786

k jinochu, Kká , v dól. Výb. II. 2. — komu
nač: na odpor. Wtr. — odkud (kam jak).
Z mechů stoupá vůně opojivá. Vrch. Le-
hounkou nožkou stoupá z vln na břeh.
Osv. VI. 940. — v čem: v slávě, Kká.,
v ceně, Kzl., v létech. Bkř. — kudy. Měsíc

p o nebesích stoupá. Kyt. 1876. 78. — oč.
Dráha nemá při délce 250 sáhů více stou-
pati nežli o jeden sáh. NA. IV. 187. —
komu kam. Stupoval í (jí) do slobody
(chtěl jí učiniti násilí). Brt. N. p 3. — čím
jak. Stúpí-li levú nohú prve. — jak kam
Št. Kn. š. 148. S -puje zbožným krokem
ke chrámu. Kyt.

Stoupnutí, n., vz Stoupiti.

Stověk, u, m., saeculum. Staré slovo.

Stovkový = co stovku stojí. Us.

Stovolí, n. = hekatomba. Lpř.

Stoznova = znova. Vz Znova.

Stozrnko, vz Stozrno. Mllr. 54.

Stožár. Mkl. Etym. 324. a.

Stožiště, ě, n. = kopiště, okoliště, čer-
viště, Schoberfleck, m. Sl. les.

Stř- mění se na Hrozenkově na Moravě
v čer:- čerešňa, čereva, čerepy. Brt. Jinde
místy v č: čevo (střevo), čepaň n. čepaňa
(střep). Brt. S se vysouvá: třílet, třízlík.
List. fil. 1891. 51.

Straba, y, m., vl. jm. Dal. 20. 11. — S.
Jak. Jg. H. 1. 629.

Skrabačky = škubánky. Slov. Němc.
IV. 431.

Strabinec, nce, m. = antimonový okr,
Antimonocker. Hř.

Strabiti. Mkl. Etym 322. a.

Strabo Jak., mistr, městský písař, † 1582.
Vz Jir. Ruk. II. 246.

Straboch, a, m., os. jm 15. stol.

Strabyšov, a, m. = míst. jm. D. ol. VI.
331.

Stracenuška, y, f. = stračka květina.
V Podl. Brt

Stracovati, vz Ztratiti. Bern.

Stračací = stračí. Slov. Bern.

Stračena = strakula, strakuša. Hádanka:
1. Látanička látaná, nikde jehlú nepchaná.
— 2. Látané, pantané, jehlú netýkané. Km
1886. 738. — S. = jm. kozí. Mor. Brt.

Stračí ocas = býkovec obec, daphne
mezereum. Skar. S. oko = kuří oko, Elster-
auge, clavus.

Stračín, a, m. = kopec. Pam. arch. I.
171.

Stračina, y, f. = strakatá koza. Prss. —
S. = úzká dolina ve Spiši na Slov. Sokl.
I. 52.

Stračinky, pl., f. = dolina u Uh. Ska-
lice. Let. Mt. sl. VIII. 2. 23.

Stračka, zdrobn. straka. Volakde s-kám
rozdával (o umouněných dětech; na Mor.:
Krmil vrány). — S. rostl. Cf. Slov. zdrav.
453. — S. = fizole. Vz Orlíčkový (dod.).
Brt. — S. = údolí a potok u Zašové na
Val. Meziříčsku. Vck., Pk.

Stračkovitý. S. rostliny, senecionideae.
S. N. V. 151.

Strádati. Mkl. Etym. 324. b. — kde.
By vrabovým okem hledal, málo by na
světě strádal. Homl. v. 456., 457. — čeho.
Msn. Or. 18. Jsem milosti s-jíc. 15. stol.

Zlá žena milosti strádá. Ezp. 2510. Dietete's
na Boze žádal. Již jeho nebudeš s. Sv.
Mař. v. 206. S. budú milosti boží. Ol. —
čím: hladem, nedostatkem, neduhy, vál-
kami, zimou. Šmb. S. II. 106., 95, II. 97.,
115. — komu proč. Steskem mi s-lo srdce.
Čch. Živ. — jak. Horúcim srdcem strádal.
Hr. rk. 201. — od čeho. Tito od nich
mnoho s-li; Tyto země náramně s-ly od
jejich vpádů. Šf. Strž. I. 504, II. 161.

Strádavosť. Pal. Rdh. I. 403.

Strádavý, kränkelnd; entbehrend. Byt
náš božný a s-vý. Pal. Rdh. I. 425.

Stradně, cf. Stradný. Koll. IV. 206.

Stradúcí čas, tempus tribulationis. Mus.
1887. 221. Cf. Strádati.

Straduna, y, f. = potok u Osoblahy.
VSlz. III. 24.

Strahnouti, vz Strahovati.

Strahov = strážnice. Lšk. — S. = polní
hřbet u Libně. Krč.

Strahovati. Mkl. Etym. 293., Pal. Rdh.

I. 186. — nač. Na nás strahují. Arch. VII.
374.

Strach. Cf. Mkl. Etym. 324. b. To by
bylo strachu, jako v pytli hrachu (nebojíme
se); S. jsem nechal doma; Nestojí mi to
ani za s.; Nevěděl s-chy kam se poděti.
Us. Tkč. S. na tom býti musí, kdož jest
zlého svědomí. Bart. 78. S. bývá špatný
rádce. Pal. Rdh. III. 176. Z toho šel s.
veliký všem Němcům. Pal. Děj. III. 3. 304.
Tu spade s liudi na všě. Alx. V ta doba
(každý) bez s-chu mohl se křesťanem na-
zývati. Št Kn. š. 13. Ani kula ani prach
neudělá mi žáden s., jak je Pambů se mnou.
Us. Brt. S. časem více může nežli přiro-
zení. V. Kdo o strachu neví, ten vítězí.
Us. Bž. S. vytvořil si první bohy. Hš. exc
— Plur. S-chové tvoji smútili mě. Ž. wit.
87 17. — čeho. Pro s. zboží toho (o ně).
Ezp. 2915. Pro s. veliké hřímoty. Výb.

II. 4. — zač. Těm přicházie s. a bázň za
sbožie. Št. Kn. š. 29. — s akkus. Strachť
mě jest, byť z toho neměl viece ztráty.
Št. N. 237. 35. - S. jest. S. se na něho
podívat (tak je bídný). Us Šd. Kdyby se
ta věc měnila, s. jest nových ruoznic. Arch.
VIII. 265. Je s., aby těmi marnostmi ne-
zašli v hřiech. Št Kn. š. 143. Kdožť který
z těch sedmi úhlavných v obyčej vezme,
tuť jest s., byť nebyl tu hřiechem smrtedl-
ným. Št. N. 142. 37.

Strachlivý = strašný, strach působící.
Ta maškara měla s-vé oči. U Kdýně. Rgl.

Stracholec, lce, m. = pečivo (druh ko-
láče z pšenice). Wtr. Obr. 718.

Strachoplodný, furchterregend. Dk.

Strachopud, a, m. = strašpytel. Slov.
Zátur.

Strachostivo, furchtsam. Pozrela naňho
s. HVaj. BD. II 133.

Strachotinka (Methodka), y, f. = studně
u Viškova. Proch.

Strachotka, y, f. = bázlivá ženská. Slov.
Dbš Sl. pov. III. 80.

Strachov, a, m. = dvůr u Kralup na
Velvar.

Strachovice. Ze S-vic Adam Jindř. 1619,
Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II. 246.