774

stojí pro větší důraz v též větě Dvojí áv.
Lpř. — komu. Str 641. a. 11. ř. sh. za
,sluší', polož: . svědčí. Brt. S. 170. Stojí
mi svobodno, správně: mám toho vůli, volno
mi, lze mi, nehájí se mi toho. Brt. S. 3. vd.
170. Žádná jim rada nestojí (nemají pevné
rady, nevědí co činiti) 15. stol. S. komu =
odolati někomu, zvítěziti nad někým. Jemuž
je (oprava místo: sě. List. fil 1891. 65.)
nesnadno státi, by se s námi chtěl hádati.
Kat. 1472. Cf. ib. 2357. a Ostati někomu
(= zvítěziti nad ním). — nač (komu). S.
komu na hrdlo, Let. 334 , Arch. X. 86., na
bezživotí. Vrů. Co jsem na své nohy stál (co
jsem živ). Jrsk. — jak dlouho. Při tom
s. chtí s pomocí Boží do smrti 1532 Mus.
Sta tma až do času devátého Hrad. 92. a.
Veliká zima stála až do středopostí. Let.
135. Ty třenice stály (trvaly) za šest hodin.
IB. 305. Kráva už 3 měsíce, od tří měsíců
stojí (nedojí, je tak dlouho před teletem)
Us. Wrch. - Na čem Na tom nic nestojí
(nezáleží). Us. Rgl. Abys věděla, na čem
mé věci s králem stojí. 1495. Minst. Na
tom s. není dobré ; A jakž jest na smrti
stál, tak na súdě postaven bude. Št. Kn. š.
22., 23. — oč. Tuze o něco s. Sá. O zbožie
s. Let. 166. Aby zde přede mnú o to stál
a toho se spravil. Arch. VIII. 268. — po
čem (proč). Když ty po učení stojíš. Výb.
II. 1161 Po čestném sbožie stój. Smil. Kdež
by lid po tom stal. Bart. 28. Po světě s.
Zjev. sv. Brig. Vidouce, že po jeho víře
stojí. Sv. ruk. 138. S. po (světské) cti. Pass.
mus. 467., Alx.V. v. 65 (HP. 2 ), Sv. ruk.
226. S. po dvornostech z kakéhos všeteč-
stva, po přielišnosti, po rožkoši, po lahod-
ném jedení, po umění, po pravdě, po právu.
Št. Kn š. 11., 29, 130., 136, 141,, 166.,
168. — proti čemu (proč jak). Proti
svátostem budú s. protivně a rúhavě. Let.
468. Proti sobě státi. Dal. C 53. A jednú-lis
ty protiv pravdě stál pro mě? Št. Kn. š.
18. — s kým: s mistrem stáše. Alx. S ja-
kým stáváš, takým ostáváš. Lpř. Vz Po-
stávati. — v čem (jak). S v slzách, v pře-
myšlení, v myšlénkách, v trudném mlčení.
v dumách, ve svých snahách na výši své
doby, Vlč., v boji, Osv., v úzkém spojení,
v závislosti, v odporu k někomu, v opovr-
žení, s někým v přátelství. J. Lpř, před
Bohem v modlitbě, Mcha., s někým v pří-
zni, Sv. ruk. 221., mocně u vieře. Pass.
mus. 285., Alx.V. v. 1330. (HP. 32.). Světí
v tej hrózě stáchu Výb. II. 11. Odpově-
děli, že stojíme v kompaktatech. Let 142.
— zač. Nestojí to ani za fuk, ani za sta-
rého čerta, ani za řeč, ani za dobré slovo;
nestojí za to, aby ho na lopatu vzal, aby
si s ním hubu vypláchl, aby se naň vyplil,
aby do něho kop, aby si botu o něj otřel,
aby si kramflík o něj utřel, aby ho zem
nosila, aby mu chřtán zakroutil, aby mu
šláp na krk, aby se s ním špinil; nestojí
to za to, aby se po tom shýbl, aby to vy-
hodil oknem Us. Hnšk. Stojí jeden za 18
a druhy bez dvou za dvacet. Us. Ten by
mi za to stál! Sá. Hraď se každý sám, jeden
za všecky nestojí. Us. Fč. Stůj v zemi za
chudinu, pro jich sbožie i dědinu. Sv. ruk.

