791

Středobod, u, m, Mittelpunct, m. Dk.
S. zemský. Stč.

Středobřiší, n. = středobříšek. Stff., Ott.
IV. 677.

Středobříškový, mesogastrisch. Nz. lk.

Středobřišní. S. krajina, regio meso-
gastrica.

Středocestí. Pal. Rdh. I. 17

Středočerný křivák. Vz Křivák.

Středočnělkatý. S. květy. Hg. 58.

Středodobý. S. slabika (v metrice). Dk.
Poet. 208.

Stredoeurópský pásmový čas hodinový
na drahách železničných od 1/10 1891. O po-
lednách bude v Praze 11 hodin 58 minut.

Středofrancouzský kraj. Ndr. Anthr.
I. 108.

Středohlaví, n., mesocephalus, Mittel-
haupt, n.

Středohoří v Čech. Vz Ott. VI. 27. b.

Středohybný = uprostřed hybný. S-ní

vosové, fiéódov aiólot.

Středoitalský, mittelitalisch. J. Lpř

Středokamenný, mesolithisch. S. doba.
NA. V. 686.

Středokostí, n., diaphysis, v anatomii
střední díl kostí dlouhých (kosti stehenné,
ramenné atd.). S. N. XI. 370.

Středokrácení, syncopatio, n., zastr.
Hank. Sb. 176.

Středokraty. Sjiezdie se na s. s Straj-
nem. Arch. IX. 205.

Stŕedokruží, n., Zwischenkreis, m. Rk

Středolebý, mesocephalisch. S. lidé. Stč.
Zem. 811.

Středolodí, n = střed lodi. Mour.

Středomozek, zku, m., Mittelhirn, n.

Středonosý, mesorhinus. Ndr. Anthr. I.
77.

Středopažbí, n., Mittelschaft, m. Rk.

Středopostí. Výb. I. 1013., U. 393 , Bart.
256., Arch. VII 4, IX. 51. a j., Let. 91 ,
240.

Středoprsový článek, mesomfalus.

Středořecký, mittelgrieehisch. J. Lpř.

Středorodý. S. přerývka, rým, zakon-
čení verše. Dk. Poet. 256., 406., 244.

Středosemenný. S rostliny, centrosper-
meae. Odb. path. III. 654.

Středosilurský, mittelsiluriseh. S. bři-
dlice. Kv. 1884. 557., Krč.

Středoslovní, Inlaut-. S. průzev. Ndr.

Středošedý, halbgrau. Lpř.

Štředotyčna, y, f., Centrilinie. Let. Mt.
sl. V. 1. 18.

Středoucho, a, n., Mittelohr, n. Máz-
dřivka s-cha, -diphtheritis; zánět s-cha,
Otitis media.

Středoústka, y, f., mesostomum, hmyz.
Vz Brm. IV. 141.

Středovati. V ní všecku lásku středujíc.
Zr. Gris.

Středoverší, n. = slova uprostřed verše.
Dk. Poet. 313., 440.

Středovský Jak. Jiří, 1679.-1713, farář,
mor. historik. Rk. Sl.

Stredový. S. sladkosť. Sv. ruk. 80.

Středový. S. průmět; zobrazování, Stč,
rovina, osvětlení, Jrl., čep, hřeb, náboj,

paprsky, ZČ., rovnice kruhu, ellipsy, hyper-
boly. Jd., bod. Vnč. 12.

Středozemí. Šf. Strž 280 a j.

Středule = kráva, která se ve středu
narodila. Mor. Brt.

Středvěkosť, i, f. Koll. Zp II. 354.

Střeh sklopný a vztyčný. NA. III 65.

Střehmo = pozorně. Keď s vypátral, že
je mŕtvo všade. Slov. Phľd. X. 4.

Stréhnuť = stříci. Slov. Bern.

Střehotati = stříci. Slov. Keď usnem,
iní za mňa strehocú. Phľd X. 123 (9.).

Střech, a, m. = Střez, Střezan, Střezek,
Střezibor, Střezimír, Střezislav, Střezivoj.
Mus. 1889 161.

Střecha. Mkl Etym. 325. b. S. jehlan-
covitá, křížová, pavillonová, NA., oblá,
pilová, Pcl. 41., kostelní. Hr ruk. 11. b.
Na střeše. Pass. 314. Keď gazda nevyjde
na střechu, sejde s. na gazdu Slov Rr.
MBš S. otrhaná špatně chválí hospodáře.
Bž. Co na s. neshnije (díra)? Brt. — S. =
deštník. Když já byl malý chlapec, to při
dešti střechu nad sebou nikdo nenosil.
Němc.

Střecháč, e, m., vz zdrobň. střecháček.
Slez. Sláma. Put. 200. S. = širák (klobouk).
Phľd. XI. 81.

Střechan polož před Střechař.

Střechatka. Cf. Brm. IV. 521.-522.

Střechovec, vce, m. S. Jiří, radní písař
1630. 1650 Vz Jir. Ruk. II. 392.

Střechovitě, dachartig. Us. Pdl.

Střechulec, lce, m. = rampouch, střechýl
Slov Dbš. Sl. pov. III. 32.

Střechýl. Cf. Mkl. Etym. 325 b., Střem-
chel (dod.).

Strejc, e, m S. Jiří, br, asi 1536.-1599.
Vz Tf. H. 1. 50., 56., Pyp. K. II. 353., 358.,
Výb. II. 1667. (tam i výbor), Ukaz. 110.

Střejc, e, m = střevíc. U Úboče. Rgl.

Strejcovatěti, ěl, ění = strýcem, kej-
došem, vážným, usedlým se stávati (žertem).
Mor. Knrz.

Strejcovati = strýc říkati. Jeden dru-
hému s-li. Wtr. exc.

Strejhula, y, m. = strejda. U Kr. Hrad.
Kšť.

Strejka, y, m. = nemotora, nejapa, ne-
vtipa. Neud. — S. = strýc. Jrsk.

Strejle, vz Střevle.

Strejšov, a, m., rybník v Písecku.

Střejvě = střevíce. Čes. mor. ps 274.

Strek, u, m., das Spritzen, der Wasser-
stoss. Slov. Loos.

Strékač, e, m. = stříkač. Slov. Rr. Sb.

Strékačka, y, f. = stříkačka Slov. Bern.

Strékavý = stříkavý. Slov. Bern

Streknúť. Tak? Hm.! s-knul zas. Či
tak? Slov. Phľd X. 163.

Střekovský, ého, m., os. jm Arch. VIII.
441.

Střela, y, f. Mkl. Etym. 325. b.. List.
fil. 1878. 203. S. skládala se z vřeteniště,
na něž byla nahoře zasazena hlava (hrot
či železo), dole byla peřená. Vz Zbrt. Krj.
I 191. Střela rozprostranivá či expansivní,
olověná, stlačovací či kompressivní, švý-
carská, francouzská. NA. III. 105., 106. —
S. hromová či boží = blesk. Cf. Mách. 64.