniž mi se podlé slova tvého. Mž. 7.
Posměch se mu stal. BR. II. 11. a. To od
vína mi se stalo (to v opilství jsem učinil).
Výb. II. 604. A takéž se i muži stává;
Právěť se těm takéž stane; Dobře se mi
stalo, že . . . Št. Kn. š. 10., 39., 83. — se
s kým. Proč se jest s oněmi ten div stal.
Št. Kn. š. 31. Stala se s ním změna. Us.
Pdl. — se kdy. Sta sě těch časóv, že . . .
LPr. Zdali rána, ješto se v jednu malú
chvilku stane, nemosí dlúho hojena býti?
Št. Kn. š. 184. — se jak. Stalo se, jak
jsem předvídal. Us. Aby se jaký bez jich
přítomnosti nález státi měl. 1535. Mus. Jakž
juž pohříchu se stává. Alx. To se jinak
nemóž s.; Sta se tak z rozkázanie králov-
ského. Výb. II. 35 , 41. A pravda, že se
jest tak stalo, ale jinak, než on mienil. Št.

— se čím, kým. Slova ta stala se jeho
heslem. Us. Pdl. Aby duch stal se pánem
nad hmotou. Vlč. Žižka stal se hrůzou a
postrachem půl Europě. Osv. Stal se mým.
Dch. Stal se jeho dědicem. Pdl. Krok jeho
stal se pevným. Osv. S. se něčí kořistí.
J. Lpř. Člověk nestane se pijákem přes
jedinou noc. Sá. Zápověď se jest stala
králem. 1535. Mus. Nahromaděním stane
se i nepatrný rozměr hmot patrným. Mj.5.
Kakžkolivěk dobře se jest tú smrtí jiným
stalo: Prvý hřiech stal se jest neposlušen-
stvím. Št. Kn. š. 9., 130. — se kde (kdy).
Za něho stalo se po většině země vzbou-
ření. J. Lpř. V umění tom stal se obrat.
Us. Pdl. Bitva tato stala se na poli tur-
ském v první polovici 9. stol. Jir. Anth.
I. 3. vd. 9. Co se ondyno mezi námi stalo.
Šml. Stala se o tom v předešlém odstavci
zmínka. Us. Pdl. V duši jeho stal se pře-
vrat. Hrts. — se o kom. Právě též stalo
se jest o Pilatu. Št. Kn. š. 10.

Stanova, constitutio. Duše jest bytná s.
přirozenosti lidské. Hlv. 236.

Stanovení hustoty vahou hydrostatickou,
míry, těžiště, hutnosti, ZČ., polohy bodu
atd. Jrl.

Stanovený zákon. Čch. — čím. Rovina
je s-na dvěma rovnoběžkami; Trojhran sta-
noven jest kterýmikoli třemi úhly svými.
Jrl.

Stanovisko. Cf. Mkl. Etym. 319. a. S
poštovní, Poststation, Lpř., mořské, Pož.,
fiakrů a drožek, železniční. Zpěv se s-ště,
6záói/A,ov. Dk. Poet. 325. — S. = tábor.
S-ště svá rozbichu; Vojska šla v s-šče.
AlxV. v. 588 , AlxB. M. v. 279. (HP. 15.,
87.). — S. = hlediště. S. vědecké, Hlv.,
náboženské, Mus., přemožené. Hrts. — S-ka,
pl. = pole u Slavičína na Mor. Šd.

Stanovitelný, bestimmbar usw. Vz Sta-
noviti. Stč.

Stanoviti. Vz Mkl. Etym. 319. a. — co:
pojmy. Us. Pdl. — co kde. S-li jsme do-
konalou harmonii mezi oběma říšemi. Dk.

— co jak. Množství jedu někde kvantita-
tivně s.; Něco s velikou přesností s. ZČ.

Stanovně něco rozhodnouti. Šf. III. 639.
Slabika s. (positione) dlouhá. Dk.

Stanovní stříkačka, Stationsspritze. Sme-
kal. S. místo, locus castrorum. Ol. mim.
10. 33.

Stanovný. S. znak, constitutiva nota,
Nz., princip, Psp., vědy, právo, pravidlo,
náboženství; Krásno je s-vné. Dk.

Stanový. S. střecha šindelná. Wtr. Obr.
240., 480. a j. tam.

Stanutý. Byla jsem už dávno s-tá, když
přišla (vstala jsem s postele). Val. Vck.

Stany, pl, m. = pole u Otaslavic. Pk.

Staný. S. právo = dané pro nestání
k soudu. Cf. Zř. zem. 120., 477., 699., Cor.
jur. IV. 3. 2. 442., Vš. 40., 41, 136., 466.,
Výb. I. 991., 992., 993., 995., Let. 302.,
381.

Stápěný; -ěn, a, o. S. ocel. Tl. M. 88.

Stář. V stář. Anth. Jir. I. 46. Jsa 13 let
v stář. Výb. I. 306. Kolik mu let? Na 90tý.
To už je krásná stář. U Police. Hrš. Jenžto
pět let v stárz (al.: v stárzí) bieše. Pass.
14. stol. Mus. 1882. 521.

Stará = pole u Piňovic. Pk.

Starací, alt, veraltet. S. věk, senilis;
2. starostlivý. Slov. Bern.

Starámse, os. jm. Wtr. Obr. 89.

Starati koho. Ona nás s. nepřestává.
Wtr. exc. Nabádal a staral Lutera. Bart.
123. Vždy mne stará p. sudí (naléhá na
mne a p.). Arch. X. 195. — koho oč. Aby
mne nepotřebovala o to více s. Arch. VIII.
302. — se oč. O zítřek se nestarej. Us.
Stará se o to jako pes o mráz. Pk. — se
čím. Str. 629. b. v 1. ř. sh. za Št. polož:
Kn. š. 114. Nestarejte se tím, co byste
jedli. ŽKr. — se. Něstarej se ženo, dy jen
mume śeno; něstarej se, mužičku, dy jen
mume kravičku. VSlz. I. 230. — se jak.
Kdo se mnoho stará, brzy se sestará. Us.
Tč. — se kde. Kam jdeš? Kde se lidé
nestarají (do hospody). Us. Bkř.

Starcíř, e, m. = štercéř. Sdl. Hr. IV.
263.

1. Starček. Let. 268.

2. Starček. Byl. 15. stol., Sl. les., Mllr.
9., 97., Dlj. 53.

Starčiti. Snad atd. vynech Us. na Las.
Starčí za námi chodit; To nám starci do
jara. Tč.

Staře hnojená půda. Dlj.

Starec. Starce neopomiň ctíti, slyš ho,
chceš-li moudrým býti. Hkš. Stařec na hůl
spoléhá; Kdyby jinoch věděl, s. mohl,
lenoch chtěl, ničeho by se ve světě nene-
dostával o. Us. Bž. Stařec kterýsi, byv tá-
zán, jak se má, odpověděl: Zle; na norách
sníh (na hlavě šediny), v dolinách voda
(v očích slzy), v ruce les (hůl). Brt. Dt.
135. — Hádanka. Sněhy na horách, vody
na dolách, úhora poorané (vrásky ve tváři),
dědiny povalené (zuby vypadalé, odtud
tváři zapadlé). Km. 1886. 754. — S. =
starý druh kolovrátku. Hk.

Starecky, nach Greisenart. Phľd. VIII.
189.

Starectvo, a, n., Greisenalter, n. Rl. Pr.
I. 111.