773

Stať = podstata. Sv. ruk. K. IV. 44. —
S., Aufsatz, Abhandlung, gf. III. 111., Pal.
Rdh. III. 291. S. = provedení, exposice
práce slohové; slohová či slovesná práce
vůbec. Vor. St. 9. Mé statě uvedené ve

III. dílu Radhosta. Pal. Rdh. III. 279. —
S. = postať. Každý žnec má svou s. Us.
Rjšk.

Stát jest společnost mocí chráněná. Exc.
Cf. Pal. Rdh. III. 255., Rk. Sl. Politický
aforismus o státu. Vz ib. 255.-256.

Sťať ruce = sepjati, zalomiti. Brt. D.
268.

Statarčiti = potatarčiti, tatarisch ma-
chen. Ppk. I. 193.

Statček, tečku, m. = stateček. Výb. II.
1593. V.

Statčiti. Št. Kn. š. 285.

Statčka, y, f, stalis, zastr. Rozk.

Statecký = kdo má statek. U Plotiště.
Kšť.

Státeček, čku, m. = malý stát. Šmb.,
J. Lpř.

Statečenství, n. Vký. Lépe: statečnosť.

Statečný = zmužilý. Učiň (s ním) s.
hnánie. Výb. II. 45. Jazyk mnohořečný ne-
bývá s-čný. Us. TČ. — k čemu: k vál-
kám. Výb. II. 1130. — S = pořádný. Když
s-ný česť utratí, život jemu nic neplatí. Us.
Tč. — S. = hodný, který neplakává (o dí-
těti). U Star. Jičína. Vhl.

Statek = jmění. Cf. Mkl. Etym. 319. a.
S-ky vnější, věcné či hmotné, poměrové,
spotřebné, užitečné, symbolické, výrobní.
Kzl. Slíbil s nimi býti s hrdlem i s statky;
Aby mu pomáhali a bránili hrdly i s-ky;
Vedle něho hrdly i statky stáli. Let. 109,
224. Brániti něčeho až do těch statkuov a
hrdel; A já V. Mti do hrdla i do statku
v takových věcech neopustím. Výb. II.
365., 1253. Kdo se pro s. vdává neb žení,
ten jest každý hoden oběšení. Zamrský
v Post. Dávajíc podlé s-ka také almužnu a
ofěru. Št. Kn. š. 113. Kdyš moš s. v po-
řodku, možeš ležet v chlodku. VSlz. I. 230.
Nedobré s-ky idú na zmatky; Mnohým sy-
nóm boly k škodě rodičovské statky. Slov.
Tč. S. se lehko převrátí v zmatek Kmk.
Cf. Vš. 466., Zř. zem. F. 30., 31., O 30.,
Kn. rož. čl. 28., Cor.jur. IV. 3. 1. 435. nn.,

IV. 3. 2. 442. nn, Zř. zem. Jir. 477., 699.,
700. Statku zle nabytého nedočká se třetí
koleno. Bž. — S. nemovitý. S. církevní,
klášterní. Šmb. Král. statky pozemské, kón.
Domainen. Vz Pal. Rdh. II. 111. Kdo ku-
puje statky, nesmí vše z tobolky vyndati.
Us. Tč. Koupě s. kup také správce. Us.
Bž. — S. = pomoc, prospěch atd. S. míti
na kom. PR. — S. = hovězí dobytek hl.
voli. Kn. rož. 61. 28. Statek je v penězech
(drahý). U St. Jič. Vhl. Žene s-ky na vodu;
Byl na s-koch (kupoval voly). Ve vých.
Mor. Brt., Šd , Rb.

2. Státi, Cf. Mkl. Etym. 319. b., Šrc.
209. nn , Gb. Ml. I. 164. Bude-li stál, si sta-
turus fuerit. Št. Kn. š. 22. 35. Stůj, protože
stůj má z pravidla přízvuk emfatický, jehož
nikdy nemá boj se. Emfatickým přízvukem
změnilo se stoj v stój, stuoj, stůj. Kvř. 25.
Cf. Gb. Ml. 1.142. O starších tvarech cf. také

