770

Stařeček, vz Starec.

Stařečkův. Bylo toho před, po s-vo
(dosť). Na Hané. Wrch. Vz Staříkův (dod.).

Starej = soudruh. V zloděj. řeči. Vz
Staříkův (dod.).

Starejšá = široká, svatební matka. Slov.
Bern.

Stárek = šohaj vybraný ze vší svobodné
chasy, vynikající silou, statečností, postavou,
obratností, bohatstvím a fešností, který řídí
v dědině hody, všechny musiky v roce a pa-
nuje nad svobodnou chasou. Obyč. se volí
4 stárci, ale první je hlavní. Stárci volí si
stárky. Stárky jsou chloubou děvčat a jsou
mezi děvčaty tak ctěny jako stárci mezi pa-
cholky. Vz Hrb. Obr. 157. nn,, Brt. v Osv.
1884. 153. — S. = mlynářík, sykora. Šír.
Pt. — S. Jan, nar. 1795., dr. theol. a prof.
na theol. ústavě v Kr. Hrad. Cf. Tf. H. 1.
185., Šb. Dj. ř. 289., Jg. H. 1. 628., Ukaz.
109., Rk. Sl.

Stařenička, y, f. = stařenka, babička.
Mor., slez. Šd.

Stařenký = stařičký. Šd.

Stařenství, n., Matronenalter, n. Rk.

Stáreš, rše, f. = staří lidé. Slov. DŠk.
V. 137. Vz Stárež.

Starešín, a, m. = starší. Vz Starý (ko-
nec). Slov. Zátur., Phľd. IV. 415., Rzm.
Štf. 10.

Starešinský, ye^ovówg. Vz Starešina.

Starešinství, n. Následství dle s. Ddk. II. 176. Vz Starješinstvo.

Stargáň, ě, m. = starouch, stařec. Vy-
dala sa za s-ňa. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 133.

Starhnúť = strhnouti. Slov. Sl. spv. II.
60.

1. Stáří = věk. Stáří vrstev zemských
absolutní, relativní. Stč. Zem. 683. Má
zřetedlně položeno býti, v kolika letech s.
svého jest ten sirotek. NB. Tč. 203. Dva
mez dcětma let v s. byl. Bj. — S. = veliký
věk. Andělé v mládí, ďáblové v s. Exc
Abys došel v stáří štěstí, dej se z mládí
dobře vésti. Hkš. Stáří krásy nepřidává.
Brt., Šd. Čemu kdo z mládí přivykne, to
i v stáří k němu lípne. Us. Bž. V hlubokém
s. Šf. Strž. II. 305. Mládí tvoří, s. moří a
boří. Hlč.

2. Stáří = starý, adj. Vz Zstáří.
Stariga, y, f. = stařena. Slov. Dbš. Sl.

pov. I. 330., Ssk.

Starigáň, ě, m. = stargáň. Slov. Orl. X.
109.

Staříkův. Máme toho až po, před sta-
říkovo (= dosť, jak staříci toho mívali)
Val. Vck. Vz Stařečkův (dod.).

Stařimský Václ., jesuita. 1743. Vz Jg.
H. 1. 628., Jir. Ruk. II. 244.

Stařina = starožitnosť. Šf. Strž. I. 529.,
Bdl. ŽŠf. 114.

Starinár, a, m. = starožitník. Slov. Čkžk.

I. 77.

Stařinný, archaeologisch. S. sbierky.
Slov. Phľd. III. 480. S. píseň. Pyp. K.322.

Stařitnosť, i, f., longanimitas, zastr.
Nomencl.

Starješina, y, f. = starešina. Šf. Strž.

II. 266.

Starješinstvo, a, n. = stařešinství, hod-
nosť a úřad starješiny. Brt.

Stark, a, m. - Š. F. Cf. Jg. H. 1. 628.

Stárka = starka, stará husa; husa, která
má housata (naproti housatům). Mor. Brt.
— S. = stařenka, babička. Laš Wrch. —
S., vz Stárek (dod.), Brt. N. p. I. 305. Mne
chudobné dievča k tobě za stárku nedajú.
Prss. Gazd.

Starká, é, f. = stará. Slov. Dbš.

Stárkovství, n. = uřad stárkův. Na
Mor. Prss. Gazd.

Stárnutí, n., das Altwerden. Bern.

Staro. Od stara dávna. Vz List. filol.
1886. 414. Nebyla sem za mládí, nebudu na
staro. 1570. Wtr. Okna skládala se po staru
z šestibokých tabulek. Čch. Živ. Kdo se
z mládí čemu naučí, k staru jak by to
našel. Č. M. 216.

