777

Stečný. S. úhly. Jd. Geom. I. 10.

Steeple chase (štýpl čés) = dostihy
koňské s překážkami, angl. Cf. S. N.

Stefan, a, m. S Václ., archidiakon, 1620.
Jg. H. 1. 629 - S. Kristian 1819.—^I6/1 1892.
Vz Bačk. Př. 59., Rk. Sl.

Stefani Jan, hud 1746.—1829. Vz Srb.
81.

Stefanid-es, a, m. S. Jan Chrudimský,
farář 1614. Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II. 244.
— S. Jan Veselský. Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk.
II. 244. — S. Simon Husinský, farář 1614.
Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II 245. — S. Jakub
1637. Jg. H. I. 629 , Jir. Ruk. II. 244. —
S. Václ. 1638. Jg. H. 1. 629.

Steffal, a, m., os. jm. S. Václ. , naroz.
1841., dr. a prof. anatomie při čes. univer-
sitě. Vz Tf. H. 1. 196., Rk. Sl.

Steh francouzský, kadeřavý, klikatý,
kobercový, košíčkový, kulatý, metličkový,
peckový, pletencový, smyčkový, s před-
nitkou, střídavý, svazečkový, šupinkový,
švýcarský (je s. podvlečný či spodní), vá-
zaný, Bindnaht, věnečkový, vidlicový, že-
bérkový. Exc. Dostanou-li švadleny příliš
chatrný kus do správky, říkají: Tuhle taky
praví s. k stehu: Bratře drž, já už nemohu
Us. Lg.

Stehennáč, e, m., oedemera, brouk. Cf.
Kk. Br. 270.—272 , Brm. IV. 147.

Stehenní kroužky u hmyzu, Schenkel-
ringe. Kk. Br. 7. Š. punčocha, bolesť či-
vová, Schenkelneuralgie.

Stehience, e, f. = stehénko. Slov. Phľd.
X. 15.

Stehlec, corduellus, stehlík. Sv. ruk
318. b.

Stehlice, e, f., Stiglitzweibchen, n. Rk.

Stehlík. Cf. Šrc. 70., Brm. II. 2. 329.
S. malovaný = s. pravý ; s. plavý = slavík.
Na jihovýchod. Mor. Brt. — S. z Čeňkova

Kašp. Lad., 1571. -1612., mistr svob. umění

a radní v Plzni. Vz Jir. Ruk. II. 245., Rk.
Sl., Jg. H. 1. 629., Ukaz. 72. — Fab S.
z Čeňkova a Treustädtu a jeho rukopisy.
Vz Mus. 1889. 421. nn. - S. Karel, nar. 1830.,
† asi 1889., hospod. rada při pražské obci.

Stěhlý = štěhlý, štíhlý. Mkl. Etym. 289.

Stehnatka = útlokřídelka, Schenkel-,
Zehrwespe, f. Cf. Brm IV. 337. nn.

Stehnisko, a, n., vz Krkavec (dod.).

Stehno. Cf. Mkl. Etym. 328. a., Mkl. aL
289.

Stehnooponový. S. kýla, epiplomerocele.

Stehnopohlavní čiv, Nervus genitocru-
ralis.

Stěhnúti = přinášeti, přivážeti. Se všech
stran k němu běžiechu a pracné k němu
stěžiechu. Hr. rk. 29. v. 411.

Stěhovací řád, Ausziehordnung, f. Jr.
tr., horečka = touha po putování z místa
na místo. Mus. 1880. 478.

Stěhovačka. Šf. III. 239.

Stěhování se duší. Osv. I. 554. S. se
národů z Asie do Europy. Vz Pal. Rdh. II.
48.—67 , Mus. 1834. III. 305.—342., Ukaz.
72. Preneštastné stehovanie, keď niet čo
nakládat. Slov. Orl. IX. 247. S. do nového
bytu. Vz Mách. 94.

Stěhovánky. Na dobrovolných svých
s-kách hledali jediné země, již by zúrod-
nili. Šf. Strž. II. 22.

Stěhovatel, e, m. S. do Ameriky, Aus-
wanderer. Tč.

Stěhovavý. S. školy (ambulatorní). Vz
Ott. II. 98.

Stěhovka, y, f., Uibersiedlungsbüchel,
n. Šp. — S. = vlaštovka. Slov. Č. Čt. I.
131.

Stehovník, u, m. = želízko k vypicho-
vání stehů na obuvi, der Stepper. Vz Matj.
178.

Stehový květ (ve vyšívání). Us.

Stěha, figo. V MV. nepravá glossa. Pa.

Steidl Ant., nar. 1832, dr. lékař., po-
slanec říšského sněmu. Vz Rk. Sl.

