771

Staroklassický, altclassisch. S. auktor.
Mus.

Starokonservativec, vce, m., der Alt-
conservative. Kutn.

Starokonskribovaný, langconscribirt.
Osv.

Starokutý protestant, der am Glauben
fest hält. Koll. III. 231.

Starolapený, altgefangen. S. ptáci. 1600.
Šp.

Staroletitosť, staroletosť, i, f. = staro-
žitnosť. Bern.

Starolistina, y, f., alte Urkunde. Koll.
III. 409.

Staromalba, y, f., alte Mahlerei. Koll.
III. 24.

Staromanžel, a, m., Alt-, Jubilargatte,
m. Rk.

Staromanželka, y, f, Alt, Jubilar-
gattin, f. Rk.

Staroměstský, Altstädter-. Vyšehradské
svobody, s-skou kašnu, malostranské mlýny
a novoměstské hodiny aby pozlatil.. (o cha-
trných věcech). Z 16 stol. Wtr. Obr. 487.
— S. Jiřík z Třebechovic, školní správce,
1598. Cf. Jg. H. 1. 628., Jir. Ruk. II. 244.

Staroměšťan, a, m., der Altansässige
Bürger.

Staroměšťanka, staroměštka, y, f., die
altansässige Bürgerin. Us.

Staromilec, lce, m. = milovník starého.
Krok. 1888 407., Čch. Živ. V čele s-lců
byl Jan Nejedlý. Bačk. Cf. Novomilec.

Staromládenectví, n , das Junggesellen-
leben. Hlč.

Staromódně, altmodisch. Vlč.

Staromýtný, staromítný. Cf. Mýť, Mýto
(dod.). S. dříví, altschlagbar. Sl. les.

Staronáboženský, altreligiös. S. obřad.
Koll. 111. 232.

Staronárodní, altnational. S. obyčeje
Pal. Rdh. II. 212. S. zpěvy, básně, Jir.
Mor 79., Jir. Anth. I. 3. vd. VIII.

Staroněmecký, S. právo, altdeutsch.
Pal. Rdh. III. 226

Staronový, altneu. S. zpěvy. Zb.

Starookeanský, altoceanisch. S. říše.
Stč. Zem. 819., 825.

Starootcovský, altväterlich. Koll. S. pa-
mátka. Hvlč I. 78.

Staropanenský, altjungferlich. S. zvyky.
Us.

Staropanenství, n., das Altjungfern-
leben. Hrts.

Staropanský, altadelig. S. rod. Cf. Kmet
(dod.).

Staropečený. A již dávno zetlelá, s-ná
moudrosť. Šf. Strž. II. 29.

Staropohanský, altheidnisch. S. názory,
Mus., zpěv. Šf. Strž. I. 266. (III. 85.).

Staropolský, altpolnisch. Jir. a j.

Staroposvátný, von jeher geheiligt. NA.
I. 49.

Staropražský, altprager. S. radnice. Wtr.
S. účty. Zbrt. I. 236.

Starořecký, altgriechisch. Us.

Staroročný, hochbejahrt. Postavil svě-
domí, s-čné lidi. 1467. Soudn. kn. opav.

Staroruský, altrussisch. S. písně. Pal.
Dj. II. 1. 199.

Starorytířský, altritterlich. S. N.

Starosečný = staromýtný (dod.). Sl. les.

Staroselský, altbäurisch. Rgl.

Staroslovanský. S. právo, Pal. Rdh. II.
212.—258., Mus. 1837. 1. 68.—110., ústava
hradová čili župní v Čechách, Pal. Rdh. II.
501., literatura. Ukaz. 72.

Staroslovanstvo, a, n., Altslaventhum,
n. Bdl. ŽŠf. 116.

Staroslovanština, y, f., die altslavische
Sprache. Mus. 1880. 336.

Staroslověnský = starobulharský. Vm.

Starosousedský, nach Art alter Nach-
barn.

Starosť = věk. Jenž jest ve dvú letú
své starosti umřel. Výb. II. 482. — S. =
letitosť. Když také pýcha a smilstvo od-
stúpí člověka k starosti. Št. Kn. š. 184.
Uč se od mladosti, jak máš žíť v starosti.
Us. Tč. S-sti žádná bylina nepřeroste. Bž.
exc. — S. = péče atd. Buď bez s-sti. Us.
Za dne mi s-sti nescházejí s mysli a v noci
pro ně spáti nemohu. Šml. Velké statky
velké starosti. Velké statky, velké dluhy,
převeliká s. k tomu. Črn. Zuz. Prekláda s.
s pleca na plece. Slov. Rr. MBš. Jedna s.
druhou honí. VSlz. I. 223. Jak přijde s.,
přestává žvavosť. Mor. Tč. S. nedá ani na
mäkých (měkkých) poduškách dobre spáť.
Slov. Tč. Cf. Malé děti šlapou matce na
sukně, veliké na srdce. Us. Malé děti jeďá
(tátovi) chléb, veliké mozk. Val. Vck.

