772

zika (kterou dělali dříve, ne nyní). Vz Brt.
N. p. III. str. XXXVIII. S-ská = starší
způsob sedlácké (tance). Vz Brt. N. p. III.
str. LV.

Starotáborský, alttaboritisch. Po s-sku
dáváno vůdcovství ne urozenosti, ale osobní
schopnosti. Pal. Děj. V. 1. 55.

Starotina. Šf. Strž. I. 383., Koll. III.
129. a j.

Staroun, a, starounek, nka, m. = sta-
roušek. Včeř. Pov.

Starousedlý, altansässig. S. rodiny. Vlč.

Staroušek, vz Starec.

Starouznaný, von Alters her zugestan-
den. S. pravda. Hvlč. I. 139.

Starověda biblická. Vyd. dr. M. Mlčoch,
Ssk.

Staroveblasný, von Alters her berühmt.
Msn. Or. 151.

Starovelmožný pán. Msn. Or. 41.

Starověrec. Pal. Rdh. I. 23.

Starovizeň, zně, f. = dědictví. Slov.
Ssk.

Starovládný Atreovic. Msn. Or. 84.

Starovožický foršpon = spřežení koně
s kravou. Vz Sbtk. Krat. h. 132.

Starozvyklý, altüblich, altgewohnt. Rk.

Starožitavosť, i, f. = starožitnosť. Slov.
Bern.

Starožitavý = starožitný. Slov. Bern.

Starožitnický = starožitný. S. výstava.
ZČ. I. 106.

Starožitnictví, n. = starověda. Mus.
1880. 589.

Starožitník. Vz Ott II. 457., Starinár
(dod.).

Starožitnosť. Cf. Jg. H. 1. 749., Ukaz.
38., Mus. 1845. 649. nn.

Starožitný = starý. Aby se vyptal na
lidech s-ných. Arch. VII. 549. — S. =
starobylý. S. rytíř, Výb. II 1626., zvyk,
Čch., diplom. Pal. Rdh. I. 67.

Starší obecní = sbor přidaný konšelům,
mělo-li se rozhodovati o statku obecném
a velikých nákladech. Wtr. Obr. 633.

Staršín, a, m. = starešin. Slov. Hdž.
Šlb. 48.

Staršina, y, f., die Aeltesten. Dch.

Staršovství, n. = úřad staršího mistra
(cechmistra). U Hořic. Hk.

Start, u, m., angl., při koňských a velo-
cipedistických dostizích = rozběh k závodu.
Vz S. N. XI. 189.

Starť, f., carrula, zastr., vozík. Bhm.

Startovati = rozjeti se. Vz Start (dod.).

Starúcný, staručenský = velmi starý.
Mor. Brt. D.

Staručičký = velmi starý. Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 265.

Staručký = stařičký. Loos.

Starula oprav v Staruľa. Také jm. staré
krávy. Slez. Šd. — S. neznamená: svatbí.
Tč.

Staruňký = velmi starý. Val. Vck., Brt.
L. N. I. 225.

Starůstka, y, f. = malá starosť. Črn.
Zuz. 110.

Starůš, e, m. = staroušek (zdrobn.). Slov.
C. Čt. I. 301.

Staruša, e, f., dle Káča. Vz Staruška.
Slov. Obr. Ps.

Starušenka, v, f. = staruška. Čch. Živ.

Starý. Cf. Mkl. Etym. 320. a. S. = letitý.
Ač i stár jest. Št. Kn. š. 12. Starý osle,
grauer Esel! Dch. Starých šanovať sluší.
Us. Tč. Včilej sem sa vdala, starého si
vzala, ach běda mně velice! Sš. P. 494.
S. dievky budú na Bielej Hore piesok me-
rať. Slov. Orl. IX. 247. Ještě nejsem tak
stará, ještě mi neroste z prdele vrba. Čce.
Tkč. Stará mladosť a mladá starosť nejsou
v jedné váze, ona není v uctivosti a ta je
v povaze. Slov. Tč. Starému spievajú, na
starú padá nota. Slov. Rr. MBš. U mladého
hole u starého bydlo (říkají nevěstám). Us.
Ne dobře za starým do hory lézti, ale dobře
ho poslouchati. Us. Hkš. Cf. Cíditi. Str.
635. a. 26. ř. sh. za ,hyzdí' polož: živé. —
S. = jistý věk mající. Stár let pětidcát.
Alx. Anth. I. 3. vd. 36. Jenžto dvadcieti
let stár jsa křest přijal. Pass. mus. 400.
Cf. Pachole ve 12 létech Kom. D. 27. Su
od vás o dva roky starší. Brt. D. — nač:
na rozum. Kom. — S. o věcech rostěním
nabytých. Šlechetný ščep bývá z pláni, když
se starý peň oplaní. Alx. Anth. I. 3. vd.
35. — S. = nehezký. S. baby robia po kú-
toch vojnu. Slov. Orl. IX. 247. — S. = ne
nový. S. povídačka. Us. Kdo nic nového
nevídal, ten i s-mu rád. Us. Šd. — S.
u jmen místních. Nač ve Starých Hradech
u Libáně při tanci dupají? Vz Sbtk. Krat.
h. 107. Ve Staré Vsi u Vysokého prohráli
sv. Janu čepici a prokouřili posvícení. Ib.
106. Ve Staré Vozici zapřáhají vždy koné
a krávu. Vz ib. 132. — S. = obyčejný.
Všecko jde pořád po starém. Us. Fč. —
Starší. Nebylo vzácnější svatby, kdeby ne-
byl starejším. Koll. IV. 90. Stařejší se po-
tázavše. Alx. Naši starší dávali nám tu
radu. Výb. II. 39. — S. = snop poslední
ve žních, obyč. ovesný, který se kvítím
okrášlí a s muzikou nebo zpěvem domů
veze. Dnes vázali starého. U Kr. Hrad.
Kšť. — S. = rybník na Lnářsku. — S. Nej-
starší taroka = nejvyšší; Tři čtvrti staréj
hodiny = dobré. Brt. D. 268. — S. Pan
s. = úd výboru obecního. U Příbora. Brt.
— S., os. jm. — S. Karel, nar. 1832., prof.
vyšší dívčí školy v Praze. Vz Šb. Dj. ř.
289., Bačk. Př. 159.. Tf. H. 1. 192., 193.,
194., 196., Rk. Sl. - S. Václ., nar. 1842.,
prof. české vyšší realky v Praze. Vz Tf.
H. 1. 190.

Starygáň, ě, m. = stařec, staroch. Slov.
HVaj. BD. I. 112.

Stasija, e, f. = Stasa. U Místka. Škd.

Stasim-on, a, n., řec. Vz Stanoviště
(dod.).

Sťasky, pl, f., Hanfnachlese, f. Slov.
Ssk.

Stáša, m., dle Báča = Stanislav.

Stašek. Arch. VII. 155. — S. Antal
(Zeman Antonín), nar. 1844., dr a advokat
v Semilech Vz Tf. H. 1. 138.. 141., Bačk.
Př. 185.

Staškův; -ova, ovo. S-ova kukla. Vz
Kukla.

Stašov, rybník v Písecku.