Steigbigel, gla, m. — S. Frant., úředn.
Jg. H. 1. 629.

Steinich, a, m. — S. Kar., ředitel při
měst. školách v Praze. Vz Tf. H. 1. 199.,
200.

Steinmann, a, m., prof. lučby. Cf. Jg.
Zl. 215., 241., Tf. Mtc. 46. — S. Vil, nar.
1840, řed. gymn. královéhrad., spisov.

Steinmetz Leo, 1843. Jg. H. 1. 629.

Stejciti oprav v Stejčiti.

Stejnako = stejně. Val. Vck.

Stejně. Cf. Čert jako ďábel. Pěšky jako
za vozem. — S. = pořád, laš. S. tam cho-
ďuł. Brt. S. 175.

Stejněznějící, gleichlautend. Stč.

Stejniti = stejným činiti. Laš. Tč.

Stejnka, y, f. = rovný díl. Na s-ky.
U Kdýně. Rgl.

Stejno. Rozdělil jmění na stejno. Hrts.

Stejnobarvec, barvce, m., minoa, motýl.
Kk. Mot. 280.

Stejnoboký, gleichbeitig. Lpř.

Stejnočasně. Šf. III. 378., Šf. Strž. I.
570.

Stejnočlenec, nce, m., homolota, brouk.
Kk. Br. 76.-78.

Stejnočlenný tvor, živočich. NA. V.
od. 11. 8.

Stejnodeštnice, isohyety = čáry spo-
jující na mappě body, jež mají stejné prů-
měrné množství ročních srážek vodních.
Stč. Zem. 639.

Stejnodílný, gleichtheilig. S. dědictví.
Us. Pdl.

Stejnodobosť, i, f. S. verše. Dk. Poet.
240.

Stejnoduchý = stejně smýšlející. S. druh.
Čch. Evr. 62.

Stejnohledný. S. body, úsečky, příčky,
úhly, čáry, obrazce. Jd. Geom. II. 16, 17.

Stejnohřbetnice, e, f. S., isorachie =
soudmutice, čáry, vyznačující na mappě
mořské polohy, do nichž v určité hodiny
připadaly hřbety či hřebeny vln. Vz Sou-
dmutice. Stč. Zem. 765.

Stejnojazyčný, gleichsprachig. Lpř.

Stejnojmenný. S. místa. Pal. Rdh. II.
362.

Stejnokmenný. Národ s Thraky s-ný.
Šf. Strž. I. 291.

Stejnokořennosť, gleiche Wurzelab
stammung. S. slov. Šf. III. 462, 592.