Starosta. Cf. Mkl. Etym. 320. a. S-ty =
rodiče. Sv. ruk. PS. 82. Synové poslušni
buďte starost svých. Ev. olom. 154. Mistře,
kdo zhřešil, tento, čili s-ty jeho? Ev. olom.
236. (čili rodiči jeho? Ev. víd. 24.). Str.
632. b. 12. ř. zd. za starosť polož: Št. Kn.
š. 98. S., v MV. nepravá glossa. Pa. 48. —
S. = předseda sněmu morav. v 15. stol.,
později zemský hejtman, capitaneus terrae.
Kameníček. — S. = správce atd. S. země.
Ev. olom. 198. S. země moravské. Kn. tov.
To povědě ten s. AlxV. v. 2424. (HP 59.).
Cf. AlxV. v. 388. (HP. 10.). S. cierkve
(sv. Petr). Výb. I. 264. Pohanský s. Pass.
Tehdy s. (hospodář) bíti sluhy poče; Slušie
s-ty ctíti. Ezp. 2527., 1400. Mezi nimižto
za starostu jako nejdůstojnější sv. Štěpán
nade všemi bieše- Pass. Jsúc v poslušen-
ství svých starost; S-ty kostelnie, klášterní.
Št. Kn. š. 61., 74., 135.

Starostenský úřad, Bürgermeisteramt.
Us. Šd., Pdl.

Starostivosť = starostlivosť. Bern.

Starostivý = starostlivý. Bern.

Starostný. Za Leg. polož: , Pass. m s.
275.

Starostová, é, f. = paní starostova.
U Něm Brodu, starostovka. Brnt.

Starostovati = starostou býti, als Bür-
germeister fungiren. Us. Šd.

Starostův; -ova, -ovo, dem Bürgermeister
gehörig.

Starostvo, a, n. = staroství. Us. Šd.

Starosvětáctví, Anhänglichkeit zur alten
Mode. Sá.

Starosvětský. Šf. III. 376., Hrb. S. oby-
čej, Č. Kn. š. 73., haraburdí, Kká., řád,
Kos., chatrč, víska, Cch., rozumy, Sá., mu-