Staroaegyptský, altaegyptisch. S. pí-
semnictví. J. Lpř.

Staroba Ctihodná jest šedivá s. Koll.
III. 123.

Starobabství,n., altweibische Sache. Bern.

Starobiblický, altbiblisch. S. prorok.
Tč.

Starobiřický. S. šelma (nadávka). 17. stol.
Mus. 1891. 227.

Starobný. S. tělo, Čch. Dg., vrásky;
měsíček, s-bný nebes tatíček. Nrd.

Starobřidličný, altsebieferig. S. krajina.
Krč.

Starobylnosť, i, f. = starobylosť. Po-
klad s-stí. Pl. II. 432.

Starobylosť = starožitnosť. S. památek.
Šf. III. 135. — S. = dávný věk. Již ve
s-sti měli někteří Jana za Oheň či Slunce.
Koll. St. 593.

Staročech = konservativec. Vz Mlado-
čech (dod.)., Pyp. K. II. 436.

Staročeský. S. právo. Pal. Rdh. III.
226.

Staročeština, y, f, das Altböhmische.
Anth.

Starodávný tanec. Brt. S. frajerenka
(stará). Brt. P. 58. To jest proti s-ným
právům. 1535. S-ný galán jak stará halina,
keď sa ňú zakryje, že je pod ňú zima. Brt.
P. 63.

Starodějinný, altgeschichtlich. S. věci.
Pal. Rdh. II. 161.

Starodomácí, altheimisch. S. básnictví.
Anth. I. 3. vd. VI.

Staroeuropský, alteuropisch. S. národ.
Šf. Strž. I. 256.

Starogermanský, altgermanisch. S. zří-
zení, mravy, náboženstvi atd. Šmb.

Staroch i v Čech. Vlč. Byl to s. ze
starého díla. Šml. Smrť k s-chům vtěrná
(dotíravá), k mladým lícoměrná. Kká. Td.
257.

Staroindijský, altindisch. S. učení, lite-
ratura. Lpř.

Starojazykový. S. strana (která pěstuje
staré jazyky). Pal. Rdh. I. 16. S. základy.
Ib. 111. 263.

Starokamenný, palaeolithisch. Brt.

Starokatolík = odpůrce dogmata o ne-
omylnosti papežské prohlášeného r. 1870.
Vz Rk. Sl.



