775

Stav. Cf. Mkl. Etym. 319. a. Stavy duše:
činné, dynamické, statické, trpné (cit a
vášeň), prvotné, výsledné, základní. Dk. P.
27., 118., 123., 143., Dk. Rozb. f. 96. S. zá-
vad, Lastenstand einer Realität, tlakoměru,
Šp., konečný, teploty, Stč., aggregatní, Rm.
1., 5, bídný, zoufalý, žalostný, Šmb., vá-
lečný, nynější vědy, Mus., elektrický, Dk.,
krystallinický, ZČ., vody (normalní, nejnižší,
nejvyšší), Us., našeho vědění. Osv. Býti
v stavu milosti (bez těžkého hříchu). Mž.
17. Nervy a svaly jsou buď ve stavu čin-
ném aneb nečinném. Osv. I. 482. -- S. =
způsobnosť atd. Nebyl v stavu, aby bránil
jejich vpádům. Šf. Strž. II. 161. — S. vzta-
hem na domácnosť. S. panenské čistoty,
panenský, vdoví, vdovcový. Št. Kn. š. 60.,
61., 82. Pannu k s-vu manželskému pojal.
1606. Exc. S. manželský prvý je od Boha,
druhý od ľudí a tretí od čerta. Slov. Rr.
MBš. — S. = třída lidu. Kdo nad svůj
stav žije, tomu na dva kyje. Brt. S. stavu
nelaj a menší saď se na kraj. Lpř. — S.=
jez. S-vy tak mnohých vod zdržeti nemo-
houc. Let. 256. Činie (padúši) některaké
stavy, aby lodie jim nemohly ujíti. Mill.
116. — S. = rybník. Mor. Brt. D. 269. —
S. = postava. Citat z Hr. ruk. 63. — S. =
kloub. Posud na mor. Val. Tam s. = kloub
a každý ohyb (Bug) těla lidského. Vck., Brt.
D. 269. — S. tkadlcovský. Části: 4 stativa,
svůra, prsník, bidlen, 2 vrativa, 2 panny,
rekan, klapačka, brdo s hadlafy, paprsek
se třtinami, běhoun (koruna, kašina), zubíř,
2 brcátka, 2 pánvice, člunek, cívka, pod-
nožky, činky, záhražky, bičík. Us. Knrz.
S. samočinný či tkadlcovský. NA. IV. 48.
Tkadlec pro s. není v stavu ke slavnému
přijít stavu. Fr. J. Rubeš. — S. = stavení.
Dom, škola, fara, kostol, palác, zámok, to
je všetko stav. Hdž. Šlb. 48. — S. Veliký
a Malý S., Grosser, Kleiner Teich, rybníky
v Krkonš. Řvn. 481. Na Stavě, míst. jm.
u mor. Jičína. Pk.

Stavačka, y, f. = stavěčka. Bern.

Stavadelní zpěv (na pastýřských sta-
vadlech), canticum stabulare. Slov. Koll.
St. 422.

Stávajícnosť, i, f., existentia. V.V. 6.

Stavani, kmen slovanský. Vz Šf. Strž.
I 236., 239.

Stavař, e, m. R. 1513. vyplatil s-řům
n. rybníkářům, Teichgräber. Nástin děj.
Jind. Hrad. od Ortha I. 71.

Stavba světská, chrámová, Šmb., želez-
niční, Šp, pozemní, Pdl , do motyky či
do L. U Kr. Hrad. Kšť. Větrné s-by obraz-
nosti. Mus. S hor. NA. S. skladby, verše,
básnického díla, vědeckého pojednání, dra-
mata, řeči. smělá, umělá, obsáhlá, složitá,
jednotná, pochybená. Dk. Poet 13. S. bobrů,
Ves. I. 57. Stavby římské, vz Vlšk. 512.
S-bu navrhnouti, říditi. Mus.

Stavbiště, ě, n. = staveniště. Lodní s.
Dch.

Stavbosloh, u, m., Baustil, m. Ssk.

Stavboznalec, lce,m., Baustilkenner. Ssk.