	777

	Stečný. S. úhly. Jd. Geom. I. 10. Steeple chase (štýpl čés) = dostihy koňské s překážkami, angl. Cf. S. N. Stefan, a, m. S Václ., archidiakon, 1620. Jg. H. 1. 629 - S. Kristian 1819.—^I6/1 1892. Vz Bačk. Př. 59., Rk. Sl. Stefani Jan, hud 1746.—1829. Vz Srb. 81. Stefanid-es, a, m. S. Jan Chrudimský, farář 1614. Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II. 244. — S. Jan Veselský. Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II. 244. — S. Simon Husinský, farář 1614. Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II 245. — S. Jakub 1637. Jg. H. I. 629 , Jir. Ruk. II. 244. — S. Václ. 1638. Jg. H. 1. 629. Steffal, a, m., os. jm. S. Václ. , naroz. 1841., dr. a prof. anatomie při čes. univer- sitě. Vz Tf. H. 1. 196., Rk. Sl. Steh francouzský, kadeřavý, klikatý, kobercový, košíčkový, kulatý, metličkový, peckový, pletencový, smyčkový, s před- nitkou, střídavý, svazečkový, šupinkový, švýcarský (je s. podvlečný či spodní), vá- zaný, Bindnaht, věnečkový, vidlicový, že- bérkový. Exc. Dostanou-li švadleny příliš chatrný kus do správky, říkají: Tuhle taky praví s. k stehu: Bratře drž, já už nemohu Us. Lg. Stehennáč, e, m., oedemera, brouk. Cf. Kk. Br. 270.—272 , Brm. IV. 147. Stehenní kroužky u hmyzu, Schenkel- ringe. Kk. Br. 7. Š. punčocha, bolesť či- vová, Schenkelneuralgie. Stehience, e, f. = stehénko. Slov. Phľd. X. 15. Stehlec, corduellus, stehlík. Sv. ruk 318. b. Stehlice, e, f., Stiglitzweibchen, n. Rk. Stehlík. Cf. Šrc. 70., Brm. II. 2. 329. S. malovaný = s. pravý ; s. plavý = slavík. Na jihovýchod. Mor. Brt. — S. z Čeňkova Kašp. Lad., 1571. -1612., mistr svob. umění a radní v Plzni. Vz Jir. Ruk. II. 245., Rk. Sl., Jg. H. 1. 629., Ukaz. 72. — Fab S. z Čeňkova a Treustädtu a jeho rukopisy. Vz Mus. 1889. 421. nn. - S. Karel, nar. 1830., † asi 1889., hospod. rada při pražské obci. Stěhlý = štěhlý, štíhlý. Mkl. Etym. 289. Stehnatka = útlokřídelka, Schenkel-, Zehrwespe, f. Cf. Brm IV. 337. nn. Stehnisko, a, n., vz Krkavec (dod.). Stehno. Cf. Mkl. Etym. 328. a., Mkl. aL 289. Stehnooponový. S. kýla, epiplomerocele. Stehnopohlavní čiv, Nervus genitocru- ralis. Stěhnúti = přinášeti, přivážeti. Se všech stran k němu běžiechu a pracné k němu stěžiechu. Hr. rk. 29. v. 411. Stěhovací řád, Ausziehordnung, f. Jr. tr., horečka = touha po putování z místa na místo. Mus. 1880. 478. Stěhovačka. Šf. III. 239. Stěhování se duší. Osv. I. 554. S. se národů z Asie do Europy. Vz Pal. Rdh. II. 48.—67 , Mus. 1834. III. 305.—342., Ukaz. 72. Preneštastné stehovanie, keď niet čo nakládat. Slov. Orl. IX. 247. S. do nového bytu. Vz Mách. 94.	Stěhovánky. Na dobrovolných svých s-kách hledali jediné země, již by zúrod- nili. Šf. Strž. II. 22. Stěhovatel, e, m. S. do Ameriky, Aus- wanderer. Tč. Stěhovavý. S. školy (ambulatorní). Vz Ott. II. 98. Stěhovka, y, f., Uibersiedlungsbüchel, n. Šp. — S. = vlaštovka. Slov. Č. Čt. I. 131. Stehovník, u, m. = želízko k vypicho- vání stehů na obuvi, der Stepper. Vz Matj. 178. Stehový květ (ve vyšívání). Us. Stěha, figo. V MV. nepravá glossa. Pa. Steidl Ant., nar. 1832, dr. lékař., po- slanec říšského sněmu. Vz Rk. Sl. Steigbigel, gla, m. — S. Frant., úředn. Jg. H. 1. 629. Steinich, a, m. — S. Kar., ředitel při měst. školách v Praze. Vz Tf. H. 1. 199., 200. Steinmann, a, m., prof. lučby. Cf. Jg. Zl. 215., 241., Tf. Mtc. 46. — S. Vil, nar. 1840, řed. gymn. královéhrad., spisov. Steinmetz Leo, 1843. Jg. H. 1. 629. Stejciti oprav v Stejčiti. Stejnako = stejně. Val. Vck. Stejně. Cf. Čert jako ďábel. Pěšky jako za vozem. — S. = pořád, laš. S. tam cho- ďuł. Brt. S. 175. Stejněznějící, gleichlautend. Stč. Stejniti = stejným činiti. Laš. Tč. Stejnka, y, f. = rovný díl. Na s-ky. U Kdýně. Rgl. Stejno. Rozdělil jmění na stejno. Hrts. Stejnobarvec, barvce, m., minoa, motýl. Kk. Mot. 280. Stejnoboký, gleichbeitig. Lpř. Stejnočasně. Šf. III. 378., Šf. Strž. I. 570. Stejnočlenec, nce, m., homolota, brouk. Kk. Br. 76.-78. Stejnočlenný tvor, živočich. NA. V. od. 11. 8. Stejnodeštnice, isohyety = čáry spo- jující na mappě body, jež mají stejné prů- měrné množství ročních srážek vodních. Stč. Zem. 639. Stejnodílný, gleichtheilig. S. dědictví. Us. Pdl. Stejnodobosť, i, f. S. verše. Dk. Poet. 240. Stejnoduchý = stejně smýšlející. S. druh. Čch. Evr. 62. Stejnohledný. S. body, úsečky, příčky, úhly, čáry, obrazce. Jd. Geom. II. 16, 17. Stejnohřbetnice, e, f. S., isorachie = soudmutice, čáry, vyznačující na mappě mořské polohy, do nichž v určité hodiny připadaly hřbety či hřebeny vln. Vz Sou- dmutice. Stč. Zem. 765. Stejnojazyčný, gleichsprachig. Lpř. Stejnojmenný. S. místa. Pal. Rdh. II. 362. Stejnokmenný. Národ s Thraky s-ný. Šf. Strž. I. 291. Stejnokořennosť, gleiche Wurzelab stammung. S. slov. Šf. III. 462, 592.