790

Strážnice. Ze S-ce Mart., Moravan. 1390.
Vz Šb. D. j. 290, Jir. Ruk. II. 248. — Ze
S. Bedř. Ukaz. 110.

Strážníček, čka, m., zdrob. strážník.
Andělíčku, můj s-čku. Us.

Strážnička, y, f., zdrobn. strážnice,
Schilderhaus.

Strážný = střehoucí. S. pluk, Šf., duch.
Lpř. — S., vrch v Příbr. a v Králicku.
Krč.

Strážový = strážný. S. jízda. Sl. let. II.
59.

Strcalka, y, f. = strcule. Slov. Orl. VI.
57.

Strcanie, n. = strkání. Slov. Sokl. II.
400.

Strcať = strkati. Slov. Zátur.

Strčeti. Mkl. Etym. 322. a.

Strčihlava, y, f. = hora na Vysocku.
MzO. 1890. 130.

Strčiti. Cf. Mkl. Etym. 322 a. — od-
kud (čím proč). Strčeni sú s nebe (zlí
andělé) Mus. 1884. 240. Ďáblové sú z tre-
tieho kuoru s-ni. Št. Kn. š. 149. Jenž námi
strčil pro náš pych z nebes ven. Výb. II.
34. Bude smrtí strčen. Kat. 2044. S se ze
dveří (pomalu vycházeti). Sá. — co, se
kam. S. se někam (jíti). Us. Rgl. S. prsty do
dveřejí není radno. Kká. S. někomu něco
pod nos, unter die Nase reiben. Us. Dch.

Strčky. Kde jsú klučky, tam jsú s.,
Běžte, baby, odtud z hučky. Vesna 1888.
110.

Strď Sladká s. Pravn. 2073. Rty vilné
ženy jsú jako plást strdi. BO.

Strdař, e, m. = včelař. Pk.

Strdielce, strdielko, a, n. S. fujary =
hrkel? Slov. Čjk. 20.

Strdimil. Cf. Brm. II. 2. 607.—608.

Strdlice = mladý losos (asi ½). Ves.
IV. 130.

Střebací, Aufsaugungs-. S. síla. Mour.

Střebání, n. Vz Slov. zdrav.

Střebanica, e, f., Sauferei, f. Slov. Ssk.

Střebati co komu. Křivda nám duši
střebe. Čch. Bur. — co jak: hltavě. Osv.
— koho kde. V mozku mne to střebe
(mrzí mne to). B. Janda.

Střebek, bka, m. = kdo rád střebe. Šd

Střebel, bla, m. = střevel ryba. Slez. Šd.

Stréberný atd. = stříbrný Slov. Bern.

Střebeský Jan, 1827. Jg. H. 1. 630.

Strébkovati = střebati Uh. Brt. D. 269.

Střebný, schlürfbar. Bern.

Střebor, a, m. z: Střezibor. Pal., Mus.
1889. 162, 169.

Střebrnice, e, f., argentela, zastr. Rozk.

Strébro, a, n. atd. = stříbro. Slov. Bern.

Střebron, ě, m., argendos, zastr. Rozk.

Střebropěný, weissschaumig. Rkk.

Střebunka, y, f., vz Hrúd (dod.).

Střecí, obvius, zastr. Hank. Sb. 182.

Strecť = stříci. Slov. Bern.

Streč, e, m., Tollkopf, m. Slov. Loos.

Střeče, e, n., nella, zastr. Rozk.

Střeček. Cf. Mkl. Etym. 325 a. — S. =
ovad. Cf. Brm. IV. 495.-498., Brk, Bunk.
Popadá ho s. Brt.

Strečko, a, m. S. Pav., učitel, † 1758.
Cf. Jir. Ruk. II. 249.

Střečkovati. Mkl. Etym. 325. a. Cf.
Gzíti.

Střečkový. S. boule.

Střečkula, y, f. = kráva, která ráda
strečkuje. Mor. Brt. D.

Streď. Cf Strd, Mkl. Etym. 327. a. Stred,
mel. Byl. 15. stol. Plovúcie stredí. Kar.
112. Jakožto stred rozsladí se památka
jeho; Zemi mlékem a strdí tekúce. Ev.
olom. 187., 11.

Střed uchýlení, křivosti, Vnč. 16., 18.,
promětnosti, Čs. math.X. 173., mnohostěnu,
plochy, promítání, kollineace, podobnosti,
Jrl. 167., 240., 364., 425., optický čočky,
hmoty, ZČ, kužele, souhradbí, NA., kruhu,
paprsků, Jd., napjetí atd. Pek. Na obraze,
jenž má mnoho postav, musí býti s. nebo
osa. Dk. S. skály, Pravn. 417., mistróv.
Hr. rk. 205. Zlatý s. mezi spornými stra-
nami Dch. Vezměte nás do svého středu,
chybně m.: mezi sebe. Brt. S. 3. vd. 82. D.
Cf. Z, předložka VII. Pozn. 1.; Prostředek
(i dod.), Kruh. Móžem z sebe knězě dáti.
Dal. 58. Ráčili z sebe voliti osoby hodné.
Výb. II. 1101. Jakž toho důležitá a nuzná
potřeba byla, diktátora z sebe volili. Polit.
hist. str. 18. (1584.).

Středa. Mkl Etym. 292., Zbrt. 291.,
Mách. 206. Bláznivá s. = první v postě,
černá. Břez. — Jan ze Středy, kancléř cís.
Karla IV., bisk. litomyšl. a olom. Sepsal
F. Tadra. Mus. 1886. 85., 276.

Strédať = střídati. Slov. Bern.

Středečný od středa; dříve i strední.
Vm

Středek děla (díl čepový), Mittel-, Zapfen-
stück, n. NA. III. 94.

Stredelnica, e, f., vz Nedělnica.

Středěný; -ěn, a, o, centrirt. Vz Včř.
II. 24. S. čára. Mj. 294.

Středina. Koll. III. 97., Šf. Strž. I. 120.

Střediště politické, náboženské. J. Lpř.

Středitel, e, m., Centrirer, m. Šp.

Stredka, y, f. = středa. Bern

Středmolebý. Plémě lidské s-bé, mittel-
mässig grossen Kopf habend (kaukaské).
Šf. Strž. I. 36., Pal. Rdh. II. 5.

Středmosť, modestia, sobrietas. Moravci
užívají toho slova místo čes. střízlivosť,
Bl. 250 S s-tí trestati. Výb. II. 1399. Vz
Střídmosť (i dod.).

Středmý. Mkl. Etym. 292., Št. Kn. š.
119. Za s. plat. Šf. Strž. II. 443. — v čem:
v jídle. Ler. — Cf. Střídmý (dod.).

Střední. Mkl. Etym. 292. S. čas, den,
slunce, hodnota, ZČ. I. 167., rychlost, Mj.,
hlas, Fr. Chlum, souhlásky, Ndr., stav, půda
(hlinitá). Us. Pdl.

Střednice Vz Ton.

Středník. Vz Pilník. — S. = střed. S.
země Msn. Or. 120. - S., Strichpunkt. Cf.
Gb. Ml. II. 59.

Středno = středně. Zrna bude len s.
Slov. N. Hlsk. XVII. 187.

Stredný, honigsüss. S. řeč. Ezp. 1485.

Středoasijský, mittelasiatisch. Šf, Pal.
S. vysočina. Osv.

Středoblána, y, f. Zánět s-ny žilní,
mesophlebitis. S. cev, tunica media.