776

137. Tiem stavil hněv boží. Št. — co, se
jak. S. něco obloukem, in einer Bogenlinie,
Lpř., do budoucnosti, Sral., z gruntu pevně.
Mus. S. se hrdě;Všie věcí se stavíte jinak,
než jste. Št. Kn. š. 104. Někomu na roveň
se s., Us., po bok. Vlč. — co nad co :
nad právo. J. Lpř. — se oč = vsaditi se.
Slov. Sbor.

Stavítko v zámku = náčiní, které zá-
věrku v zámku v každé poloze drží, aby
nevypadávala, die Zuhaltung. Vz Včř. Z. I.
53.

Stavítkoměr, u. m. = míra na stavítka,
Stellungsmass, m. Šp.

Stavítkový, Stellungs-. S. šroubek, sou-
dek, Šp., hřídel v zámku, Zuhaltungsstift,
péro, -feder. Vz Stavítko (dod.). Včř. Z. I,
54.

Stavjačka, y, f = holub, který letě
křídla k sobě shýbá. Vz násl. Mor. Brt

Stavják, a, m. = stavjačka. Vz předcház.
Mor. Brt.

Stavjat = stavěti. Na již. Mor. Šd.

Stávka = zabavení. Jeden konšel puojčil
jest některú summu zl. v úrok. Na to zápis
má, jakož obyčej jest, pod stávkou. NB.
Tě. 227. — S. díla. S ku dělati, striken
(strejken). Dch Z jara r. 1890 bylo v Če-
chách a jinde mnoho stávek. Dělníci říkali:
Nepečeme (nepracujeme). Vz Stávkář (dod.).
— S. = správa starostů na okrese. Opav.
Brt. D. 269 , Zukal. — S. = zastavení, po-
koj. Aby neměl nihdzě s-ky jak u nás. Na
jihových. Mor. Brt

Stávkář = kdo práci zastaví, chtě tím
vynutiti větší plat, skrácení doby pracovní
a jiné výhody. Us.

Stávkovati, striken (strejken). Vz Stáv-
kář (dod.), Stávka.

Stávkovina, y, f.= stávkové zboží, Wirk-,
Strumpfwaare, f. Rk.

Stavné. Arch. IX. 385.

Stavnek, m., articulus, zastr., článek.
Rozk.

Stavnosť, i, f. = koňská nemoc. Dmk.
Č. 306. Vz Stavný, 3.

1. Stavný. S právo. Vz Ukázati co.

3. Stavný na ostruhu, spornstätig. Čsk.

Stavo! stavo! Volání na střečkující
krávy, aby stanuly. Mor. Brt.

Stavový. S. zelina, euphorbia lathyris.
Slov. Rr. Sb.

Stavropolit, u, m., meteorit. Vz Osv.
1875. 15.

Stavuněk. Cf. Mkl. Etym. 319. a , Cor
jur. IV. 3 1. 436., IV. 3. 2. 443 , Zř. zem.
Jir. 477., 700, Obstavení. Kde mívali s-ňky
u Konopištského. Let 295. — S. = stavení,
das Gebäude. Laš. Tč.

Stázati sa, vz Stazovati se Sl. spv. II.
63. Leč se prve stiežeš. Výb. II. 1167.

Stažeblivosť, i, f., systolia. Nz. lk.
Stažeblivý, systolisch. Nz. lk.

Sťažeje = stěžeje. Slov. Bern.

Sťažen, ě, m = stěžen, Mastbaum, n.
Slov. Orl. VI. 6.

Staženina dřeňová, myogene Contractur,
kloubová, arthrogene C. — S., Synkope. Cf.
Ndr. 12., Dk. Poet. 234., Stahování.

Stažený. Měl hrdlo jako s-né. Hlk. S
hláska, slabika, tvar, Ndr. 12., stopa, takt.
Dk. Poet. 234. Rty k úsměvu s-né. Hrts.
S. věta Vz Gb. Ml. II. 36 , 45.

Sťažiti atd., vz Stěžiti atd. Slov. Bern.

Stažlivosť. Ves. I. 81., Pal. Rdh. I. 390.,
Slov. zdrav. 355.

Stažlivý, contractil. Vch. Ar. II. 62.,
Nz. lk.

Stažnosť, i, f. = stížnosť. Slov. Zátur.,
N. Hlsk. XIV. 241.

Sťažoba, y, f. = žaloba.

Sťažobník, a, m. atd. = žalobník. Bern.

Sťažovati si = stěžovati si Slov. Zátur.,
N. Hlsk. XIV. 241.

Stblo. Bhm., Sv. ruk. 321. V MV. pravá
glossa. Pa. 24.

Stearinan, u, m. = lojan, stearinsaures
Salz. Nz.

Stearofanan, u, m., stearophansaures
Salz. Nz.

Stearolový. S. kyselina. Rm. I. 447.

Stearon, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 364.

Stearový. S. kyselina, aldehyd. Rm. I.
429., 349., Mj. 47.

Stearoxylový. S. kyselina. Rm. I. 447.

Steatom, u, m , steatoma. Nz. lk.

Stébelněti, ěl, ění = v stéblo vyháněti,
halmen. Sl. les

Stébelnina, y, f. = stébelnatina. NA. IV.
81.

Stebielce, e, n. = stebélko. Slov. Phľd.
IX. 1.

Stéblina, y, f. = osení, obilí stébelnaté,
Saat, f. U Břeclavě. Bkř., Rgl. — S. =
stéblo. Laš. Brt. D. 269.

Stéblo. Mkl. Etym. 320. b. Novotvar
stéblo z stblo, strsl. stbblo; ku stblo byl
gt. pl. stebl a z toho novotvar stéblo. Gb.
Už nemá ani s-la (ničeho). Us. Tonoucí s-la
se chytá. Us Tč.

Stébloví, n. = klasí. Laš. Brt. D. 269.

Stebňák, a, m., os. jm. Arch. VII. 351.,
312 , 265., VIII. 5 , 60, 59., 79.

Stebor, Stibor, a, m. = Ctibor. D. ol. I.
261. a j.

Stebotka, y, f. = stopka? Slov. Keď sa
to jabĺčko s-kou obrátí. Sl. spv. IV. 138.

Stéci. O tvarech cf. List. fil. 1884. 92
Dol. stěkať m.: stékati. List. filol. XVIII.
420. — co (komu). Že mu stekl tvrzi.
Půh. I. 121 S. předhradie. Let. 122. Tomu
stéká (má dost peněz) Laš. Wrch — od-
kud. Nám tvrz Lesnice byla ztečena s jeho
chleba od Chocovce. Půh. II. 582.— kam.
Mazánie na hlavu stec. Kar. 85. Řeky do
moře se stékají. Tk. Potok se s niu (řekú)
ztieče. Pil. a.— kdy. Město po několika-
měsíčném odporu ztečeno jest. Us. — jak.
Ješek Rejhrad svévolně a beze vší viny
ztekl Arch. II. 258. — kudy. Slzy stékaly
ji po tváři. Hrts. Voda teče po střeše, ko-
lejí. Us., Mj. 155.

Stecker, ckra, m., os. jm. — S. Ant.,
dr. filos. a cestovatel po Africe. Vz Tf. H.
1. 168., Ukaz. 109., Rk. Sl. — 8. Karel,
hudební spisov., nar. 1861. Srb. 177.

Stečisko, a, n., Bassin, n. Slov. Loos.
Vz Stečiště.