	770

	Stařeček, vz Starec. Stařečkův. Bylo toho před, po s-vo (dosť). Na Hané. Wrch. Vz Staříkův (dod.). Starej = soudruh. V zloděj. řeči. Vz Staříkův (dod.). Starejšá = široká, svatební matka. Slov. Bern. Stárek = šohaj vybraný ze vší svobodné chasy, vynikající silou, statečností, postavou, obratností, bohatstvím a fešností, který řídí v dědině hody, všechny musiky v roce a pa- nuje nad svobodnou chasou. Obyč. se volí 4 stárci, ale první je hlavní. Stárci volí si stárky. Stárky jsou chloubou děvčat a jsou mezi děvčaty tak ctěny jako stárci mezi pa- cholky. Vz Hrb. Obr. 157. nn,, Brt. v Osv. 1884. 153. — S. = mlynářík, sykora. Šír. Pt. — S. Jan, nar. 1795., dr. theol. a prof. na theol. ústavě v Kr. Hrad. Cf. Tf. H. 1. 185., Šb. Dj. ř. 289., Jg. H. 1. 628., Ukaz. 109., Rk. Sl. Stařenička, y, f. = stařenka, babička. Mor., slez. Šd. Stařenký = stařičký. Šd. Stařenství, n., Matronenalter, n. Rk. Stáreš, rše, f. = staří lidé. Slov. DŠk. V. 137. Vz Stárež. Starešín, a, m. = starší. Vz Starý (ko- nec). Slov. Zátur., Phľd. IV. 415., Rzm. Štf. 10. Starešinský, ye^ovówg. Vz Starešina. Starešinství, n. Následství dle s. Ddk. II. 176. Vz Starješinstvo. Stargáň, ě, m. = starouch, stařec. Vy- dala sa za s-ňa. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 133. Starhnúť = strhnouti. Slov. Sl. spv. II. 60. 1. Stáří = věk. Stáří vrstev zemských absolutní, relativní. Stč. Zem. 683. Má zřetedlně položeno býti, v kolika letech s. svého jest ten sirotek. NB. Tč. 203. Dva mez dcětma let v s. byl. Bj. — S. = veliký věk. Andělé v mládí, ďáblové v s. Exc Abys došel v stáří štěstí, dej se z mládí dobře vésti. Hkš. Stáří krásy nepřidává. Brt., Šd. Čemu kdo z mládí přivykne, to i v stáří k němu lípne. Us. Bž. V hlubokém s. Šf. Strž. II. 305. Mládí tvoří, s. moří a boří. Hlč. 2. Stáří = starý, adj. Vz Zstáří. Stariga, y, f. = stařena. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 330., Ssk. Starigáň, ě, m. = stargáň. Slov. Orl. X. 109. Staříkův. Máme toho až po, před sta- říkovo (= dosť, jak staříci toho mívali) Val. Vck. Vz Stařečkův (dod.). Stařimský Václ., jesuita. 1743. Vz Jg. H. 1. 628., Jir. Ruk. II. 244. Stařina = starožitnosť. Šf. Strž. I. 529., Bdl. ŽŠf. 114. Starinár, a, m. = starožitník. Slov. Čkžk. I. 77. Stařinný, archaeologisch. S. sbierky. Slov. Phľd. III. 480. S. píseň. Pyp. K.322. Stařitnosť, i, f., longanimitas, zastr. Nomencl. Starješina, y, f. = starešina. Šf. Strž. II. 266.	Starješinstvo, a, n. = stařešinství, hod- nosť a úřad starješiny. Brt. Stark, a, m. - Š. F. Cf. Jg. H. 1. 628. Stárka = starka, stará husa; husa, která má housata (naproti housatům). Mor. Brt. — S. = stařenka, babička. Laš Wrch. — S., vz Stárek (dod.), Brt. N. p. I. 305. Mne chudobné dievča k tobě za stárku nedajú. Prss. Gazd. Starká, é, f. = stará. Slov. Dbš. Stárkovství, n. = uřad stárkův. Na Mor. Prss. Gazd. Stárnutí, n., das Altwerden. Bern. Staro. Od stara dávna. Vz List. filol. 1886. 414. Nebyla sem za mládí, nebudu na staro. 1570. Wtr. Okna skládala se po staru z šestibokých tabulek. Čch. Živ. Kdo se z mládí čemu naučí, k staru jak by to našel. Č. M. 216. Staroaegyptský, altaegyptisch. S. pí- semnictví. J. Lpř. Staroba Ctihodná jest šedivá s. Koll. III. 123. Starobabství,n., altweibische Sache. Bern. Starobiblický, altbiblisch. S. prorok. Tč. Starobiřický. S. šelma (nadávka). 17. stol. Mus. 1891. 227. Starobný. S. tělo, Čch. Dg., vrásky; měsíček, s-bný nebes tatíček. Nrd. Starobřidličný, altsebieferig. S. krajina. Krč. Starobylnosť, i, f. = starobylosť. Po- klad s-stí. Pl. II. 432. Starobylosť = starožitnosť. S. památek. Šf. III. 135. — S. = dávný věk. Již ve s-sti měli někteří Jana za Oheň či Slunce. Koll. St. 593. Staročech = konservativec. Vz Mlado- čech (dod.)., Pyp. K. II. 436. Staročeský. S. právo. Pal. Rdh. III. 226. Staročeština, y, f, das Altböhmische. Anth. Starodávný tanec. Brt. S. frajerenka (stará). Brt. P. 58. To jest proti s-ným právům. 1535. S-ný galán jak stará halina, keď sa ňú zakryje, že je pod ňú zima. Brt. P. 63. Starodějinný, altgeschichtlich. S. věci. Pal. Rdh. II. 161. Starodomácí, altheimisch. S. básnictví. Anth. I. 3. vd. VI. Staroeuropský, alteuropisch. S. národ. Šf. Strž. I. 256. Starogermanský, altgermanisch. S. zří- zení, mravy, náboženstvi atd. Šmb. Staroch i v Čech. Vlč. Byl to s. ze starého díla. Šml. Smrť k s-chům vtěrná (dotíravá), k mladým lícoměrná. Kká. Td. 257. Staroindijský, altindisch. S. učení, lite- ratura. Lpř. Starojazykový. S. strana (která pěstuje staré jazyky). Pal. Rdh. I. 16. S. základy. Ib. 111. 263. Starokamenný, palaeolithisch. Brt. Starokatolík = odpůrce dogmata o ne- omylnosti papežské prohlášeného r. 1870. Vz Rk. Sl.