785

nebolí. Smil. Jide od nie velmi stóně. Mus.
1887. 218. — čím (proč). Stoníc pro
hroznú tesknosť. Št. Kn. š. 24. Paris pro
ni proti Řekům srdcem stonal. AlxV. v.
789. (HP. 20.). Živým srdcem stoně. Sv.
Mař. v. 332. Ňadro tvoje srdcem stoná. Vrch.

Stonavka, y, f. = řeka v Těšínsku.
Sláma. Put. 221.

Stonavý, languens. Bieše některaký s.
Lazaň. Ev. víd. 28.

Stonba, y, f. = ston, stonání. S. slep-
cova. Sldk. 480.

Stončák, u, m. = houba. Mor.

Stonče, vz Lopače.

Stončiak, u, m. = druh hub. Slov. Ssk.

Stonek, nku, m. — S. u rostlin. Vz
Ston, 2.. Rosc. 183. — S. = trn, ozub, der
Dorn. Čsk. Puška se stonkem. NA. III.
104. — S. = čtyři táčky postavené na poli
vedle sebe klasy vzhůru. Staviať do stonků.
Vz Táčka. Brt.

Stonkovka, y, f. = druh hub. Slov.
Ssk.

Stonkový = k stonku se vztahující, Sten-
gel-. SP. II. 114 — S. puška. Vz Stonek.
NA. III. 104.

Stonkůvka, y, f. = houba. Mor.

Stonky. Vz Ston, 1.

Stonný = stanavý, stonící. Keď tie spevy
víchor s-ný priveje mi k uchu. Slov. Tóth.
B. 118.

Stonoha, y, m. = klamač, šejdíř. Slov.
Dbš. Sl. pov. VIII. 38.

Stonožka. Cf. Odb. path. III. 919., Brm.
IV. 684., Hlb. Rejstř. XXXIV, Baruška,
Ovečka, Strnožka, Rk. Sl.

Stomila, y, f. = stonavá ženská. Slov.
Rr. Sb.

Stoosmadvacaterka, y, f., nota. Zv.

Stoostroví, n. Lpř. Sl. I. 196.

Stopa. Cf. Státi Šf. III 488. — S. =
šlepěje. Stopa zavřená, vz Zavřený. — S.
přímky, Durchstosspunkt, roviny, die Trace.
Jrl. 425., Jd. Geom. II. 3. S. = průsečnice
roviny prostorové s rovinou průmětnou.
S. nárysná, půdorysná. NA. V. 54. — S.
verše. Stopy protilehlé, jednotvárné, střídné,
Dk. Poet. 228., dvoj-, troj-, čtyř- atd. -dobé,
stejnodobé, rovnomocné, korrespondující,
229., stoupavé, klesavé, zdvižné, klesné,
231 , irrationalné či nezměrné, 234., rhyth-
mické či časoměrné, dynamické, přízvučné
či siloměrné, 235., přerušené, zkrácené či
kusé, 243., podstatné, 248., jeano-, dvoj-,
troj-, víceslové, 253., kusoslové. 254. Cf.
Vor. P. 19.

Stopčák = zhlavec, poduška ze stopek
(ostenek) husích, jež se dává na spodek
do hlav. Val. Vck.

Stopěj. Stúpaj u mé s-je; Kdo má krátkú
s-ji, je rychlý. Výb. I. 318, 958.

Stopelestní, éxar óí^vyos. Lpř.

Stopěna, y, f. = kravské jm. Mor. Brt.

Stopený v čem jak. Meče dravčím chtí-
čem s-né až k jilci v krvi. Kká. K sl. j. 66.

1. Stopiti co, koho. Stop tě vlna. Vrch.
S-li je. Pal. Děj. V. 2. 69. Potopa stopila
všecky. BR. II. 110. b. Povodeň s-la na
2000 lidí. Dal. 105. Hněv ochladí se vskoře,
nenávisť nestopí ani moře. Lpř. — kde.

Šavli v hrdlech jim ztopil; V krvi nepřá-
telské zášť ztopí. Kká. Td. 246., 290. V číši
z-la se poslední studu čásť. Čch. Bs. 30.
Peníze jeho se v moři s-ly. Č. Dej, ať ne-
jsouce na těle ztopeni kají se. Hus. II.
284. — kam. V jejichž moře (slz) ztopil
tyran celý národ v haně. Čch. Mch. 76. —
co, se čím. Ochechule vlnami ztopil. GR.
Zrak slzou se mu ztopil; Ruměncem se zto-
pil (zarděl se). Kká. Pot mu proudem stopil
skráně. Vrch.

3. Stopiti co čím. Mladosť, ty zápolom
ztop mrtvosti sňahy. Sldk. 314.

2. Stopka = běhoun na přezmenu, der
Läufer an der Schnellwage. U Nov. Bydž.
Kšť. — S. = udice, das im Hefte o. Griffe
steckende Ende eines Werkzeuges, die An-
gel. Šp. — S. mozková, pedunculus cerebri.

Stopkastý = stopkatý. Slov. HVaj. BD.

II. 88.

Stopkati = šlapati. S seno. U Star.
Jič Vhl.

Stopkovýtrusný. S. houby. Rosc. 70.,
Ott. V. 805.

Stopovati co jak. Dychtivým okem
každý jeho krok s-la. Šml.

Stopyšice, pl., míst. jm. Tay. Bš. 56.

Storamý = storamenný. Kuzmány.

Storcovati se kam. Na bryčce na se-
dátku nehrubě pohodlném s-val sa vzhůru
do kopce. Kos. (Km. 1885. 115.).

Storka, y, f. = stotina. Slov. Loos.

Storočie, n. = století. Lipa, Ssk.

Storoční, Säcular-. Ssk.

Storočnice, e, f., saeculum. Kalousek.

Storukáč, e, m. = storukovník. S. Bria-
reus. Hý.

Storuký. Lpř., Koll. St. 770.;

Stoss Maxim. Rud., farář 1770. Cf. Mus.
1891. 105.

Stostopý, 100 Fuss lang o. breit o. tiet.
Lpř.

Stošky, pl. = vrch v Mal. Hontu na Slov.
Orl. II. 227., Let. Mt. sl. VI. II. 6.

Stotně = stonásobně, hundertfach. Al-
mužna je vrecko, v němž se s. rozmnožuje
všecko. Na Bezkyd. a Slov. Tč.

Stotník, a, m. = setník. Slov.Loos.

Stotožniti. Šf. Strž. I. 412., Dk. Rozb.
f. 39.

Stotožňování, n. Cf. Ndr. 48.—52.

Stotý = stý. Rk.

Stoudev. Vz Mkl. Etym. 324.

Stouha. Mkl. Etym. 351. a.

Stouliti (co k čemu): pysky k smíchu,
Koll. Zp. II. 115., ústa k líbání. Kká. Stul
(hubu), appone silentium. Bhm.

Stoupa. Mkl. Etym. 324. a. Má nohy
jako stoupy (silné). Na Plzeň. Brtv.

Stoupadlo, a, n., vz Stoupátko. NA.

III. 63.

Stoupání, děje, představy, Dk., mzdy,
Kzl., teploty, Stč., agia, kursu, ceny, tlaku
vzdušného atd. Us. Pdl.

Stoupenkyně, ě, f. = následovnice. Vz
Stoupenec. Mus. 1880. 153.

Stoupiti, stoupnouti, pnul a pl, ut, utí.
Cf. Mkl. Etym. 324. a. — abs. Teplota,
tlak (vzdušný), voda, cena atd. stoupá. Us.
Pdl. Představa stoupá. Dk. — kam. S-pil