784

Stokolen, lnu, m. = kolenec, Sparg. S
nivní, spergula arvensis. Let. Mt sl. VIII.
1. 37.

Stokolo. Právě je toho s. vody (= právě
to dostačuje). .Val. Vck., Brt. D. 269.

Stokop, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.

Stokopka (stokovka), y, f. = lesní stu-
dánka pod vrchem Žďárem u Rokycan. Us.
Fč.

Stokorců, os. jm. Wtr. Obr. 89.

Stokování, n., Anlagen von Canälen.
Zpr. arch. XIX., Osv., Athen. III. 312.

Stokovnictví, n., das Canalwesen. Osv.
1885. 943., Zpr. arch. XIX. seš. 3., Athen.
III. 311.

Stokový, Cloaken, Canal- S. vody. Athen.
III. 368. Otrava plynem stokovým, Cloaken-
gasvergiftung.

Stokrátdobrá, é, f. = druh hrušek. Mor.
Vck., Brt.

Stokusožertva, stožertva, y, f. = heka-
tomba. Vinař.

Stól. Mathiáš jest dosáhl stola. Leg.
o 12 apošt. Cf. Šf. III. 335. Na královském
stole sedě; Chci jej svého stola ssiesti Mus.
1887. 212., 220.

Stolárčina, y, f. = stolářské (truhlářské)
řemeslo. Slov. Šd.

Stolarňa, ě, f., Tischlerwerkstatt. Mor.
Rgl.

Stolaviční, éxató^vyog. Lpř.

Stole, e, f., trabasera, zastr., vor ? Rozk.,
trabeseta. Veleš.

Stolec. Sv. ruk. 234., Hr. rk. P. 550. —
S. = stolička pod nohy, podnožka. Val.
Vck., Brt.

Stolečna, y, f., Schublade. Našel jsem
to ve s-čně zemřelého pana děkana. Radní
protok. kolínský E 18. ad 12. Oct. 1611.
Vz Stolenice, Stolník (dod.).

Stolek = dílna. Us.

Stolenica, e, f. = stolečna, stolník, Schub-
lade, f. Ukradomky s-cu odemknul. Slov.
Dbš. Sl. pov. VII. 32.

Stolenský, ého, m., os. jm. Arch. VIII.
275.

Stoleťák, a, m. = sto let starý. Šd.

Století. Je z předešlého s (konservati-
vec). Us.

Stoleve, f.?, traba, zastr. Bhm.

Stolice v sednici (židle). Us. Fč. Val.
Vck. S vysokej stoličky na nízkú sem se-
dla (špatné pochodila). Brt. N. p. 265. Dělá
ze mne s-čku (lávku) = neváží si mne,
jezdí po mně. Val. Vck. Svú matku posa-
dil na s-ci pravé čistoty. Št. Kn. š. 71. Kdo
na dvou stolicích sedí, snadno mezi nimi
na zem padne. Lpř. Podtrhl mu s-čku =
předešel ho. Us. Kšť. — S. vdovská = stav
vdovský. Pakliby po smrti jeho (manželově)
svú s-ci proměnila (se vdala). 1439. Z. d.
krn. — S. = trůn. Šalomoun na s-ci do-
sedl. Pož. 3. — S. soudní. Když v súdný
den před stolici toho mocného súdce při-
jdem, V nichž jest Buoh jako svú stolici
ustavil, s niež súdí. Št. Kn. š. 5., 146. —
S. ku potřebě přirozené. Výb. II. 1445. —
S. = vyprázdnění žaludku. S. snětivá, bran-
dig, krvavá, Blut-. S. slizovatá, syrovatečná,
tuhá, řídká. Čistá žinčica bez klagu je ku

zdraví na pluca i napraví zatvrdlú s-cu.
Laš. Tč. Cf Slov zdrav. — S. na sou-
struhu, die Knagge, vz Včř. Z. II. 65.,
u péra kočárového, Federstock, m., Pdl.,
optická, ZČ. III. 12., 75., v zámku. Pdl.
S. řezací (hádanka): 1. Železný otec, dře-
věná máma, slaměné dítě do kouta letí.
2. Má to boky dřevěné, zuby železné, střeva
slaměné. Km 1886. 738. — S. = hrubá
ovce s vysokými nohami. Mor. Brt.

Stolička Ferd., 1838.—1874 , dr., přírodo-
zpytec. Vz Rk. Sl.

Stolík = příhrada v truhle, ve stole.
Mor. Brt. D. 145.

Stolikoto = toliko. Zapisuje mu to do
jeho s. života k jmění. Arch. VIII. 603.

Stolinský Mart. ze Zvoleňovsi, bakal. a
učitel, † 1621. Vz Jir. Ruk. II. 245., Mus.
1888. 460.

Stolíř = řemeslník, který pracuje u zá-
kazníka za stravu a denní mzdu, Störer.
Šp.

Stolistka. Č. Rž. I., Čch. Dg.

Stoliti. Když s-li. Výb. II. 1582. —
s kým. S paní stolil při jídle. Wtr. exc.
— kde. Neslušieť v posvátném miestě s.
Výb. II. 287. Hřiešníci stoléchu s ním. B.
mik. Mat. 9. 10.

Stoľka že som do vody nepadol (málem
bych byl padl). Slov. Rr. Sb.

Stolko. Hom. opat. 152. a. S. = toľko,
na toľko. Czm. 103.

Stolné, ého, n. = plat za stolek (šev-
covský) na ulici postavený. 16. stol. Wtr.
Obr. 40.

Stolní mistr, řeč, modlitba. Us. Pdl

Stolničiti s kým = stolovati. Č. Kn. š.
91.

Stolník, u, m. = stolečna. Náš starosta
si dal dělati s. pod celým stolem. U Sku-
hrova. Semerád J.

Stolohyb, u, m . Tischrücken, n. Rk.

Stolokojenec, nce, m., Tischgenosse, m.
Stč. Luň. 10.

Stolokol, u, m., Tafelrunde, f Rk.

Stolová, é, f. = jídelna. Slov. Cf. Czm.
103.

Stolovací, Schmaus-. Lpř.

Srolování, n., das Speisen. — S. = oběd
svatební. Nov. — S. = večeře Páně u pro-
testantů. Vck.

Stolověda, y, f., Gastrosophie, f. Rk.

Stolovský, ého, m. Dr. Ed. V. St. Vz
Bačk. Př. 172.

Stolový. S. hora = souhvězdí. Stč. Z.
25.

Stomakake, y, f. = hniloba úst. Vz
Slov. zdrav. 356.

Stomillionový národ. Koll. III. 114.

Stomlacha, y, m. = skoták. Laš. Brt.
D. 269.

Stomlachovať se = skotačiti, paludo-
vati se. Mor. Brt. D. 269.

1. Ston. Cf. Mkl. Etym. 350. a. S. větrů,
Vrch., Osv., mroucích. Čch. S. bôlu dral se
z něho. HVaj.

2. Ston = drouh. Vz Vořina.
Stonati, stóňu, stóněš; stoni; stóně, sto-

ňúc; nčes. stůňu, stůňou. Gb. Stoníc. Št.
Kn. š. 300. 47., Pass. 625. - abs. S. ano