List. fil. 1884. 461. Jáť stoju. Pass. 276.,
Mst. 269. Aby stáno bylo, ut stetur. Pror.
Isa. 10. 32. Jdi a stój v bráně. Pror. 66. 9.
Slovo stojí. Kyt. Neutiekaje stuoj. Výb. II.
45. Postel stojí připravená. Kyt. Stojíš (vo-
lání na koně atd )! Dch. List, kdež se roz-
kazuje někomn, aby stál. Vš. Stoj chlebe,
hneď som v tebe. Phľd. VIII. 177. — co.
Co stojí stávka (Wette)? 100 zl. Dbš. Sl.
pov. VIII. 38 To stojí mnoho přemýšlení.
Ves. Co to stojí? Této frase lid na Mor.
neužívá nýbrž: Po čem oves? Po třech,
po štyrech, jak kerý. Po čem ty hrušky?
Jde-li o celek, táži se zač? Zač to tele?
Brt. D. — čím. Myslí, že jím svět stojí.
Us. Dbv. Nestoj srdcem o to. Smil. — jak.
S. svisno, Mj. 108., bez pohnutí, Osv., na
rovni s někým, J. Lpř, se vzpřímenou
hlavou, Vrch., přímo jako svíce ve svícnu,
Kos., někomu naproti tváří v tvář. Mž 60.
Jak hezky je stráží stát Er. P. 645. Stojí
jako kráva v zeľú. Slez. Šd., jako na hře-
bíčkách (nepokojně), Sá., jako pikula, jak
vypoščaný, jak ťululú s pistulú, Brt, jako
Lotova žena, jako panák v zelí, jako dře-
vený panák, jako dub, jako vůl, jako kůl,
jako bluma, jako ťululum na ptáky, jako
Honza z boudy, Us. Hnšk., jako svatý u sme-
tany (hloupě), jako svatý za dědinou. Rgl.
Boháč dobře stojí, každý se ho bojí. Us.
Tč. — kde (mezi čím, nad čím, pod
čím, před čím, u čeho, okolo čeho, po
čem, za čím, uprostřed čeho, podlé
čeho, při čem, u čeho, na čem, v čem).
Král mezi nimi stoje. Alx. S pod vládou
něčí. J. Lpř. Stál před ním. Pass. 96. Orel
sta před králem. Řd. zv. 9. (Bart 115.).
Vši okolo něho stachu. Alx. Po těch
stáchu málem dále v stranu podlé svého
krále. Alx. (Bart. 207 ) V tom máme podlé
sebe všichni státi. Beck. II. 1. 21. Sli-
bujem sobě pomáhati a podlé sebe státi
pode ctí a věrou. Výb. II. 383. Anděl stál
podlé nich. ČEvang. 3. Správa vojny při
tom s. má, který statečností a moudrostí
jiné převyšovati bude. Kosmogr. 44. a. S.
při někom. Pror. 118. a. Lodi, ješto u břeha
stojí. Št. Sv. Prokop u dříví stál. Hrad.
25. b. Ježíš na kříži stojieše. Hrad. 91. a.
S. na horúcím uhlí bosou nohou, Pass. mus.
344., na levici, Št., někomu na očích, Us.,
na rynku, NB. Tč., na výši umělecké, Vlč.,
na vrchu slávy, J. Lpř , na soudu, Mus., na
břehu. Vrch. Přímka AB stojí kolmo na přímce
D. Studený pot stál mu na čele. Zr. Na
něm vše stálo (záleželo). Sá. Řádil, na čem
svět stál (až hrůza). Mor. Knrz. Babylonie
v té příčině stála za Aegyptem. J. Lpř
S. v záloze, Lpř., v řadě, Mour., ve stínu,
v průvanu, Us., v moři na kotvách, Lpř.,
v bráně. Pror. 66. a. Stály mu v očích slzy.
Mcha., Osv., Vrch. V listě to stojí. Arch.
II. 421. Voda stojí v studni vysoko. Kod.
Mnozí s vysoka padají, ješto v nižším stavu
tvrdo (pevně) stojiechu. Št. Ř. 191 a. Co
v ohni stojí, by železné bylo, rozpálí se.
Km. Jakož dole psáno stojí. NB. Tč. 3.
Stůj tam, kaj se stává. Vz Seděti (dod.).
Stůjte tu příklady. Tf. O tom nikde nic
nestojí. Tk. Č. 1. — kde proč. Někdy