Stavce = části dud. Cf. Brt. N. p. III.
str. XL. — S. = stavitel. Nazván budeš s.
plotů. Ev. ol. 108. (Isai. 58. 12.).

Stavební doba, hmota, kommisse, mecha-
nika, plán, parcella, povolení, rada, rozepře.
Us.

Stavěč, e, m , Saubeller, m., pes Škd.

Staveček, čku, m. = součeček, kolénko
slámy a rostlin vůbec Mor. Brt. D. 269.

Stávek. S-ky = mokrá pole, kde stavy
bývaly. Laš. Wrch.

Stavení = dům. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1.
435., IV. 3. 2. 444. nn. Nastal v s. soudný
den (rámus). Hdk. Nové s. první rok pro
nepřítele, druhý rok pro přítele, třetí rok
pro sebe. Us Kšť.

Stavěný jak. Korábek s podivuhodnou
neobratností s-ný. Nrd.

Staviať sa = stavěti se. Slov. Ht. Sl. ml.
232.

Stavící. Hvězdo slze s. Čch. Bs. 7.

Stavidlo. S-dla výhybková, sdružená,
stupňovitá, vyplachovací, ochranná. NA.
IV. 253.-259. - S-dla = les u mor. Týna.
Pk.

Stavidlový, Schleussen . Us. Pdl.

Stavíjati = stavěti. Mor. u Bzence. Šd.

Stavina. Budoval mnohé veřejné s-ny.
Koll. III. 424.

Stavíř (!), e, m. = baron. Pohl.

Stavisko, a, n. = stavba; stavení (ne-
hezké). Us. — S-ka = les a louky u Ja-
kubčovic na Opav., kde bývaly stavy. Šd.,
Wrch.

Stavitelství. Cf. Rk. Sl. O cenách stavi-
telského díla v Čech. v 15. a 16. stol. vz
v Wtr. Obr. 414.

Staviti. — abs. Mír staví, svár boří.
Kmp. Gr. 57. — co: zboží, pfänden. Kn.
rož. čl. 231.—237. S. krok. Vrch., pokrok,
Osv., hráze, průplavy, J. Lpř., šoupátko,
Šmr., vrtrání, Pass., mnicha (zadržeti), Let.
144., hry, Výb. II. 167., hříchy, Let. 86.,
plán, Kyt., kostely, zlé obyčeje. Št. Kn. š.
98., 99. Pražané svou vysoce stavějí (hrdě
si vedou). Bart. 221. Ktožby listy královy
stavoval. Št. Kn. š. 4 S. krovy (ležeti maje
nohy skrčené). Kdo staví krovy, toho ne-
odvedou. U N. Bydž. Kšť. — co komu.
Poče domek si staviti Hr. rk. 15. Stavěti
někomu svá prsa v odpor. Kká. — co, se
kam (proč). Pokrytci za ty se stavějí,
jakoby . . . BR. II. 10. a., Otters. I. 11. Tak
se pro lidi stavějí, sich verstellen. Korn.
Lab. 25. Na soud se s. Kká. S. něco v nové
světlo, Osv., někoho v čelo. Pdl. Staví se
nám něco na mysl. Tf. H. 1 15 Ku potupě
boží věž až k nebi stavěli. Pož. 56. — co,
se kde. V bodě A kolmici AK na přímku
BC s. Jd. S. něco okolo něčeho, Lpř.,
vedlé něčeho. Mj. 1. Krev se mi v srdci
stavila. Kká, Hrts. Doma sotva se stavil.
Sml. Faráři služby boží po vší Praze sta-
vili. Let. Stavili se v Svinech u jednoho
hospodáře na víně. Pč. 45. Na tom stavili
sú páni práva zemská. Let. 118 Aby zlé
mezi sebú sami stavovali. Št. Kn. š 168.
Rač všicku zlosť na mně staviti. Pravn.
2326. — co, se proti čemu. Proti této
theorii staví náhled ten, že . .. Osv. Stavěl-li
se kdo rohaté proti sousedu. Pam. Val.
Meziř. 193 Minulosť proti přítomnosti s.
Dk. — co čím: hříchy trestáním. Bart.