201. Slunce jedno za všecky hvězdy stojí.
Km. — kdy. Voják ve dne mašíruje, v noci
vartu stojí. Koll. Zp. I. 386. Stojí v neděli
a ve svátek vždy právě pod samou kaza-
telnou. Sá. Víc, než kapek na rozkvetlé
sněti po májovém dešti v záři stálo. Hdk.

— po co = po čem. Bych stál po to po
něž mám státi Pravn. 2546 , 2852.

Statice, e, f., rostl. Dlj. 53.

Statika těles pevných. Vz MS. 15. nn.

Stationarní, stationär. S. oběžnice. Stč.
Zem 171.

Statisíciletý. S. zdokonalování. Vlč.

Statista. Vz Vlšk. 351.

Statistický. S. atlas, data, kancelář,
kniha, kommisse, puška, přehled, tabulka,
výkaz, zákon. Kř , Pdl., Osv.

Statistik, a, m = kdo se statistikou
obírá, Statistiker, m Osv.

Statistika. Cf. Ukaz. 38., 72., Rk. Sl.,
S. N.

Stativo. Cf. Mkl. Etym. 352.

Statkářka, y, f., Gutsbesitzerin, f., Rk.

Statkářství, n., Grundbesitz, m. Posp.

Statkosloví, n. = nauka o statcích,
Agathologie, f. Ott. I 435, Dk. Aesth.
495.

Statkovati se nač = na něčem si za-
kládati. Slez. Šd. - se s něčím = vypí-
nati se něčím. — si, stolziren. U Příbora.
Vck.

Statkový. S. hmota. Kzl. 356.

Státně, Aby se s. připojili k většímu
celku. Pal. Rdh. III. 87.

Státní autorita, bankrot (úpadek), celek,
finance, forma, jednota, majetek, obec, plat,
poplatek, pořádek, společnosť, účetnictví,
účtárna, věda, zkouška, život, Šp., Kř. Stat.,
J. Lpř., Hlv., Kzl. Cf. Pr. tr. 264.

Státnice, e, f. = státní zkouška. Us.

Státnický. S. vědy, umění. Osv.

Statniti se, sich abhärten, muthvoll wer-
den. Musí se s. mezi lidmi. Sá.

Statný. Tomu sláva a česť, kdo statné
mysli jest Hkš. — k čemu: k práci. Lpř.

- S jméno = podstatné. Šf. III. 13., 318.
Státoborný, staatenvernichtend. S. moc.

Pal. Rdh III. 210.

Státohospodářský, staatswirthschaftlich.
NA. IV. 187

Státoobčanský. S svobody. Nár. listy.

Státopis. Cf. Jg. Slnosť. 94.

Státopisný, statistisch. Stč. Zem. 7. Vz
Statistický.

Státopravní, staatsrechtlich. S. samo-
statnosť. Us. Pdl. S. úřad. Mus. 1880. 519.

Státopravník, a, m., der Staatsrechts-
kundige. Dch.

Státotvorný, staatenbildend. Us.

Státověda, Staatswissenschaft, f. Pr. tr.

Státovědecký, staatswissenschaftlich. S.
studium.

Státovědný, staatswissenschaftlich. S
studium. Pdl.

Státovka, y, f., Staatsbanknote, f. Kzl.
260 , Dch.

Statý. Už je staté = už se stalo Mor.
Brt. D. IV., Val. Slavč. 87.

Staurolithový, S. břidlice. Krč. G. 264 ,
Ott. 669.