	771

	Staroklassický, altclassisch. S. auktor. Mus. Starokonservativec, vce, m., der Alt- conservative. Kutn. Starokonskribovaný, langconscribirt. Osv. Starokutý protestant, der am Glauben fest hält. Koll. III. 231. Starolapený, altgefangen. S. ptáci. 1600. Šp. Staroletitosť, staroletosť, i, f. = staro- žitnosť. Bern. Starolistina, y, f., alte Urkunde. Koll. III. 409. Staromalba, y, f., alte Mahlerei. Koll. III. 24. Staromanžel, a, m., Alt-, Jubilargatte, m. Rk. Staromanželka, y, f, Alt, Jubilar- gattin, f. Rk. Staroměstský, Altstädter-. Vyšehradské svobody, s-skou kašnu, malostranské mlýny a novoměstské hodiny aby pozlatil.. (o cha- trných věcech). Z 16 stol. Wtr. Obr. 487. — S. Jiřík z Třebechovic, školní správce, 1598. Cf. Jg. H. 1. 628., Jir. Ruk. II. 244. Staroměšťan, a, m., der Altansässige Bürger. Staroměšťanka, staroměštka, y, f., die altansässige Bürgerin. Us. Staromilec, lce, m. = milovník starého. Krok. 1888 407., Čch. Živ. V čele s-lců byl Jan Nejedlý. Bačk. Cf. Novomilec. Staromládenectví, n , das Junggesellen- leben. Hlč. Staromódně, altmodisch. Vlč. Staromýtný, staromítný. Cf. Mýť, Mýto (dod.). S. dříví, altschlagbar. Sl. les. Staronáboženský, altreligiös. S. obřad. Koll. 111. 232. Staronárodní, altnational. S. obyčeje Pal. Rdh. II. 212. S. zpěvy, básně, Jir. Mor 79., Jir. Anth. I. 3. vd. VIII. Staroněmecký, S. právo, altdeutsch. Pal. Rdh. III. 226 Staronový, altneu. S. zpěvy. Zb. Starookeanský, altoceanisch. S. říše. Stč. Zem. 819., 825. Starootcovský, altväterlich. Koll. S. pa- mátka. Hvlč I. 78. Staropanenský, altjungferlich. S. zvyky. Us. Staropanenství, n., das Altjungfern- leben. Hrts. Staropanský, altadelig. S. rod. Cf. Kmet (dod.). Staropečený. A již dávno zetlelá, s-ná moudrosť. Šf. Strž. II. 29. Staropohanský, altheidnisch. S. názory, Mus., zpěv. Šf. Strž. I. 266. (III. 85.). Staropolský, altpolnisch. Jir. a j. Staroposvátný, von jeher geheiligt. NA. I. 49. Staropražský, altprager. S. radnice. Wtr. S. účty. Zbrt. I. 236. Starořecký, altgriechisch. Us. Staroročný, hochbejahrt. Postavil svě- domí, s-čné lidi. 1467. Soudn. kn. opav. Staroruský, altrussisch. S. písně. Pal. Dj. II. 1. 199.	Starorytířský, altritterlich. S. N. Starosečný = staromýtný (dod.). Sl. les. Staroselský, altbäurisch. Rgl. Staroslovanský. S. právo, Pal. Rdh. II. 212.—258., Mus. 1837. 1. 68.—110., ústava hradová čili župní v Čechách, Pal. Rdh. II. 501., literatura. Ukaz. 72. Staroslovanstvo, a, n., Altslaventhum, n. Bdl. ŽŠf. 116. Staroslovanština, y, f., die altslavische Sprache. Mus. 1880. 336. Staroslověnský = starobulharský. Vm. Starosousedský, nach Art alter Nach- barn. Starosť = věk. Jenž jest ve dvú letú své starosti umřel. Výb. II. 482. — S. = letitosť. Když také pýcha a smilstvo od- stúpí člověka k starosti. Št. Kn. š. 184. Uč se od mladosti, jak máš žíť v starosti. Us. Tč. S-sti žádná bylina nepřeroste. Bž. exc. — S. = péče atd. Buď bez s-sti. Us. Za dne mi s-sti nescházejí s mysli a v noci pro ně spáti nemohu. Šml. Velké statky velké starosti. Velké statky, velké dluhy, převeliká s. k tomu. Črn. Zuz. Prekláda s. s pleca na plece. Slov. Rr. MBš. Jedna s. druhou honí. VSlz. I. 223. Jak přijde s., přestává žvavosť. Mor. Tč. S. nedá ani na mäkých (měkkých) poduškách dobre spáť. Slov. Tč. Cf. Malé děti šlapou matce na sukně, veliké na srdce. Us. Malé děti jeďá (tátovi) chléb, veliké mozk. Val. Vck. Starosta. Cf. Mkl. Etym. 320. a. S-ty = rodiče. Sv. ruk. PS. 82. Synové poslušni buďte starost svých. Ev. olom. 154. Mistře, kdo zhřešil, tento, čili s-ty jeho? Ev. olom. 236. (čili rodiči jeho? Ev. víd. 24.). Str. 632. b. 12. ř. zd. za starosť polož: Št. Kn. š. 98. S., v MV. nepravá glossa. Pa. 48. — S. = předseda sněmu morav. v 15. stol., později zemský hejtman, capitaneus terrae. Kameníček. — S. = správce atd. S. země. Ev. olom. 198. S. země moravské. Kn. tov. To povědě ten s. AlxV. v. 2424. (HP 59.). Cf. AlxV. v. 388. (HP. 10.). S. cierkve (sv. Petr). Výb. I. 264. Pohanský s. Pass. Tehdy s. (hospodář) bíti sluhy poče; Slušie s-ty ctíti. Ezp. 2527., 1400. Mezi nimižto za starostu jako nejdůstojnější sv. Štěpán nade všemi bieše- Pass. Jsúc v poslušen- ství svých starost; S-ty kostelnie, klášterní. Št. Kn. š. 61., 74., 135. Starostenský úřad, Bürgermeisteramt. Us. Šd., Pdl. Starostivosť = starostlivosť. Bern. Starostivý = starostlivý. Bern. Starostný. Za Leg. polož: , Pass. m s. 275. Starostová, é, f. = paní starostova. U Něm Brodu, starostovka. Brnt. Starostovati = starostou býti, als Bür- germeister fungiren. Us. Šd. Starostův; -ova, -ovo, dem Bürgermeister gehörig. Starostvo, a, n. = staroství. Us. Šd. Starosvětáctví, Anhänglichkeit zur alten Mode. Sá. Starosvětský. Šf. III. 376., Hrb. S. oby- čej, Č. Kn. š. 73., haraburdí, Kká., řád, Kos., chatrč, víska, Cch., rozumy, Sá., mu-