Předchozí (773)  Strana:774  Další (775) |
|
|||
774
|
|||
|
|||
stojí pro větší důraz v též větě Dvojí áv.
Lpř. — komu. Str 641. a. 11. ř. sh. za ,sluší', polož: . svědčí. Brt. S. 170. Stojí mi svobodno, správně: mám toho vůli, volno mi, lze mi, nehájí se mi toho. Brt. S. 3. vd. 170. Žádná jim rada nestojí (nemají pevné rady, nevědí co činiti) 15. stol. S. komu = odolati někomu, zvítěziti nad někým. Jemuž je (oprava místo: sě. List. fil 1891. 65.) nesnadno státi, by se s námi chtěl hádati. Kat. 1472. Cf. ib. 2357. a Ostati někomu (= zvítěziti nad ním). — nač (komu). S. komu na hrdlo, Let. 334 , Arch. X. 86., na bezživotí. Vrů. Co jsem na své nohy stál (co jsem živ). Jrsk. — jak dlouho. Při tom s. chtí s pomocí Boží do smrti 1532 Mus. Sta tma až do času devátého Hrad. 92. a. Veliká zima stála až do středopostí. Let. 135. Ty třenice stály (trvaly) za šest hodin. IB. 305. Kráva už 3 měsíce, od tří měsíců stojí (nedojí, je tak dlouho před teletem) Us. Wrch. - Na čem Na tom nic nestojí (nezáleží). Us. Rgl. Abys věděla, na čem mé věci s králem stojí. 1495. Minst. Na tom s. není dobré ; A jakž jest na smrti stál, tak na súdě postaven bude. Št. Kn. š. 22., 23. — oč. Tuze o něco s. Sá. O zbožie s. Let. 166. Aby zde přede mnú o to stál a toho se spravil. Arch. VIII. 268. — po čem (proč). Když ty po učení stojíš. Výb. II. 1161 Po čestném sbožie stój. Smil. Kdež by lid po tom stal. Bart. 28. Po světě s. Zjev. sv. Brig. Vidouce, že po jeho víře stojí. Sv. ruk. 138. S. po (světské) cti. Pass. mus. 467., Alx.V. v. 65 (HP. 2 ), Sv. ruk. 226. S. po dvornostech z kakéhos všeteč- stva, po přielišnosti, po rožkoši, po lahod- ném jedení, po umění, po pravdě, po právu. Št. Kn š. 11., 29, 130., 136, 141,, 166., 168. — proti čemu (proč jak). Proti svátostem budú s. protivně a rúhavě. Let. 468. Proti sobě státi. Dal. C 53. A jednú-lis ty protiv pravdě stál pro mě? Št. Kn. š. 18. — s kým: s mistrem stáše. Alx. S ja- kým stáváš, takým ostáváš. Lpř. Vz Po- stávati. — v čem (jak). S v slzách, v pře- myšlení, v myšlénkách, v trudném mlčení. v dumách, ve svých snahách na výši své doby, Vlč., v boji, Osv., v úzkém spojení, v závislosti, v odporu k někomu, v opovr- žení, s někým v přátelství. J. Lpř, před Bohem v modlitbě, Mcha., s někým v pří- zni, Sv. ruk. 221., mocně u vieře. Pass. mus. 285., Alx.V. v. 1330. (HP. 32.). Světí v tej hrózě stáchu Výb. II. 11. Odpově- děli, že stojíme v kompaktatech. Let 142. — zač. Nestojí to ani za fuk, ani za sta- rého čerta, ani za řeč, ani za dobré slovo; nestojí za to, aby ho na lopatu vzal, aby si s ním hubu vypláchl, aby se naň vyplil, aby do něho kop, aby si botu o něj otřel, aby si kramflík o něj utřel, aby ho zem nosila, aby mu chřtán zakroutil, aby mu šláp na krk, aby se s ním špinil; nestojí to za to, aby se po tom shýbl, aby to vy- hodil oknem Us. Hnšk. Stojí jeden za 18 a druhy bez dvou za dvacet. Us. Ten by mi za to stál! Sá. Hraď se každý sám, jeden za všecky nestojí. Us. Fč. Stůj v zemi za chudinu, pro jich sbožie i dědinu. Sv. ruk. |
201. Slunce jedno za všecky hvězdy stojí.
Km. — kdy. Voják ve dne mašíruje, v noci vartu stojí. Koll. Zp. I. 386. Stojí v neděli a ve svátek vždy právě pod samou kaza- telnou. Sá. Víc, než kapek na rozkvetlé sněti po májovém dešti v záři stálo. Hdk. — po co = po čem. Bych stál po to po
něž mám státi Pravn. 2546 , 2852. Statice, e, f., rostl. Dlj. 53.
Statika těles pevných. Vz MS. 15. nn.
Stationarní, stationär. S. oběžnice. Stč.
Zem 171. Statisíciletý. S. zdokonalování. Vlč.
Statista. Vz Vlšk. 351.
Statistický. S. atlas, data, kancelář,
kniha, kommisse, puška, přehled, tabulka, výkaz, zákon. Kř , Pdl., Osv. Statistik, a, m = kdo se statistikou
obírá, Statistiker, m Osv. Statistika. Cf. Ukaz. 38., 72., Rk. Sl.,
S. N. Stativo. Cf. Mkl. Etym. 352.
Statkářka, y, f., Gutsbesitzerin, f., Rk.
Statkářství, n., Grundbesitz, m. Posp.
Statkosloví, n. = nauka o statcích,
Agathologie, f. Ott. I 435, Dk. Aesth. 495. Statkovati se nač = na něčem si za-
kládati. Slez. Šd. - se s něčím = vypí- nati se něčím. — si, stolziren. U Příbora. Vck. Statkový. S. hmota. Kzl. 356.
Státně, Aby se s. připojili k většímu
celku. Pal. Rdh. III. 87. Státní autorita, bankrot (úpadek), celek,
finance, forma, jednota, majetek, obec, plat, poplatek, pořádek, společnosť, účetnictví, účtárna, věda, zkouška, život, Šp., Kř. Stat., J. Lpř., Hlv., Kzl. Cf. Pr. tr. 264. Státnice, e, f. = státní zkouška. Us.
Státnický. S. vědy, umění. Osv.
Statniti se, sich abhärten, muthvoll wer-
den. Musí se s. mezi lidmi. Sá. Statný. Tomu sláva a česť, kdo statné
mysli jest Hkš. — k čemu: k práci. Lpř. - S jméno = podstatné. Šf. III. 13., 318.
Státoborný, staatenvernichtend. S. moc. Pal. Rdh III. 210.
Státohospodářský, staatswirthschaftlich.
NA. IV. 187 Státoobčanský. S svobody. Nár. listy.
Státopis. Cf. Jg. Slnosť. 94.
Státopisný, statistisch. Stč. Zem. 7. Vz
Statistický. Státopravní, staatsrechtlich. S. samo-
statnosť. Us. Pdl. S. úřad. Mus. 1880. 519. Státopravník, a, m., der Staatsrechts-
kundige. Dch. Státotvorný, staatenbildend. Us.
Státověda, Staatswissenschaft, f. Pr. tr.
Státovědecký, staatswissenschaftlich. S.
studium. Státovědný, staatswissenschaftlich. S
studium. Pdl. Státovka, y, f., Staatsbanknote, f. Kzl.
260 , Dch. Statý. Už je staté = už se stalo Mor.
Brt. D. IV., Val. Slavč. 87. Staurolithový, S. břidlice. Krč. G. 264 ,
Ott. 669. |
||
|
|||
Předchozí (773)  Strana:774  Další (775) |